Sláva ostravského mrakodrapu netrvala dlouho. Vznikl v šedesátých letech a jen pár let poté, co se do něj nastěhovali první nájemníci, do něj začalo zatékat. Staly se z něj proto kanceláře, i ty ale časem musely kvůli špatnému stavu budovy přesídlit jen do nižších pater. Nyní se z několik let opuštěné budovy stane chlouba. Podepsaná pod novou podobou bude totiž první dáma české architektury Eva Jiřičná.

Eva Jiřičná se svým partnerem Petrem Vágnerem pod hlavičkou kanceláře AI Design navrhli novou podobu mrakodrapu – a rozdíl je to vskutku obrovský. Ukazuje na to, jaké umí architektura dělat divy. Projekt už je známý, teď ale zastupitelstvo Ostravy rozhodlo o tom, že s investorem, kterým je First Skyscraper, uzavře smlouvu.

Mrakodrap se přitom má vrátit ke svému původnímu záměru – k bydlení. Ostrava ho dokonce chce částečně využít i pro městské bydlení, vedení moravskoslezské metropole rozhodlo o odkoupení některých bytů od investora. Zastupitelstvo rovněž posvětilo výstavbu parkovacího domu. Hotovo má být do roku 2027, a to v případě obou staveb.

„Ostrava je svým přístupem k výstavbě bytových domů ve spolupráci se soukromým sektorem v rámci Česka průkopníkem. Na investora přenáší projekční část a investor bude tím, kdo rekonstrukci budovy a stavbu parkovacího domu připraví a zrealizuje. Město nakonec bude vlastnit většinu parkovacích ploch a část bytů k nájmu pro širokou veřejnost,“ popisuje projekt náměstkyně Zuzana Bajgarová.

Foto: AI Design

Nová podoba ostravského mrakodrapu

Společnost First Skyscraper koupila pozemek za 43,3 milionu korun. Městu pak prodá konkrétně patnáct bytů, mezi nimi i tři bezbariérové, a devadesát parkovacích míst, a to za 231 milionů korun. „Investiční záměr potvrdil technické možnosti přestavby tohoto dlouhé roky diskutovaného objektu a zároveň přinesl řešení, které zachovává jednu z ostravských výškových dominant a současně do území vnáší zcela nový prvek,“ popisují architekti.

Prázdný zůstal dům o 68 metrech už v roce 2013. V mezičase se mnohokrát mluvilo o tom, zda ho úplně nezbourat. Budova má nefunkční plášť, nevyhovuje ani bezpečnostně. Nakonec ale padla volba na záchranu. Nově nabídne až 75 nových bytů v dispozicích od 1 + kk až po nadstandardní byty mezonetového typu. Mrakodrap dostane zelenou fasádu i centrální zavlažování, budova bude mít recepci a parkovací dům zelenou střechu.

Dům bude nutné zcela odstrojit až na samotnou kostru. Demontují se závadné azbestové panely a přistaví se nové jádro, což bude tubus se schodištěm a výtahy. Tím se splní především protipožární normy. Mrakodrap má dohromady 22 pater, po rekonstrukci by měl mít o jedno víc. Architekti chtějí, aby byty působily prostorně a vzdušně, počítá se proto s celoprosklenými okny a rozšířením o balkóny se zelení. V parteru bude prostor pro obchody či služby.

„Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád akceptovatelný, podmínky pro bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Otázka jejich budoucnosti závisí na zvážení různých možností,“ líčí Jiřičná.

Foto: AI Design

Stávající objekt v Ostravě, místo kterého vyroste nový mrakodrap

Město schválilo prodej domu loni. Náklady na rekonstrukci odhaduje na 510 milionů korun bez daně. „S ohledem na současnou ekonomickou situaci spojenou s růstem cen stavebních materiálů i práce a s inflací lze s jistotou říct, že se investiční náklady na stavbu navýší, což je riziko, které na sebe přenáší soukromý investor,“ uvádí město. First Skyscraper navíc bude muset zkrášlit i okolí budovy a investovat do dopravní infrastruktury. Jejím vlastníkem se následně stane magistrát.

„Ještě před pěti lety jsme měli v Ostravě celou řadu významných, ale prázdných a zničených budov. Jsem rád, že se nám je krok po kroku daří odstraňovat,“ uvádí primátor Ostravy Tomáš Macura s tím, že mrakodrap patří k jedněm z nich. Postaven byl mezi lety 1965 až 1968 podle návrhu Jana Slezáka v pozdním internacionálním stylu. Je součástí sídliště Jindřiška. Na kanceláře se přestavěl už v letech sedmdesátých.