Klimatická krize je jako hlavolam. Nová kniha Billa Gatese ukazuje, jak se z 51 miliard tun emisí dostat na nulu
Nová kniha Billa Gatese o klimatických změnách
Přechod na elektromobilitu, rostlinná strava, zavření uhelných elektráren. To jsou asi nejčastější klíčová slova, která zaznívají v souvislosti s ochranou klimatu. Ve skutečnosti ale lidstvo potřebuje změnit mnohem víc. Právě na komplexnost celého problému se zaměřuje filantrop a miliardář Bill Gates ve své poslední knize. V českém překladu ji vydalo nakladatelství Melvil pod názvem Jak zabránit klimatické katastrofě: Řešení, která máme, a průlomy, které potřebujeme.
Bill Gates je vášnivý čtenář a dokáže údajně přečíst až 150 stránek za hodinu. Umí si tedy téměř jakoukoliv problematiku pečlivě nastudovat. Ukazuje to i ve své nejnovější publikaci, jež je sice napsaná na pouhých 271 stránkách, nicméně je prošpikovaná tvrdými daty, která dokazují, že jako lidstvo před sebou máme velkou výzvu.
Autor hned v úvodu textu zmiňuje dvě asi nejklíčovější čísla: 51 miliard tun a nula. To první z nich značí množství emisí skleníkových plynů, které lidstvo v průměru ročně vypustí do atmosféry. To druhé stav, kam se musíme dostat, aby se přírodní rovnováha na Zemi nezhroutila. Oněch 51 miliard tun je dobré mít na paměti ostatně pokaždé, když se objeví nová technologie, která se emise snaží omezit. Lehce pak zjistíte, jak moc reálně může pomoct.
Síla Gatesova textu však spočívá v tom, že se nijak zvlášť nesoustředí na přesvědčování skeptiků, kteří mají klimatickou změnu za výmysl. Místo toho prezentuje hned zpočátku čísla, která mluví sama za sebe. Tak například již víme, že v důsledku růstu podílu skleníkových plynů roste i teplota na Zemi.
„Potřebujeme se dostat z 51 miliard tun emisí na nulu“
Vychýlení této hodnoty o jeden či dva stupně Celsia nemusí vypadat na první pohled hrozivě. Ovšem pouze do chvíle, než Gates bravurně poznamená, že v poslední době ledové byla průměrná světová teplota jen o šest stupňů níže než dnes. Jak v knize zmiňuje, málo je v tomto případě hodně.
Prostý výpis apokalyptických scénářů ale nečekejte. Gates sice přiznává, že dosáhnout tak zásadní změny, jako je světové anulování emisí, je obrovský plán. Ale současně zachovává chladnou hlavu a optimismus. Přestože podle něj musíme změnit téměř každý aspekt našich denních činností, pragmatismem a prezentovanými daty ve čtenářích udržuje naději.
„Svět potřebuje další průlom. Tedy ve skutečnosti potřebujeme mnoho průlomů. Potřebujeme se dostat z 51 miliard tun emisí na nulu, ale současně naplňovat naše základní potřeby,“ říká Gates v průvodním videu ke své knize a poukazuje tím na fakt, že rychlý ekonomický rozvoj má dnes za následek nevyhnutelně i emise skleníkových plynů.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsOněch mnoho průlomů bohužel není ani v nejmenším nadsázka. Skleníkové plyny totiž podle Gatese jsou i tam, kde bychom je na první pohled vůbec nečekali. Jednu z nejpůsobivějších statistik k tomu autor nabízí hned ve třetí kapitole knihy. Vůbec nejvíce skleníkových plynů se vypouští při průmyslové výrobě cementu, oceli a plastů – celkem 31 procent ze zmíněných 51 miliard tun.
Přesto rozhodně nejde o odvětví, o kterém by v konverzacích o klimatu byla nejčastěji řeč. Jinými slovy, pokud se nenajde bezemisní způsob výroby cementu, nemůže ke kýženému snížení vůbec dojít. Pro srovnání, na druhém místě je výroba elektřiny se 27 procenty. Veškerá doprava světa, včetně lodní, stojí za 16 procenty emisí.
Cement, který se dá vyrobit bez emisí, je samozřejmě velká výzva, ale ne všechny technologie, jež jsou k záchraně klimatu potřeba, teprve čekají na své vynalezení. Gates však píše, že je potřeba výrazně zrychlit jejich zavedení do praxe. A to nejen pomocí soukromých investicí, ale i prostřednictvím zákonů, které budou vytvářet pobídky k ekologickému způsobu života.
Především je však podle Gatese třeba začít konat hned. Veškerá rozhodnutí, která dnes vlády, vynálezci či obyčejní lidé udělají, budou mít na klima dopad až s jistým časovým odstupem. Pokud v dnešní době třeba začne fungovat nová neekologická továrna nebo elektrárna, bude trvat nejspíš desítky let, než se vyplatí ji odstavit.
Fascinujícím systematickým přehledem nicméně Gates knihu nezakončuje. Poslední desítky stránek věnuje návodu a přesnému plánu na to, jak se na nulu dostat. V bodech shrnuje, jaké technologie již máme a jaké potřebujeme či kolik je potřeba peněz na jejich vývoj. Říká také, co mohou dělat nejen vlády a firmy, ale i každý občan nebo zákazník.
Jak zabránit klimatické katastrofě je přes svůj útlý rozsah nejspíš nejkomplexnější a přitom čtenářsky nejdostupnější publikace, která pojednává o urgentním problému současnosti. Gates vytvořil klíčový text, který může v budoucích letech plnit několik rolí – jako soubor varovných statistik, povinná četba pro nové generace, ale i praktická příručka pro vynálezce, politiky i každého z nás.