Když chatku navrhují architekti, závidí i Béda Trávníček. V kouzelné zahradě vyrostl promyšlený pavilón

Na místě původní zahradní chatky vyrostla alternativa, kterou lze kompletně rozevřít a nechat zeleň vstoupit do interiéru.

byro-architekti-garden-pavilion-alex-shoots-buildings-04-min

Foto: Alex Shoots Buildings

Atypická zahradní chatka s rozevíratelnou stěnou

0Zobrazit komentáře

V Praze leží zahrada s řadou vzrostlých stromů a tajuplných zákoutí, které dávají zapomenout, že je člověk stále přítomen v metropoli. Majitelé pozemku bydlí v bytě jen kousek odtud, a přesto se jim ze zahrady nikdy nechce. Nechali si proto od architektů navrhnout zahradní pavilón, který se stal netradičním zahradním útočištěm s náručí otevřenou okolní zeleni. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Načítám formulář...

Aby v létě chránil před slunečními paprsky či náhlou letní přeháňkou a zároveň nabízel místo, kde složit hlavu, s takovým záměrem byl vybudován zahradní pavilón v jedné ze zahrádkářských kolonií u nedaleko břehu Vltavy.

Pavilón nahradil původní, již pomalu dosluhující dřevěnou chatku, která se podobala řadě jiných objektů, rozesetých po ostatních zahradách v okolí. Majitelé však již nechtěli tradiční dřevěný domek se čtyřmi stěnami a malými okny. Chtěli mít zázemí, ve kterém se nebudou před zahradou zavírat, ale stále budou v jejím objetí.

„Přemýšleli jsme, jak bychom mohli stavbu co nejvíce propojit s okolní zahradou, a nakonec jsme přišli s myšlenkou výklopného panelu, díky kterému se umí jedna strana domu kompletně otevřít,“ popisuje studio Byró architekti svůj návrh. Interiér díky němu plynule přechází ven, respektive zahrada proniká dovnitř objektu, který je jakousi zahradní lodžií.

Po rozevření dřevěné stěny se obnaží polykarbonátová, polotransparentní příčka. Ta se dá za pomoci mechanismu ocelových lanek, kladek a protizávaží v jednom člověku vyklopit směrem vzhůru. Rychle se tak promění z příčky na střechu a rozšiřuje krytý prostor pavilónu, který má na výšku necelých pět metrů a nabízí vnitřní plochu šestnáct metrů čtverečních. Tento prostor byl definován základní deskou původní chatky, kterou pavilón využívá a na kterou se architekti pokusili navázat po optické stránce.

„Chatky jsou povětšinou tmavé, téměř nemají okna a je jim vlastní až romanticky vyznívající nedokonalost a nepravidelnost,“ popisují architekti zdroj inspirace vzezření zahradní dřevostavby. Ta dostala plášť z opalovaného dřeva s přirozeně nepravidelnou strukturou, díky kterému se po zavření velkých okenic podobá dalším chatkám v okolí.

Vnitřní stěny Pavilónu jsou omítané, jen zadní střena nesoucí knihovnu a žebřík do patra je obložena dřevem. Celkové řešení interiéru architekti koncipovali co nejvíce subtilně, aby propouštěl maximum světla přicházejícího třemi okny a polykarbonátovou příčkou. Knihovna a vrchní patro jsou proto řešeny jednoduchou konstrukcí z latí.

K objektu nevede ani metr inženýrských sítí, přesto je v něm možné využívat elektřinu díky fotovoltaickému panelu. Vrchní patro je uzpůsobeno k tomu, aby se na něm dalo dát v letních měsících přespat, v zimě se naopak může celý pavilón proměnit na jakousi obdobu zimní zahrady určenou pro uskladnění rostlin.