O klimatických změnách a jejich dopadech se mluví ve velkém. Že tají ledovce, zvyšuje se hladina moří, ve vnitrozemí vysychají jezera a průměrná teplota neustále roste, to většina z nás tuší. Ovšem jen málokdo si uvědomuje skutečný dopad těchto změn, které mění tvář naší planety k nepoznání. Oči otevírá nejnovější série snímků projektu Images of Change z dílny NASA, na kterých jsou srovnávány dopady nejen klimatických změn, ale třeba i lidské činnosti na nejrůznějších koutech planety.

Americká vesmírná agentura tyto snímky servíruje v klasické komparaci před a po, přičemž série jako taková se soustředí například na ničivé dopady klimatických změn i přírodních jevů jako požáry nebo povodně, které se odehrály během minulého roku. K zaplaveným či vypáleným oblastem se přidávají i fotky neustále se zmenšující ledové pokrývky tajících ledovců a tzv. dezertifikace.

Jde o proces znehodnocování půdy erozí, silnými povětrnostními podmínkami, úbytkem vody a dalšími aspekty, které zapříčiňují rozšiřování oblastí, jako je například Sahara. Ve výběru jsou však i snímky změn, které má na starosti pandemie koronaviru, jež v minulém roce přispěla například k lepšímu ovzduší v Asii i Evropě, nebo jiné činnosti člověka.

Změna barvy jezera Lonar

NASA sleduje jednotlivé oblasti okem svých satelitů, ze kterých pořizuje snímky jasně dokládající, že během roku se může i rozsáhlá oblast proměnit k nepoznání. Příkladem může být jezero Lonar v oblasti západní Indie.

Toto jezero v červnu roku 2020 během jediné noci změnilo svou barvu z tyrkysově zelené na růžovou. Důvodem změny barvy vody by podle některých mohlo být snížení lidské činnosti v oblasti v rámci protikoronavirovým opatřením tamní vlády.

Popel na ostrově Luzon

Barevnou proměnou prošlo také okolí sopky na Filipínském ostrově Luzon. Zde je však příčina zcela zřejmá. Onu proměnu zelené barvy na tmavě hnědou má za následek popel, který pokryl celou oblast po erupci vulkánu.

Tání ledovce Jiří VI.

Další snímky zobrazují zvětšující se jezírka, která se slévají z důvodu tání druhého největšího ledovce Antarktidy, který byl pojmenován Jiří VI.

Rozvodněná řeka James River

S větším množstvím vody se musely potýkat i obyvatelé Jižní Dakoty, kteří žijí v povodí řeky James River. Ta se vylila ze svého koryta v listopadu minulého roku a poprvé od roku 1999 donutila město Richmond aktivovat své protipovodňové zábrany.

Extrémy jezera Pcho-jang-chu

Extrémní množství vody se v loňském létě objevilo v čínském jezeře (Pcho-jang-chu) Poyang. Toto sladkovodní jezero během podzimu zpravidla vysychá, aby se v průběhu letních dešťů opět naplnilo. Ovšem v prosinci roku 2019 dosáhla hladina nejnižších hodnot za posledních 60 let. Naopak během letních měsíců toho roku se jezero dostalo do druhého extrému a jeho hladina stoupla na rekordních 22,6 metru.

Vysychání nádrže El Yeso

Kde se naopak vody nedostává, je nádrž El Yeso, která se nachází v oblasti chilských And. Jedná se o jeden ze zdrojů pitné vody pro město Santiago, které musí řešit problém s jeho neustálým vysycháním.

Odlesňování oblasti Gran Chaco

Nejen Amazonský prales, ale i jeho argentinský soused Gran Chaco trpí masivním odlesňováním. Namísto porostu, který poskytuje domov tisícům rostlinných a živočišných druhů, vznikají pole pro pěstování sójových bobů a chov dobytka.

Snížení dopravy v okolí Wu-Chanu

Ovšem ne všechny pořízené snímky ukazují jen zkázu. Například ty mapující oblast čínského Wu-chanu ukazují pokles aktivity na místních dopravních komunikacích. Patrná je především snížená míra aktivity na dálnicích.

Oživení hory St. Helens

A příjemně se dívá i na snímky hory St. Helens ve státě Washington, která vybuchla v roce 1980. Snímek pořízený o čtyři roky později ukazuje spoušť, kterou za sebou erupce zanechala. O čtyři dekády později se však lesní porost do oblasti navrátil a místní vrcholky pokryl sníh a led.

Více snímků spolu s popisky jednotlivých oblastí a změn v roce minulém i těch předešlých je k vidění na stránkách projektu Images of Change. Více informací mohou zájemci nalézt i na webu Earth Observatory, která je zdrojem vědeckých informací a satelitních snímků mapujících podnebí a životní podmínky naší planety.