Jen těžko bychom mezi potravinami našli takovou, ke které se váže více pořekadel a mouder než ke chlebu. Díky perfektně vyřešeným zásobovacím strategiím obchodů si jeho důležitost již tolik neuvědomujeme, nicméně po vodě je tovar vyrobený z vody a mouky druhou nejdůležitější potravinou, na které záviselo přežití celých civilizací.

I proto se dnes najdou tací, kteří stále mají chléb ve velké úctě. Patří k nim i Lubomír Kobéda, který svou vášeň k pečivu proměnil v zajímavý byznys. Zlatavý bochník teď umožňuje péct všem, kteří chtějí okusit skutečnou chuť vlastního propečeného úspěchu.

„Klasický bochník chleba je pro mnohé vrchol domácího pečení. Holt je to jedna ze základních potravin, a když ji dokážete vyrobit vlastníma rukama, tak máte ten správný pocit hrdosti a radosti,“ popisuje onen křehký vztah mezi pečivem a českými domácími pekaři pětačtyřicetiletý Lubomír Kobéda.

Právě tento vztah stál na počátku jeho, dnes již dynamicky rostoucího podniku. Jak název napovídá, hlavní ingrediencí úspěchu Kvásečku (psáno Kváseczech) se stal uspaný kvásek, díky kterému je pečení chleba snazší než kdy dřív.

Čerstvost především

I přesto, že je pro Lubomíra Kobédu vaření relaxem, pečení chleba objevil vcelku nedávno. „Přesně si pamatuju ten moment, kdy jsem si koupil chléb v obchodě a nechutnal mi. A já si tehdy řekl, že si upeču chléb, který mi chutnat bude a který si udělám já sám. Pak začala strastiplná cesta k vysněnému bochníku chleba,“ vzpomíná Kobéda, který své kváskové podnikání rozběhl před dvěma lety.

Jak se za tu dobu vyvinul jeho vztah k chlebu, prý nejlépe vyjadřuje toto pořekadlo: „Není hrouda zlata, která by vyvážila skývu chleba.“

Samotný postup výroby kváskového chleba je podle Kobédových slov poměrně jednoduchý. Problém ovšem vidí ve vlastnostech, které jsou pro tvorbu tohoto druhu pečiva zapotřebí. Těmi jsou pořádná trpělivost, vytrvalost a také pokora. Ty byly nezbytné při tvorbě kváskového chleba již před tisíci lety a jinak tomu není ani dnes.

A právě to je hlavní problém u výrobků, se kterými se můžeme setkat na pultech běžných obchodů. V rámci potřeby rychle odpovídat na masovou poptávku ze strany zákazníků je chuť kupovaného pečiva často nevalná a rychle se vytrácí i kvalita. Proto je lepší péct si chléb svépomocí.

„Důvodů je několik, mezi nejčastější patří čerstvost chleba. Z vlastní trouby vytáhnete právě upečený chléb – lépe už to nejde. Dalším důvodem je určitě nezávislost. Nemusíte do obchodu, což se teď hodilo v době koronaviru. Dostupnost je taktéž důležitá, s trochou plánování máte svůj oblíbený chléb, kdy chcete. A v neposlední řadě domácí pečení poskytuje kontrolu nad obsahem surovin a procesem výroby,“ říká Kobéda, který ke svému voňavému podnikání stále působí i v IT sektoru.

Od vzdělávání k byznysu

Vedle podnikání s Kvásečkem a svému zaměstnaní v IT se Lubomír Kobéda věnuje také učení. Na svých kurzech ukazuje zájemcům, jak ve vlastní troubě docílit perfektního pecnu. Každý účastník si zde prochází všemi fázemi jeho přípravy, což je také důvod, proč absolvování takového kurzu zabere sedm hodin.

Mezi tím, než těsto vykyne, se účastníci seznamují se způsobem zakládání kvásku, teoretickou přípravou a nechybí ani večeře v podobě krkonošského kysela, které je na kvásku založené. A právě na těchto kurzech se zrodil nápad na kváskové balíčky.

„Poslouchal jsem, co lidi při kváskovém pečení trápí, co se jim nedaří a kde dělají největší chyby. Vše jsem dal dohromady a vytvořil kváskový balíček. Do balíčku jsem vložil všechny ingredience a návod, který vás provede celým procesem výroby. Velká výhoda je, že nemusíte mít vůbec žádné znalosti. Vše je připraveno tak, aby to zvládl opravdu každý,“ přibližuje stavební kameny svého produktu Kobéda.

Jenže zrod takového balíčku neproběhl přes noc. Jak Lubomír Kobéda přiznává, trvalo mu celý rok, než našel ten správný poměr ingrediencí a způsob jejich zpracování. Princip fungování kvásku měl sice nastudovaný, ovšem největší výzvou bylo vymyšlení metody, jak kvásek uspat tak, aby jej bylo možné opět probudit i po několika měsících.

Nakonec se to povedlo a díky tomu se dostal na trh produkt Kváseczech, díky kterému je svůj vlastní kváskový chléb a další druhy pečiva schopen upéct i člověk, který nikdy předtím nestál v kuchyni. „Postupuje se podle návodu a vše se dá zkontrolovat podle reálných fotografií. V každém kroku tak máte jistotu, že je vše správně,“ uklidňuje Kobéda, kterému se s „pekařským“ produktem podařilo zaujmout i v 10. ročníku projektu T-Mobile Rozjezdy, ze kterého si odnesl ceny za první místo v hodnotě téměř 700 tisíc korun.

Velký zájem o kvásek přišel i během koronavirové krize. „Prodeje ukazovaly další ‚vánoční‘ sezónu a vlna zájmu o naše produkty letěla nahoru. Pomohli jsme i s postupem, přes Instagram jsme zakládali kvásek a na konci upekli chleba. Ověřil jsem si, že můj způsob zakládání kvásku funguje v několika stovkách domácností a stačí dát jasné a přesné instrukce na dálku,“ pochvaluje si schopnosti tuzemských kuchařů Lubomír Kobéda.

Zároveň to potvrzuje, že by se řada lidí nemusela nutně spoléhat na kupované pečivo, ale mohla by si jej péct doma, stejně jako si doma vaří rizoto či svíčkovou.

„Moc bych si přál, aby dovednost pečení chleba nezmizela. Kdysi to dovedla každá hospodyňka. Myslím, že jsme už měli na kahánku, ale naštěstí se vše obrací k lepšímu a pořád víc a víc lidí preferuje tuto možnost. A můžu potvrdit, že to tak je i v jiných zemích,“ uzavírá Lubomír Kobéda, který na letošní Vánoce připravuje zcela jedinečný produkt, o kterém toho však nechce více prozrazovat.