Každý v sobě nosí miliony. Jaká je hypotetická hodnota lidského těla rozebraného vědeckou optikou?
Hodnota lidského života je nevyčíslitelná. Co ale hodnota naší tělesné schránky, která obsahuje i zlato či platinu? Prosím, podejte skalpel.
Pokud jste si někdy ve svém životě připadali méněcenní, vězte, že ve skutečnosti je hodnota každého z nás poměrně vysoká, a nemyslíme tím hodnotu duševní. Vymaníme-li se ze všech morálních mantinelů a budeme na lidské tělo pohlížet jako na pouhou schránku, ze které se dá extrahovat mnoho zajímavých chemikálií a orgánů, zjistíme, že bychom si sami sebe měli skutečně cenit.
Nad otázkou hodnoty lidského těla jako takového se vědci zamýšlejí již relativně dlouho. V minulosti z naší tělesné schránky však jejich hypotézy dělaly jen bezcennou hmotu v hodnotě necelých dvou dolarů. S postupným vědeckým posunem ovšem naše tělo, respektive v něm obsažené látky a orgány, začaly nabírat na hodnotě.
Vědci totiž postupně odkrývali komplexní mozaiku složení těla, ve kterém je obsaženo množství chemických prvků, mezi nimiž nechybí ani zlato, stříbro či platina. K naší smůle však v sobě mámě těchto cenných prvků jen stopová množství. Vůbec největší podíl má v lidském těle kyslík (65 %), dále je uhlík (18 %), vodík (10,2 %), dusík (3,1 %), vápník (1,6 %) a fosfor (1,2 %).
Podíl ostatních látek nepřekračuje jedno procento. Například zmiňované platiny tak v sobě nosíme pouhých 1,75 miligramu, mědi 0,000038 miligramu a zlata jen 0,2 miligramu, což je množství v hodnotě přibližně 30 haléřů.
Pokud by existoval stroj, který by byl schopen lidské tělo se vší něžností rozebrat na prvočinitele a vyextrahovat všechny prvky, které jej tvoří, největší cenu by měly získané alkalické kovy. Mezi ně patří lithium, sodík, rubidium, cesium a draslík, který je ve svém množství tím nejcennějším, co v těle máme.
Cena čisté formy alkalických kovů je vysoká z důvodu obtížnosti, a tedy i nákladnosti jejich izolace ze sloučenin, což by platilo i v tomto případě. My se však pohybujeme v čistě teoretických rovinách, náklady nezapočítáváme a využíváme imaginárních strojů. Pokud bychom je použili na vycucání jednoho průměrného jedince o váze 80 kilogramů, byla by hodnota získaných prvků přibližné 160 dolarů, tedy zhruba 3 750 korun, jak na svém blogu propočítal někdejší inženýr Microsoftu Nick Berry.
Některé hypotézy uvádí o něco štědřejších hodnoty atakující i hranici dvou tisíc dolarů, tedy zhruba 47 tisíc korun. Často je přitom zmiňována cena uhlíku v jeho nejčistší formě, kterého je v našem těle tolik, že by z něj mohla být uplácána stavební cihla. I tak se ale dá říci, že v tomto ohledu za moc nestojíme.
Zlaté srdce
Pocit méněcennosti však stále není na místě. Vše totiž začne být o něco zajímavější v momentě, kdy opustíme mikrokosmos molekul a prvků, zahodíme onen pomyslný separátor a harvestor chemických látek a začneme se zabývat hodnotou celých orgánů a tělesných tekutin.
Přestože z morálního hlediska mají zlaté srdce jen někteří, z pohledu hodnoty tohoto orgánu je velmi cenné každé zdravé srdce. Magazín Wired před třinácti lety odhadnul cenu tohoto orgánu až na 600 tisíc liber (přibližně 17,5 milionu korun), nicméně cena na ilegálním trhu s orgány by měla být okolo 80 tisíc liber (2,3 milionu korun). Server The Medical Futurist ovšem cenu srdce odhaduje až na 1 milion dolarů (23,5 milionu korun) a cenu jater na půl milionu dolarů (11,7 milionu korun).