Michal Roman a jeho chytré ploty AITAA jsou jasným důkazem toho, že i člověk, který se vydá mimo vlastní obor, dokáže svou prací zaujmout nejen širokou veřejnost, ale i odborníky. Byť design nikdy nestudoval, během velice krátké chvíle se jeho produkt dočkal toho nejvyššího ocenění, jakého lze v designové oblasti dosáhnout. Bohužel se však ukázalo, že ani ocenění Red Dot není silnější než trh paralyzovaný současnou pandemií a počáteční nedůvěra zákazníků.

Proto má dnes Michal Roman oceňovaný produkt s obrovským potenciálem a jen velmi omezený čas na to, aby jím zaujal potenciální zákazníky. Pokud se mu to nepodaří, bude mít jeho pohádkový příběh až příliš hořký konec. „Letos mi bylo 44 let, říkal jsem si, rok 2020 a k tomu 44 let, čtyřka je mé šťastné číslo, to by mohl být skvělý rok. Zpočátku to tak vypadalo, jenže teď je to úplně naopak,“ vypráví nad šálkem kávy, a přesto se usmívá.

Jen málokdo by na tomto energickém člověku poznal, že kvůli řadě nepříjemností, které jeho ploty v poslední době potkaly, pro něj bylo několik uplynulých měsíců velice stresovou záležitostí.

Z reklamky k veřejnému prostoru

Kdo by čekal, že autor plotu oceněného Red Dot Award za nejlepší inovativní produkt roku 2020, je designér s mnohaletou zkušeností a patřičným vzděláním, byl by na omylu. Kreativita a umění vstoupily do pracovního života Michala Romana až v momentě, kdy byl nespokojený s prací svých kolegů grafiků v reklamní agentuře.

„S tím, jak jsem šplhal kariérně výš a výš, jsem začal být kritický k práci svých kolegů, protože mi přišla fádní a nudná. Tak jsem ji začal zkoušet dělat za ně. Zjistil jsem, že na tom nic není, že ovládat grafické programy není žádná věda a že je potřeba nápadů, které kolegové mnohdy neměli,“ popisuje svůj přerod Martin Roman.

„Já jsem takové nápady měl, a proto jsem zkoušel kreativní grafický design dělat sám a postupem času i sám na sebe,“ říká Roman. Od práce grafika je to již jen krok k práci designéra a architekta, pomyslelo si před sedmi lety vedení jedné obce, které Michala Romana oslovilo s prosbou, zda by pro ně nemohl navrhnout řešení týkající se jejich veřejného prostoru. A Michal Roman kývl.

„Namaloval jsem návrh, udělal jsem hřiště a další věci, a ono se jim to všechno líbilo. Ovšem místním truhlářům se do toho moc nechtělo a na realizaci nebylo ani moc peněz. Napadlo mě, že si něco můžeme zkusit udělat sami, komunitně. V obci byla spousta mladých lidí, co o víkendech tráví čas nicneděláním a posedáváním v hospodě, tak proč je nezapojit. A ono se to povedlo,“ vzpomíná Roman.

A tak začala jeho cesta ve veřejném sektoru, která pokračovala vznikem studia Blank Page a iniciativou Nahá Vesnice, která mu otevřela dveře k projektování ve veřejném prostoru. „Šli jsme na trh s myšlenkou, že s kolegy zpracujeme studii, co, jak a proč ve veřejném prostoru zlepšit, včetně konkrétních návrhů, a obec s komunitou si návrhy pod naším vedením sama zrealizuje,“ popisuje Michal Roman

Díky projektům, které Roman s Blank Page realizoval v různých koutech republiky, se dostal také do obce Chýně nedaleko Prahy, jejíž součástí je velké satelitní městečko. A právě zde mu došla jedna zajímavá věc. „Přišlo mi hrozně zvláštní, že tam stojí hezké domy, které jsou jen obehnány drátěným pletivem a zelenou plachtou,“ popisuje osudový zážitek z Chýně Roman.

„Ptal jsem se lidí, proč to tak je, a zpětná vazba byla vesměs pořád stejná. Říkali mi, že takto to koupili od developera a teď neví, co s tím mají dělat. Beton si tam dávat nechtějí a něco dřevěného na trhu není, takže by si museli nechat udělat něco atypického na zakázku,“ pokračuje neúnavný kreativec.

