Klub rváčů v Číně vymýtila policie. Slavný film v asijské zemi dostal nový závěr, který odvrací revoluci

fight-club-brad-pitt-1

Foto: 20th Century Fox

Brad Pitt ve filmu Klub rváčů

Prvním pravidlem Klubu rváčů je, že se o něm nemluví, v Číně si ho ale interpretovali poněkud neobvyklým způsobem. Nedávno totiž jeden z nejslavnějších filmů 90. let vstoupil do zdejší distribuce bez posledních několika minut. Záměry hrdinu pustit se do války proti konzumerismu překazí policie, rebelové jsou potrestáni a vše se vrátí zpět do zajetých kolejí.

Následují spoilery z filmu: V původním konci Klubu rváčů se bezejmenný protagonista v podání Edwarda Nortona pokusí zastavit ničivý plán Tylera Durdena, ale neuspěje – i policisté, kterým vše nahlásí, jsou členy teroristické skupiny. Následně hlavní hrdina Tylera (hraného Bradem Pittem), který se ukáže být jen součástí jeho představivosti, zastřelí. V posledním záběru pak za zvuků songu Where is My Mind? od Pixies sleduje explodující budovy finančních institucí. 

Čínské orgány nicméně rozhodly, že to je pro tamější publikum nevhodné, a po zdánlivé smrti Durdena následuje jen tma a titulek: „Díky tipu od Tylera policie rychle odhalila celý plán, zatkla všechny zločince a tím zabránila odpálení bomb. Po soudním procesu byl Tyler poslán do ústavu pro choromyslné, kde se podrobil psychologické léčbě. Z léčebny byl propuštěn v roce 2012.“

fight-club-edward-norton

Foto: 20th Century Fox

Edward Norton ve filmu Klub rváčů

Snímek se v této pozměněné verzi objevil na streamovací službě Tencent Video, provozované jedním z největších čínských technologických a zábavních konglomerátů. Podle serveru The Guardian, který na úpravy v Klubu rváčů upozornil jako první, nebylo jasné, zda za změnou stojí cenzura ze strany státních úřadů nebo jde o autocenzuru ze strany distributora. Samotné Tencent Video se k situaci odmítlo vyjádřit.

Server Vice nicméně zmiňuje anonymního insidera, podle něhož se o předělaný závěr postaral držitel autorských práv, změny schválil příslušný vládní orgán a následně se film prodal do distribuce na streamovací službě. Čínským distributorem snímku je přitom společnost Pacific Audio & Video Co., spadající pod státní podnik Guangdong TV. V každém případě šlo nejspíš o snahu změnit radikální povahu díla, které při svém původním vydání v roce 1999 vyvolalo nejednu horečnou diskuzi.

Klub rváčů je v zásadě příběhem krize maskulinity na přelomu tisíciletí. Vypráví o mužích frustrovaných systémy, které je nutí se podrobit – ať už je to korporátní sféra, konzumerismus, nebo samotné mezilidské vztahy. Cítí se odcizení, ponížení, bezmocní, jsou jen bezejmennými koly ve stroji na zbytečnost. Založení klubu i jejich další aktivity jsou různými formami anarchie, nakonec ale paradoxně vedou k vytvoření dogmatické teroristické organizace vyžadující dokonalé podrobení se jinému systému.

Proto je film ve výsledku hlavně satira na maskulinitu a jisté varování před radikalizací, kterou může vyvolat. Cenzoři, zdá se, toto nepochopili, jelikož Klub rváčů změnou úplného závěru neztratí téměř nic na svém antisystémovém vyznění. Jeden z čínských diváků také na sociální sítí Weibo zmínil: „Bylo by lepší, kdyby Tencent ten film prostě stáhl. To, co šíříte, nemá ‚pozitivní energii‘. Čeho se změnou závěru snažíte dosáhnout?“

Vliv Číny na hollywoodskou produkci v posledních letech stoupá a určité cenzorské zásahy do natočených filmů, ale také do scénářů jsou poměrně časté. Široce se například zmiňuje vystřižení scén týkajících se homosexuality Freddieho Mercuryho ze snímku Bohemian Rhapsody nebo úpravy uniforem letců v chystaném filmu Top Gun: Maverick. Poměrně velká část americké produkce se do asijské velmoci dnes ani vůbec nedostane, byť za tím může stát i snaha posílit domácí kinematografii.

Různé formy cenzury, respektive omezení obsahu médií, nicméně platí ve velké části filmové produkce, jen nejsou nutně vymáhané vládou. V Hollywoodu až do roku 1968 platil takzvaný Haysův kodex, podrobně popisující, co je v rámci „správné morálky“ akceptovatelné a co ne. Kodex byl později nahrazen mnohem tolerantnějším systémem různých úrovní přístupnosti, ani ten však zdaleka nedovoluje ukázat cokoliv. Například větší úroveň nahoty film zařadí do nejvyšší kategorie NC-17, což de facto znamená vyřazení z široké kinodistribuce.

Tomáš Chlebek

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.