Každou minutu zmizí lesy o velikosti deseti fotbalových hřišť. Nejhůř je na tom Brazílie

Kvůli kácení lesů se loni do ovzduší uvolnilo stejné množství uhlíku, jaké mají na svědomí roční emise z fosilních paliv v Indii.

Ze světa loni zmizelo 37 500 kilometrů čtverečních deštných pralesů

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Ze světa loni zmizelo bezmála 38 tisíc kilometrů čtverečních tropických deštných pralesů. To je polovina rozlohy Česka. Na kácení lesů přitom doplácí především sami lidé, stromy totiž sehrávají důležitou roli v pohlcování oxidu uhličitého. Ničení lesa navíc plyn uvolňuje zpátky do atmosféry. Zmizelý deštný prales tak podle odhadu amerického ústavu World Research Institute (WRI) uvolnil loni do atmosféry až dva a půl gigatun oxidu uhličitého. To odpovídá ročním emisím ze spalování fosilních paliv v Indii.

Nejde ale jen o uhlík. Deštné pralesy jsou domovem velkého počtu druhů zvířat. Ze všech suchozemských druhů živočichů žijí právě v pralesích a lesích okolo rovníku dvě třetiny z nich. Jejich kácení způsobuje, že tyto druhy pomalu vymírají. Patří mezi ně nosorožci, orangutani, tygři, jaguáři i sloni. Ztrátu zpráva amerických výzkumníků vyčíslila na mizející fotbalová hřiště. Každou minutu zmizí plocha lesů, která se rovná deseti hřištím.

Nejvíc lesů přestalo v roce 2021 existovat v Brazílii. Tam se jich pokácelo na patnáct tisíc kilometrů čtverečních. V Brazílii přitom od roku 2016 ročně mizí nejméně deset tisíc kilometrů pralesa. Druhé v pořadí je Kongo, kde zmizelo bezmála pět tisíc kilometrů čtverečních lesů, třetí je Bolívie, kde vzalo za své 2 900 kilometrů čtverečních lesa.

Rusko přišlo o rekordní počet jehličnanů

World Research Institute se soustředí primárně na tropické pralesy, protože právě v nich dochází k 96 procentům odlesňování způsobeného člověkem. Mizí ale i jehličnaté lesy, loni jich nejvíc vzalo za své v Rusku. V tomto případě jsou ale hlavním důvodem požáry. Institut sice upozorňuje na to, že lesy, které padly v důsledku požáru, málokdy vedou k trvalému odlesnění, i tak ale hovoříme v loňském roce o rekordní ztrátě. K požárům navíc dochází v důsledku změny klimatu čím dál tím častěji. Dohromady jen v Rusko loni přišlo o šest a půl milionu hektarů jehličnanů.

Přitom teprve loni proběhla klimatická konference v Glasgow, kde se státy zavázaly, že odlesňování úplně zastaví do roku 2030. Dohromady se pod tento cíl odepsalo 141 zemí. Výrazně přitom přestalo kácet lesy jen pár států. Řadí se k nim Indonésie, Malajsie nebo Gabon.

Dobrou zprávou je jen to, že meziročně se úbytek deštného pralesa snížil, a to o jedenáct procent. K tomu, aby se ale odlesňování v roce 2030 zastavilo, bude potřeba mnohem větší pokles, než k jakému docházelo dosud.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.