A přesně tento moment byl spouštěčem nápadu vytvořit plotový systém, který by dokázal podobným místům nabídnout atraktivnější alternativu, a ještě přinést něco navíc. Michal Roman při svém zkoumání zjistil, že žádný z výrobců nenabízí nic, co by jej vyloženě oslovovalo po estetické i praktické stránce.

Jednoduše a nápaditě

To už se bavíme o květnu minulého roku, kdy začal Roman vymýšlet své vlastní řešení oplocení. Výsledkem se staly velice jednoduché a zároveň promyšlené ploty AITAA. Ty nabízejí řešení, jak dostat i na poměrně malou zahrádku veškeré potřebné vybavení, od posezení a sušáků na prádlo až po gril či posilovnu, a přitom zabrat minimum místa.

„Ono na tom nic není. Nevymysleli jsme totiž nic nového, systém výklopu a záklopu tady existuje od nepaměti. Nikoho to prostě jen nenapadlo, protože nad tím neuvažovali inovativně a logicky,“ usmívá se Michal Roman, který se postupně přesídlil za podnikáním z Prahy na Moravu

Nově vzniklá společnost, která byla pojmenována podle finského výrazu pro plot (Aitaa), našla rychle andělského investora v podobě Petra Koutného a raketovým tempem začala dávat dohromady první prototypy na základě návrhů Michala Romana a přizvaného designéra Ondřeje Tichého.

S vytvořenými prototypy se AITAA vydala na stavební veletrh For Arch 2019, odkud si za své ploty odvezla ocenění Grand Prix. To byl ovšem teprve začátek. Na jaře tohoto roku se moravské ploty dostaly do prestižní soutěže Red Dot Award, která má ve světě designu podobnou váhu jako Oscaři v tom filmovém. Ploty byly odeslány do Essenu, kde byly zkoumány čtyřicetičlennou porotou. Výsledkem jejich zkoumání se stalo udělení ocenění Best of the Best a Best Innovative Product.

„Ocenění Best of the Best se udílí jen v případě, pokud se shodnou všichni členové poroty. Pokud jen jeden řekne, že se mu to nelíbí nebo mu to nedává smysl, pak uděleno není. Na toto ocenění proto dosáhne jen minimum reálných produktů, protože konceptům udělováno není,“ vysvětluje principy udělování tohoto ocenění Michal Roman.

Mohlo by se zdát, že s produktem, který získá takové ocenění a tleskají mu i odboráři, mají jeho autoři vyhráno. Bohužel, aniž by to kdokoliv v AITAA tušil, po jeho získání šlo všechno doslova z kopce.

Svět v problémech, AITAA v problémech

Raketové tempo, se kterým se AITAA pustila do navrhování a výroby prototypů svých plotů, spolklo značnou část kapitálu, jímž společnost disponovala. Vzhledem k tomu, že AITAA ploty představila v září minulého roku, což bylo de facto na konci stavební sezóny, veškeré objednávky byly naplánované až na jaro příštího roku. Bylo tedy otázkou, co dělat během podzimní a zimní sezóny.

Protože moravská firma nepřináší jen řešení oplocení zahrad u rodinných domů, ale nabízí i řešení na balkony či do veřejného prostoru, rozhodla se využít nového dotačního programu Státního fondu životního prostředí na úpravu venkovních areálů a školních pozemků na zahrady v přírodním stylu.

Tým rychle přepracoval své návrhy dílů, které by bylo možné využít při venkovním vzdělávání, a nabídky rozeslal školám, které projevily velký zájem. Státní fond životního prostředí však jejich řešení umístil na blacklist a znemožnil tak dosáhnout na potřebné zakázky, byť původní zadání AITAA splňovala do puntíku.

„Během několika dnů změnili textaci výzvy tak, aby v ní nešlo o učení a učebny, ale aby to bylo opravdu jen na projekty skryté pod pojmem environmentální výchovy, tedy projekty, kdy přijede bagr, vykope jámu, do té se nalije voda a u té se děti z měst učí poznávat přírodu cachtáním v blátě. Někomu prostě vadilo, že by jeden subjekt s inteligentním řešením mohl získat větší část prostředků z oné výzvy, která podle mých informací absolutně selhala,“ popisuje nečekané změny Michal Roman.

