Jedno vajíčko, jeden pokus a tady jsem. Takový je ve zkratce příběh, jenž přinesl šanci milionům párů, které měly problémy s početím. A dospěl až k Nobelově ceně. Je to příběh samozřejmě o hodně košatější, Louise Brownová – první dítě počaté v laboratoři, nikoli skrze milostný akt dvou lidí – přesně tuhle větu říká: „Jedno vajíčko, jeden pokus a tady jsem.“

Louise Brownové je dnes 45 let. Kdybyste ji potkali na ulici, zcela určitě na ní nepoznáte, že byla počata ve své době zcela neobvyklým způsobem. Když se ale narodila, dům jejích rodičů v anglickém Bristolu obklopovali reportéři. „Moje máma porodila císařským řezem, byla proto ještě nějakou dobu v bezvědomí. Novináři v Austrálii tak věděli o mém narození dřív než ona,“ vypráví Brownová, která nyní přijela do Česka, aby podpořila projekt, jenž má pomoci v prevenci neplodnosti.

Lesley a John Brownovi se o dítě pokoušeli devět let. To je dlouhá doba na to něco zkoušet bez úspěchu. Není proto divu, že když Lesley přišla k doktorovi, aby jí pomohl, diagnostikoval ji s depresí. Poslal ji ale také ke gynekologovi v Bristolu, kde manželé bydleli. Ani ten neměl příliš dobré zprávy: oznámil jí, že šance, že otěhotní je asi jedna ku milionu. Úplný skeptik to ale nebyl. Prý slyšel o výzkumu, který dělali Patrick Steptoe, Robert Edwards a Jean Purdyová. A že by to mohla zkusit.

„Máma se s nimi setkala. Výsledkem bylo, že musela podstoupit odoperování vejcovodů, aby mohla absolvovat oplodnění ve zkumavce, byť tehdy to samozřejmě ani nemělo žádné jméno,“ vylíčila Brownová s tím, že pak to přišlo – jeden pokus a byla na světě.

Foto: IVF Cube

Brownová se dnes angažuje v podpoře léčby neplodnosti

Lesley tehdy vůbec nevěděla, co přesně se to vlastně podařilo. Byla těhotná, to byl cíl. Chodila na kontroly k Patricku Steptoeovi, který byl gynekolog. V ordinaci tak potkávala celou řadu těhotných žen nebo mladých matek se svými dětmi. V jak nezvyklém postavení je, nevěděla až do sedmého měsíce těhotenství. Až tehdy jí to řekli v nemocnici – že je vůbec první ženou na světě, která otěhotněla tímto způsobem.

„Bylo mi dvanáct dní, když si mě rodiče nesli domů. Tehdy mě táta musel schovat pod deku, protože před domem byly desítky lidí z celého světa. Museli jsme mít ochranku. Viděla jsem z toho záznam. Bylo to šílené,“ vyprávěla také Brownová v úterý v Praze. O 45 let později je na světě pět milionů dětí, které se narodily stejně jako ona. Poslední údaje dokonce hovoří o více než dvanácti milionech dětí zplozených pomocí asistované reprodukce. „To je víc než obyvatel Česka,“ dodává Brownová.

Pravda je taková, že tak jednoduché, jak to zní, to nebylo. Ten příběh totiž ve skutečnosti začal mnohem dřív. Lesley Brownová se dostala do výzkumu a byla už sto prvním pokusem o oplodnění ženy mimo její tělo. Lesley ale měla štěstí. A to poměrně jednoduchou diagnózu.

„Dnes to vypadá úplně jinak. Technika pokročila, tehdy nebylo na ultrazvuku prakticky ani nic vidět. Zatímco dnes také používáme stimulaci vaječníků a laparoskopicky odebíráme deset až patnáct vajíček, nic takového Louisina matka nepodstoupila. Monitorovali její cyklus a pokusili se zákrok provést v době ovulace. Nepodstoupila ani žádnou hormonální léčbu,“ líčí vedoucí lékařka kliniky asistované reprodukce IVF Cube Hana Višňová. IVF je mimochodem zkratka pro in vitro fertilisation, tedy oplodnění ve zkumavce.

