Knihy nebudou nikdy mrtvé. Český Knihobot loni téměř čtyřnásobně vyrostl a rozšíří se dál do Evropy

knihobot-1

Foto: Knihobot

Pavel Pekař, Dominik Gazdoš a David Gazdoš, zakladatelé Knihobota

Minulý rok se do byznysové historie nadějného českého startupu Knihobot zapíše tučným písmem. Služba, přes kterou můžete koupit nebo prodat nepotřebné knížky, za rok 2021 vyrostla o stovky procent a znovu potvrdila, jak silný může antikvariátní trh v Česku být, když se dělá dobře. Teď chce Knihobot vyrazit za hranice a brousí si zuby na Slovensko i Německo.

Digitální antikvariát pod taktovkou Dominika Gazdoše za loňský rok dosáhl obratu 76 milionů korun, což je ve srovnání s rokem předchozím, kdy utržil 18 milionů korun, téměř čtyřnásobné zvýšení. V počtu prodaných knih firma překonala hranici 500 tisíc kusů. A to má být teprve začátek.

Letos si Knihobot dal za cíl pokořit obrat 300 milionů korun a prodej až dvou milionu publikací. Tomu by mohlo pomocí i plánované spuštění takzvaných knihoboxů, do kterých by lidé mohli nejen odevzdávat knihy, které nechtějí, ale zároveň si zde vyzvedávat i své objednávky.

K růstu jako takovému přispěl i vstup české investiční skupiny Miton, která ve firmě na jaře koupila třicetiprocentní podíl za 15 milionů korun. Díky tomu tak startup mohl investovat do nových prostor, pořídit větší sklad a zvýšit množství knih, kterých je nyní přes 150 tisíc. Rozšířil i personál, především tým programátorů a dalších specialistů – a stále hledá nové. Hlavně z důvodu expanze.

knihobot_dominik_gazdos_knihy_sm-kopie-min

Foto: Knihobot

Dominik Gazdož, zakladatel antikvariátu Knihobot

Knihobot si totiž udusává půdu pro vstup na Slovensko, kde aktuálně funguje přes český web. „Na Slovensku už máme tisíce zákazníků, ale se slovenským webem bude i náhodným návštěvníkům jasné, že naše služba plnohodnotně funguje i tam,“ zmiňuje Dominik Gazdoš, který takzvaný digitální antikvariát založil se svým bratrem Davidem Gazdošem a Pavlem Pekařem. Chce také do Německa.

Na zahraničních trzích startup vnímá sílící trend takzvaného cirkulárního retailu, v rámci kterého se lidé učí používat již použité věci. Ostatně se stačí podívat i na rostoucí zájem o „sekáčové oblečení“, jež (zejména u prémiových značek) nabralo na síle v zámoří, aby se postupně dostalo i do Evropy. Dobrým příkladem může být Berlín a jeho streetwearová scéna.

Knihy fungují na podobném principu a Knihobot (spolu se službou Reknihy, která operuje na obdobném poli) je toho zářným příkladem. „Postupně se nám daří vychovávat čtenáře k tomu, že není nutné knihy hromadit a že každý bychom měli mít v knihovně hlavně knihy, které máme rádi a dělají nám radost,“ vysvětluje Kristýna Hladíková, marketingová ředitelka Knihobotu.

„V polovině loňského roku jsme udělali velký čtenářský průzkum, který nám potvrdil, že Češi jsou velcí čtenáři, kteří rádi knihy pošlou dál, ale zároveň ocení pohodlnost a jednoduchost celého procesu prodeje knihy,“ doplňuje. A že si čtenáři, posílající knihy dál, služeb Knihobotu cení, dokazuje i jejich počet, který se v roce 2021 vyšplhal až na 15 700.

Filip Houska

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch o technologiích, zábavním průmyslu, byznysu i designu. Spolupodílí se na řízení redakce a stará se o sociální sítě.

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch o technologiích, zábavním průmyslu, byznysu i designu. Spolupodílí se na řízení redakce a stará se o sociální sítě.