Kdo se má bát AI? Vysokoškoláci s velkými platy jsou v ohrožení, nejvíce ale trpí ti, co teprve začínají
Transformace, ne likvidace. Umělá inteligence nebere elitě práci, ale bere jí staré návyky. Co to znamená pro různé pozice?
Máte-li v hlavě obraz umělé inteligence jako nablýskaného robota, který u výrobního pásu bere práci lidem, můžete ho v klidu smazat. Realita, kterou ukazuje nejnovější analýza expertů z Anthropicu, tvůrce modelu Claude, je totiž přesně opačná. Studie, která byla zaměřena na Spojené státy, totiž přišla na velmi konkrétní segment – pracovníci v nejvíce exponovaných profesích jsou spíše starší, ženy, vzdělanější a lépe placení, vyplývá z ní.
Analýza nestojí na teoriích, ale na datech z milionů reálných konverzací s modelem Claude. Autoři sledovali, jaké úkoly lidé stroji skutečně svěřují, a data propojili s oficiální databází profesí. Zaměřili se přitom hlavně na momenty, kdy AI práci přímo nahrazuje, nikoliv jen ulehčuje.
Na špici žebříčku profesí, které jsou umělou inteligencí nejvíce ovlivněny, stojí počítačoví programátoři. U nich reálná expozice dosahuje 74,5 %, což znamená, že tři čtvrtiny jejich pracovní náplně jsou již dnes nějakým způsobem propojeny s asistencí AI. Následují pracovníci zákaznických center (70,1 %) a administrativní specialisté na zadávání dat (67,1 %). Do první pětky se dostali také specialisté na lékařskou dokumentaci (66,7 %). Právě zde, v revizi textů a kategorizaci informací, je AI jako doma. Podobně jsou na tom analytici trhu nebo finanční specialisté, kteří dříve trávili dny syntézou stovek stran reportů, což dnes stroj zvládne za vteřiny.
Kdo by se měl bát a proč?
Data z reálné praxe ukazují, že AI mění život hlavně lidem v kancelářích s tituly a vysokými platy. Tady je pět profesí, které už dnes cítí největší náraz:
- Počítačoví programátoři
Velké jazykové modely se ukázaly jako extrémně nadané v programování. Práce kodéra je čistě digitální a textová, což AI umožňuje nejen napovídat, ale reálně psát celé bloky kódu, odhalovat v nich chyby nebo je rovnou testovat. - Pracovníci zákaznické podpory
Většina zákaznické podpory se dnes přesunula do e-mailů a chatů. AI dokáže bleskově analyzovat zákazníka, pochopit jeho problém, prohledat firemní databázi a sepsat přirozenou, zdvořilou odpověď. - Administrativní přepisovači dat
AI modely dnes umějí perfektně číst dokumenty (třeba naskenované faktury nebo papírové formuláře) a okamžitě z nich vytahat konkrétní čísla a jména přímo do tabulek. Ruční přepisování tím pádem ztrácí smysl. - Specialisté na lékařskou dokumentaci
V nemocnicích a pojišťovnách je potřeba pročítat lékařské zprávy a překládat je do standardizovaných kódů úkonů a diagnóz. AI vyniká v analýze textu, dokáže přesně identifikovat klíčové pojmy a bleskově je přiřadit ke správným hodnotám. - Analytici trhu a marketingoví specialisté
Práce analytika často spočívá v tom, že vezme horu dat a vytvoří z nich čtivý výstup pro vedení. A přesně to je disciplína, ve které dnešní modely excelují.
Tato skladba profesí vysvětluje demografii „obětí“ technologického pokroku. V těchto analytických a administrativních pozicích totiž ženy tvoří přes 54 %, zatímco v oborech, které AI nezasahuje, je jich necelých 39 %. Podobně mluví i statistiky vzdělání: zatímco v „bezpečných“ zónách, jako jsou kuchaři, barmani, instalatéři nebo plavčíci, má vysokou školu jen 13 % lidí, v profesích s vysokou expozicí AI je to přes 37 %.
Navzdory vysoké míře zapojení AI však studie přináší pro etablované profesionály i uklidňující zprávu: zatím nevidíme žádný systémový nárůst nezaměstnanosti v těchto ohrožených skupinách. Práce nemizí, ale dochází k její transformaci. Místo propouštění se například rutina deleguje na stroje a člověk se stává editorem a architektem rozhodnutí.
Existuje však jeden varovný signál, který by nás měl zajímat, a tím je nábor nových zaměstnanců. U mladých lidí ve věku 22 až 25 let byl zaznamenán přibližně 14% pokles v míře přijímání do profesí s vysokou expozicí AI. Firmy si své zkušené pracovníky, kteří umí AI korigovat, ponechávají, ale u juniorských pozic, kde se dříve nováčci učili řemeslu na jednodušších úkolech, už začínají raději spoléhat na automatizaci.
Dlouhodobý výhled do roku 2034, který autoři opírají o predikce amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS), naznačuje, že odvětví s vysokou expozicí AI budou růst o něco pomaleji. Nečeká nás tedy náhlý kolaps, ale spíše éra, kdy se bariéra vstupu do dobře placených profesí bude pro mladé bez hluboké specializace neustále zvyšovat. Skutečným vítězem této transformace tak nebude ten, kdo se pokusí AI nahradit, ale profesionál v nejlepších letech, který dokáže svůj letitý úsudek a zkušenost spojit se znalostmi AI.