„Přemýšleli jsme i o žalobě, měli jsme print screeny obrazovek, jak vypadala výzva v jeden den a jak vypadala o tři dny později. Ovšem od této myšlenky jsme upustili, protože negativní emoce nikam nevedou,“ doplňuje. Klíčové je především to, že veškerá práce, která probíhala od září až do prosince, vyšla vniveč a investované finance a drahocenný čas byly nenávratně ztraceny.

Cestou ven z problémů se mělo stát jaro a začátek sezóny, jenže dva týdny po získání ocenění Red Dot přišla další rána. Celý svět ohromila pandemie koronaviru a AITAA byla opět na mrtvém bodě. „Sice se nám v době pandemie zvedala poptávka, lidé měli zájem, jenže nekupovali. Nekupovali a de facto v uspokojivých číslech nenakupují dodnes, byť registrujeme neustále enormní zájem o produkty,“ říká již o něco sklesleji Roman, který se nyní produkt, jehož cena se pohybuje od 25 do 120 tisíc korun, snaží různými způsoby dostat k zákazníkům.

„Mám za to, že lidé mají obavy peníze utrácet, panuje velká nejistota, jak se bude ekonomická situace vyvíjet ve druhé polovině roku a dále. Definujeme také trh, který neexistuje. V tom je ta cesta ještě složitější, vybudovat důvěru zákazníků, ukázat jim reálný přínos, který jim náš produkt přinese, což by mělo být paradoxně mnohem snazší v době, kdy všichni trávíme mnohem více času doma,“ popisuje Michal Roman překážky, které nyní musí jeho AITAA překonat.

Bez investora hrozí konec

Budování důvěry zákazníků je aktuálním hlavním úkolem společnosti. I proto AITAA aktuálně uzavírá strategické partnerství s Egoé, českým výrobcem lifestylového nábytku, sportovních potřeb a vestaveb do automobilů, za něž mimochodem získala taktéž prestižní ocenění Red Dot. AITAA s Egoé začala sdílet vzájemné know-how a vytvářet nové produkty. Zároveň našla výrobce, který je schopen zajistit masovou produkci plotů, a tím docílit postupného snižování jejich ceny o 25 až 30 procent.

Ovšem to, co společnost nyní pro záchranu potřebuje nejvíce, je nalezení investora, který v produktu s celosvětovým uplatněním, patentem a oceněním, uvidí do budoucna stejný potenciál, jako ho vidí Michal Roman. „Potřebujeme něco kolem 10 milionů korun, abychom se dostali do režimu vydělávání. Ideální by byl strategický partner, který by nám pomohl dostat se i na okolní trhy, ale nebráníme se ani pouhé finanční investici,“ odhaluje Michal Roman. Bez investora totiž reálně hrozí, že se tento unikátní český výrobek s prestižním oceněním Red Dot reálně na trh nikdy nedostane.

Potenciál je přitom podle Michala Romana obrovský. Do tří až pěti let je podle něj možné dostat celý projekt na minimálně půlmiliardový obrat a oslovovat zákazníky po celém světě. „Lidí je čím dál více, místa čím dál méně. Modulární stavby a chytrá řešení, nejen v technologiích, mají perspektivu,“ míní. AITAA má navíc řadu nových nápadů, jak své modulární systémy vylepšit a přidávat jim nové funkce. Přemýšlí například nad venkovní kuchyní, dílnou i řadou dalších prvků.

„Máme spoustu nápadů, do satelitních garáží například úplně malou dílnu, kde si vyklopíte ponk a můžete pracovat. Dílnu v našem modulu tak můžete mít nejenom v garáži, ale i na zahradě, prostě kdekoli, protože nezabírá téměř žádný prostor. Můžeme si do budoucna hrát s pohledovou částí našich modulů organicky, pracovat s 3D tiskem, můžeme nahrazovat materiály, dá se s tím prostě dělat hromada věcí,“ chrlí Michal Roman jednu vizi za druhou.

K tomu, aby se naplnily, je ovšem zapotřebí najít cestu k zákazníkům, ukázat jim kouzlo plotových modulů AITAA a zajistit, aby byl rok 2020 pro Michala Romana a jeho tým skutečně tím nejlepším rokem, na který bude vzpomínat jen v dobrém.