Pod náporem koronavirové pandemie musela zavřít celá řada podniků, knihkupectví nevyjímaje. Pokud jste si chtěli pořídit nové čtení, museli jste se spoléhat na internetový prodej, což mnoho lidí zrovna u výběru knih úplně nemusí – chybí totiž ten uspokojivý pocit z listování knihami mezi regály. Nejde však pouze o koncové spotřebitele.

Bezprecedentní situaci totiž dlouhé týdny čelila i samotná nakladatelství, kterým se ze dne na den pozastavily příjmy a musela se – v lepším případě – spoléhat pouze na své úspory, z nichž by alespoň omezený provoz i zaměstnance držela nad vodou. Něčemu takovému byl vystaven i Albatros, jeden z největších tuzemských hráčů na knižním poli.

Právě jeho šéf, Václav Kadlec, byl jedním z hostů naší nedávné konference CzechCrunch Onlajn, během které popisoval několik klíčových momentů, jimž musel Albatros čelit. Spolu s tím se zaměřil i na plošnou krizi českého knižního byznysu a oprávněným obavám, jak by koronavirus mohl proměnit celou tuto oblast.

„V knižní branži se okamžitě zastavilo cash flow,“ zmínil Kadlec na úvod. A protože aktivní průtok peněz mezi jednotlivými hráči je pro knižní trh naprosto zásadní, dopady se začaly projevovat takřka okamžitě. Pokud nakladatelství navíc neměla žádné úspory, které by našetřila během ekonomického růstu z předchozích let, problémy se jevily jako mnohem závažnější.

Jednou se to muselo zlomit

„Řada subjektů ještě během konjunktury jela na doraz, respektive bez rezerv. Fungovaly na průběžném financování, a jakmile jim vypadly příjmy, okamžitě zastavily tok plateb od sebe směrem dál,“ objasňuje Kadlec. Zároveň však dodává, že konkrétně Albatros, který od roku 2012 vede, to nijak extrémně neovlivnilo.

Albatros totiž s něčím takovým minimálně půl roku počítal. Pravděpodobně nepředpokládal, že Česko (a prakticky celý svět) zasáhne virová pandemie, ale připouštěl si, že ekonomický růst musí jednoho dne výrazně zpomalit. Od poloviny loňského roku proto ve firmě najeli na proces zefektivňování a redukování. Měnili portfolio, míchali s interní fungováním a sekali další, boční projekty.

„Zaplať pánbůh, že jsme to tak udělali. Díky tomu jsme mohli garantovat platby, splatnosti vůči ostatním subjektům i mzdy zaměstnanců. Přepnuli jsme společnost během krátkého času na home office a vše relativně dobře fungovalo,“ zmiňuje Kadlec bezprostřední reakci Albatrosu na krizovou vlnu, která do Česka dorazila v polovině března.

Zatímco Albatros prováděl velké funkční změny, podprahově rašila otázka, jestli tato omezení nezmění smýšlení běžných lidí nad fyzickými knihami. Vedle klasických výtisků jsou totiž již celé roky k dispozici i tituly v elektronické podobě a také audioknihy, u nichž se dlouhodobě očekává boom, ale zatím se jednalo především o lehké škrtání sirek.

***

Na záznam naší konference CzechCrunch Onlajn a rozhovor s Václavem Kadlecem se můžete podívat níže:

***

„Fyzické knihy budou stále hrát prim,“ říká s jistotou Václav Kadlec. Ačkoliv věří, že trend elektronických knih se může po relativní globální stagnaci znovu zvednout, nepředpokládá, že se dostanou na stejnou úroveň jako knihy s papírovými stránkami. Lépe by na tom měly být audioknihy, které jsou stále velmi dynamické a pandemie jim může pomoci k většímu podílu na knižním trhu.

Podle Kadlece jsou ale mnohem zásadnější nové, netradiční a hlavně digitální formáty. Takové, které si řada nakladatelství vůbec nepřipouští, že existují a že mohou změnit knižní odvětví. „Historicky byla role nakladatele taková, že propojuje ty, kdo tvoří obsah, s těmi, kdo konzumují obsah. V posledních letech ale vzniká mnoho platforem, kde se tvůrci obsahu mohou s potenciálními čtenáři potkat napřímo, bez nakladatele,“ vysvětluje.

Především pak naráží na novinky jako knižní aplikace, chatové „stories“, digitální příběhy na pokračování nebo knižní série, které mohou ovlivnit tradiční knižní řemeslo a přetavit trh na něco, co bude pro běžné nakladatele nezvyklé a ohrožující. Albatros by však tyto nové formáty neměly nijak ohrozit, protože operuje s bočními projekty, které jsou na nich založené.

Knižní segment se v Česku změní

Je zřejmé, že i tuzemský knižní byznys koronavirová krize ovlivní. Nyní je ale otázku, jakou měrou. Podle Kadlece bude následující vývoj poměrně přímočarý: začne se pozvolným náběhem k normálnímu provozu, nicméně výhledově se nedostane na úroveň, na jaké byl před pandemií.

Zejména pak dojde ke zrychlenému přesunu na online prodeje knížek, které by měly v horizontu následujících pěti let tvořit zhruba 30% podíl na trhu. „Nezemře ten, který to bude dělat dobře. I tradiční knihkupci musí být připraveni na to, že zákazník čeká něco jiného. Pokud takto funguje dvacet let, může stavět na své tradici. Ale jestli nezmění svůj marketing, přístup k zákazníkům a nové propojení s lokální scénou, mohou nastat krušné časy,“ říká Kadlec.

Kdo ale konkrétně přežije? Podle šéfa Albatrosu to zvládnou ty největší nakladatelské domy. Paradoxně by se měli udržet i ti skutečně nejmenší nakladatelé, jejichž tým tvoří pár lidí, a to díky tomu, že se dokáží dobře přizpůsobit a „hibernovat“ – pokud budou mít problém na straně příjmů, snadněji zredukují nákladovou strukturu a přečkají, než se situace přehoupne do optimističtějšího režimu.

Nejohroženější by pak měli být střední hráči s příliš velkou organizační strukturou, která jim redukci nákladů neumožňuje optimálně vyřešit, a ne tak velkou tržní silou, díky níž by dokázali vydobýt pozici v přetransformovaném segmentu. „Knižní trh bude menší, ale o to složitější,“ zakončuje Kadlec.

***

Co dalšího Václav Kadlec ve svém bloku zmínil? Nejen to se dozvíte v kompletním záznamu z naší konference CzechCrunch Onlajn, na které vystoupili například také Tomáš Čupr, Ondřej Kania, Libuše Šmuclerová, Dita Přikrylová, Pavel Doležal nebo zástupci iniciativy COVID19CZ.