Koho zajímají Oscaři? Cenám opět dominovaly převážně neznámé filmy, sledovanost ale výrazně stoupla
Předávání cen si letos pustilo o 56 procent více lidí než loni, což je však stále druhý nejhorší výsledek v historii.
Hlavní otázkou letošního předávání Oscarů nebylo ani tak, kdo vlastně ceny vyhraje, ale koho to vůbec zajímá. O to ironičtější je skutečnost, že nejvíce pozornosti z celé akce se nakonec dostalo Willu Smithovi a Chrisu Rockovi, když jeden dal v živém vysílání na pódiu facku druhému za špatný vtip o své manželce. Je otázka, jestli je to důvod ceremoniál příště sledovat, nebo ne.
Předávání cen Akademie bylo vždy o celebritách stejně jako o oslavě filmu. Důležitou součástí akce je červený koberec, kde se známí herci, režiséři a další osobnosti procházejí před vstupem do auditoria, nechávají se fotit a mluví o tom, co mají zrovna na sobě. Mnozí z nich pak také prezentují ocenění na pódiu a předávají zlaté sošky.
Ještě důležitější však dříve bylo, stejně jako v jejich filmech, se s některými z nich ztotožnit a s napětím očekávat, jestli v nominované kategorii zvítězí. Oscar s sebou jako nejznámější filmová cena nesl velkou míru prestiže. Vyhrát ho znamenalo obrovský úspěch, protože Akademie představovala autoritu definující, co by publikum mělo ocenit. A to mnohdy souhlasilo.
Do určité míry to platí dodnes, nůžky mezi vkusem Akademie a obyčejných diváků jsou ovšem rozevřené snad více než kdy dříve. Rozšíření sociálních sítí s nekonečnými diskuzemi, online zájmových kroužků a dostupnosti filmů, ať už na streamovacích službách, nebo jinde, znamená, že lidé už nepotřebují říct, co se jim má líbit. Byť jejich porozumění kinematografii nelze srovnávat s profesionály, nakonec na tom příliš nezáleží.
Oscaři zároveň trpí kvůli velkému vlivu komerční tvorby s rozsáhlými franšízami. Jelikož dnes vzniká minimum mainstreamových hitů, které nejsou sequely, prequely nebo remaky, Akademie nemá moc příležitostí zavděčit se většinovým divákům, aniž by změnila svoje očekávání. Stačí si vzpomenout na komentáře, jaké vůči snímkům Marvelu i jiným blockbusterům pronesli Martin Scorsese, Francis Ford Coppola a další.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZlaté sošky navíc většinou dostávají filmy, na nichž se shodne velký počet různorodých lidí, takže je velice nízká šance ocenění kontroverznějších děl. V důsledku pak ztrácejí zájem i diváci, kteří artovější tvorbu díky současným možnostem snadněji najdou a pak jim zbývá jen frustrace nad tím, že se nedostává ani mezi nominované.
Herec Seth Rogen pak nedávno kroutil hlavou nad tím, proč by vlastně Oscaři měli zajímat kohokoliv mimo lidi pracující ve filmovém průmyslu. „Nechápu, proč lidem od filmu tolik záleží na tom, jestli lidi zajímá, jaké ceny si navzájem dáváme. Možná to lidi prostě nezajímá. Žádný jiný obor od veřejnosti neočekává, že se o jeho ceny bude zajímat. Mně je jedno, kdo vyhrává ocenění v automobilovém průmyslu,“ řekl v rozhovoru pro Insider.
Jsou Oscaři pro filmaře nebo pro diváky?
Televize ABC, spadající pod Disney, si kvůli výrazně padající sledovanosti letos vynutila vynechání několika kategorií z hlavního ceremoniálu, které jsou pro mnoho diváků méně populární. Vysílání se tím zkrátilo a zbyl prostor třeba na vyhlášení ankety z Twitteru o nejoblíbenější filmový moment (vyhrála scéna s Flashem z Ligy spravedlnosti Zacka Snydera). ABC tak jednoznačně demonstrovala, že pro ni jsou Oscaři primárně o publiku.
Velká část filmového průmyslu, odkud pochází také celek Akademie, a někteří filmoví fanoušci rozhodnutí ostře kritizovali. Takové snahy přitáhnout více sledujících podle nich vedou ke snižování hodnoty práce mnoha umělců, kteří si zaslouží stejnou míru uznání jako hlavní herci či režiséři. Jak už ale zaznělo, většinové publikum to příliš nezajímá.
Něco podobného platí pro politická vyjádření. Herec Sean Penn letos vyhrožoval, že pokud na ceremoniálu nedostane prostor projev ukrajinského prezidenta Zelenského, veřejně roztaví svoje Oscary. Mnozí argumentují, že politika stojí za úpadkem cen, pro jiné je toto propojení nevyhnutelné, jelikož kinematografie nejen přímo odráží, ale do velké míry také formuje společnost.
Možná je ale vhodnější, když tvůrci za sebe nechají mluvit svoje umění a zvlášť v případě známých celebrit nepřikládají přílišný vliv svým individuálním činům. Spíše než jako aktivismus může jejich konání působit jako snaha se zviditelnit. Zelenskyj se ve vysílání neobjevil, Ukrajina v něm však dostala minutu ticha.
Na závěr je třeba zmínit, že sledovanost předávání cen Akademie letos podle měření Nielsenu stoupla až o 56 procent oproti loňskému roku na 15,4 milionu diváků. I když Oscaři 2021 zaznamenali nejnižší zájem publika v jejich televizní historii, stále se jedná o výrazný skok – ale také druhé nejhorší číslo. Je tak čas do příštího roku opět rozvířit diskuzi, proč se na filmové ceny lidé vlastně dívají.