Když technologie zachraňují životy. Muž ve Švédsku měl srdeční zástavu, pomohl mu dron s defibrilátorem na palubě

Jiří SvobodaJiří Svoboda

dron-1

Foto: Everdrone

Dron s defibrilátorem od švédské společnosti Everdrone

0Zobrazit komentáře

Srdeční zástavy postihnou ročně asi 275 tisíc lidí v Evropě a stojí podle Evropské resuscitační komise za zhruba dvaceti procenty všech úmrtí. Jestliže akutní zástava srdce nastane, šance, že člověk přežije, je jen mezi pěti až dvaceti procenty. Zcela klíčová je v tomto případě rychlost následné resuscitace, u které doslova záleží na každé minutě. A jak se nyní ukazuje, velkou roli v záchraně mohou hrát i drony.

V praxi to ukázala švédská služba Everdrone, která se specializuje na použití dronů pro veřejné bezpečí a zdraví. Jejich stroj totiž loni v prosinci dokázal ve švédském městě Trollhättan doručit za zhruba tři minuty defibrilátor na místo, kde měl akutní zástavu srdce jednasedmdesátiletý muž. Jeho tak život pomohl zachránit.

„Nedokážu slovy vyjádřit, jak jsem vděčný za tuto novou technologii a rychlé dodání defibrilátoru. Nebýt dronu, pravděpodobně bych tu už nebyl,“ říká pacient, který se zotavil a mohl vrátit do svého domova. Muž měl ovšem tak trochu štěstí v neštěstí.

Zkolaboval totiž přímo před svým domem, kolem kterého šel zrovna doktor, původně mířící na svou službu do nemocnice. Jakmile muže uviděl, začal okamžitě poskytovat první pomoc a jiný kolemjdoucí mezitím volal záchrannou službu. Během pár minut pak už slyšeli bzučení vrtulí nad svými hlavami.

Podle Everdrone se podobná věc povedla vůbec poprvé v medicínské historii. Nejen že dron v těchto situacích funguje autonomně, ale především se zpravidla dostane na místo rychleji než jakýkoliv pozemní prostředek. Vzletět přitom může už za minutu od prvního pokynu, včetně toho, že vzlet schválí řídící letového provozu.

„Toto je vynikající reálný příklad toho, jak špičková technologie dronů Everdrone, plně integrovaná s dispečinkem záchranné služby, může minimalizovat dobu přístupu k defibrilátoru,“ říká Mats Sällström, generální ředitel firmy.

Jakmile dron doletí na místo, jednoduše defibrilátor pustí ze svých útrob a ten tak dopadne třeba na předzahrádku domu, kde se člověk se srdeční zástavou nachází – je tak okamžitě připravený k použití. Záchranáři dojedou i tak, i když někdy výrazně později.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak upozornil magazín The Verge, projekt má za sebou i pilotní studii, během které dostal systém čtrnáct upozornění na srdeční příhody, při kterých by dron mohl být použit. Ve dvanácti případech z nich vyletěl, v jedenácti defibrilátor úspěšně doručil a v sedmi případech byl rychlejší než pozemní sanitka.

Systém od společnosti Everdrone aktuálně funguje na území ve Švédsku, kde žije zhruba 200 tisíc lidí, ale předpokládá se, že se během letošního roku rozšíří do dalších evropských lokalit.

Vítr místo ropy. Francouzská firma vytvořila obří plachtu, která výrazně sníží emise nákladních lodí

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

airseas-seawing-1

Foto: Airseas

Plachta Seawing pohánějící nákladní loď

0Zobrazit komentáře

Bez lodní dopravy se dnes, v dohledné době – a dokonce možná vůbec nikdy – neobejdeme. Zároveň ale velké nákladní lodě poháněné odpadem z rafinace ropy představují značný ekologický problém. Některé firmy proto experimentují s plachetnicemi nebo elektrickými loděmi. Francouzská společnost Airseas to ale zkouší ještě jinak – proč místo přecházení na nová plavidla nevylepšit ta, která jsou dnes v provozu?

Taková myšlenka dala vzniknout velké plachtě ve tvaru padáku, která pomůže snížit spotřebu paliva, a tudíž i emise skleníkových plynů a dalšího znečištění. Zařízení nesoucí název Seawing lze připevnit na širokou škálu nákladních lodí a jeho následné spuštění vyžaduje pouhé stisknutí tlačítka. Celý systém je totiž kompletně automatický a navíc relativně jednoduchý k instalaci.