Právě tato klinika je také důvodem, proč je nyní Brownová v Česku. IVF Cube se totiž rozhodla založit fond ProPlodnost, který si klade za cíl propagaci prevence. „Za poslední roky se extrémně zvýšil průměrný věk klientů, kteří asistovanou reprodukci vyhledávají, řadě z nich přitom musíme bohužel sdělit, že přišli pozdě a umělé oplodnění jim už nemůže pomoci. Vše by se přitom dalo vyřešit, kdyby přišli třeba o deset let dřív,“ říká Višňová s tím, že v medicíně je osvěta základem všech oborů, v rámci neplodnosti ale k ničemu takovému téměř nedochází.

V Česku má přitom problém s otěhotněním každý pátý pár. Ze sta tisíc dětí, co se tu ročně narodí, je jich pět tisíc takzvaně ze zkumavky. „To je jedno malé městečko,“ podotýká vedoucí lékařka. Průměrný věk, kdy ženy zakládají rodinu, je v tuzemsku 30,5 roku. Právě věk je přitom jedním z určujících faktorů, zda ještě půjde něco dělat.

Příběh, který vedl k Nobelově ceně

Kromě osvěty si fond klade za cíl také edukovat – dělat například různé přednášky na středních a vysokých školách a poskytovat bezplatné vyšetření plodnosti. Platí přitom, že čím dřív ho lidé absolvují, tím líp. Službu přitom mohou podstoupit i jednotlivci, není tedy potřeba být v páru, aby se zjistilo, jestli je vše v pořádku. Nakonec chce fond také financovat léčbu neplodnosti pro ty, kteří si to z různých důvodů nemohou dovolit.

A právě léčbu neplodnosti, stejně jako metodu IVF, podporuje i sama Brownová. „Mému srdci je blízké pomáhat těm, kdo by se jinak nedostali k léčbě. Moje máma neměla nic a já cítím, že právě tohle je moje místo,“ líčí Brownová.

I to byl nakonec jeden z důvodů, proč se z ústraní rozhodla znovu začít žít život veřejný. Brownovi nebyli obklopeni novináři jen ten první den, kdy si malou Louise přivezli z nemocnice. Cestovali z jednoho místa na druhé, absolvovali různá interview, na kterých byla přítomná i samotná Louise. Nakonec usoudili, že toho mají dost. Tohle nikdy nebyl ten cíl. Prostě chtěli mít jen dítě. A tak vše utlumili, aby poskytli svojí dceři klid. Nakonec Lesley porodila malé Louise sestru. Na svět přišla čtyři roky po Louise a stala se čtyřicátým dítětem zplozeným pomocí asistované reprodukce.

Ani jedné z nich to přitom nebránilo v tom, aby měly vlastní děti a aby otěhotněly přirozenou cestou. Louise porodila dvě, její sestra Natalie jich má dokonce pět. Stojí to za podotknutí především proto, že kolem IVF stále panuje řada předsudků a nejasností. V době, kdy Lesley zákrok podstupovala, se například spekulovalo o tom, že žena, která přijde na svět díky umělému oplodnění, bude mít sama potíže počít přirozeně.

Foto: IVF Cube

Louise Brownová a vedoucí lékařka IVF Cube Hana Višňová

V Česku se narodilo s pomocí asistované reprodukce první dítě v listopadu 1982. „Jeho identita ale není známá. Rodiče si to nepřáli,“ říká Višňová s tím, že bylo pravděpodobně v první stovce, zároveň ale také první v zemích východního bloku. I to je důvodem, proč je dnes asistovaná reprodukce v Česku na velmi dobré úrovni a přijímá i lidi ze zahraničí.

Většina hlavních protagonistů příběhu je dnes po smrti. Až na Louise a těch dalších 12 milionů dětí, které vzešly z umělého oplodnění. Po smrti jsou manželé Brownovi, Jean Purdyová, Patrick Steptoe i Robert Edwards. Ten jediný se ale dožil toho, že za koncept umělého oplodnění v roce 2010 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Edwards zemřel v roce 2013. Pro Louise Brownovou byl prý něco jako její dědeček.