V obou případech jde o zásadní vlastnosti, protože umožní rychlé začlenění do zavedených procesů lodních dopravců. Jejich byznys, zajišťující asi 90 procent světového obchodu, zároveň potřebuje efektivní řešení environmentálních výzev, s nimiž se potýká. Jak uvádí agentura Reuters, podle studie Mezinárodní námořní organizace spadající pod OSN z roku 2018 je lodní přeprava zodpovědná za 2,89 procenta globálních emisí skleníkových plynů. 

Toto číslo se přitom zvyšuje, měření v roce 2021 ukázalo hodnotu o desetinu procentního bodu vyšší, i když je celý průmysl tlačen ke snižování emisí. Rok od roku se sice zlepšuje efektivita paliv, technologický pokrok ale nestačí dorovnávat rychlost růstu lodní dopravy. Mezinárodní námořní organizace chce do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů z lodí o polovinu oproti hodnotám z roku 2008.

airseas-seawing-2

Reprofoto: Airseas/YouTube

Testování plachty Seawing

Řešení Airseas, které v roce 2016 založili bývalí inženýři výrobce letadel Airbus, by k tomu mohlo významnou měrou pomoci. Podle odhadů firmy dokáže Seawing už dnes náklady na lodní palivo i emise snížit minimálně o pětinu. Svoje tvrzení momentálně testují v praxi, jejich plachta pohání více než 150metrovou nákladní loď brázdící vody Atlantiku.

Samotná plachta má plochu přibližně 500 metrů čtverečních a její instalace včetně veškerého zařízení pro správné fungování zabrala ani ne dvanáct hodin. Z hlediska posádky lodi je pak už vše jednoduché. Jakmile dosáhnou mezinárodních vod, stačí stisknout tlačítko a Seawing se automaticky spustí. Nejdříve se rozloží speciální stožár, pak se padák vysune ze svého úložného prostoru a je vypuštěn před loď do výšky asi 180 metrů nad hladinou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aby Seawing svůj potenciál využil co nejvíce, padák se při pohánění lodi neustále pohybuje podle vzoru ležaté osmičky. Díky tomu může letět až desetkrát rychleji, než kdyby byl statický, respektive tažený větrem jen v jednom přímém směru. Hlavním cílem ale není ani tak rychlejší plavba, jako hlavně menší nápor na lodní šroub a snížení spotřeby paliva i vyprodukovaných emisí.

Inženýři z Airbusu při tom všem pochopitelně mysleli také na věci jako proměnlivost počasí nebo rychlost a směr větru. Součástí jejich řešení je proto speciální software, který autonomně upravuje chování padáku tak, aby svoji funkci plnil co nejlépe. Jak vysvětluje server Fast Company, loď i padák má v počítači svoji digitální verzi, neustále vytvářející simulace ideální operace a následně aplikované ve skutečnosti. Oboustranná synchronizace probíhá několikrát za sekundu.

skysails

Foto: Skysails

Přídavné plachty nabízí také německý projekt Skysails, ale bez automatizace

Test technologie Seawing začal v polovině prosince na lodi Ville de Bordeaux, která pro Airbus dopravuje součásti pro letadla mezi Francií a Spojenými státy. V průběhu šestiměsíčního provozu chtějí v Airseas hlavně zajistit, že vše funguje správně, a demonstrovat, že jde o ekologicky i ekonomicky přínosnou věc. „Naší misí je snížit environmentální dopad námořního trhu tak, aby to dávalo smysl i byznysově,“ říká spoluzakladatel a ředitel firmy Vincent Bernatets.

Ačkoliv prozatím nezmínil, na kolik instalace Seawingu vyjde, uvedl, že lodní dopravci mohou očekávat finanční návratnost investice do dvou a půl až pěti let. Jen náklady na palivo totiž představují více než polovinu ceny provozu velkých plavidel. Samotná plachta Airseas má sice odhadovanou životnost mezi jedním a dvěma roky, celý systém ale počítá s minimálně dvaceti lety užitného provozu.

Jelikož Seawing nedokáže plně nahradit spalovací motory, v mnoha případech dává dobrý smysl přejít spíš na uhlíkově neutrální řešení jako lodě s elektrickým pohonem nebo plachetnice. Stávající lodě ale nelze jen tak zahodit, jednak kvůli ceně, technologii nevhodné pro obří tankery, ale i kvůli ekologickému dopadu. Výroba bezemisního plavidla má jednoduše stále větší uhlíkovou stopu než špinavý provoz toho již existujícího. Proto je nabídka Airseas tak zajímavá.