Předcházet výraznému zhoršování klimatických změn nejde bez zásadní proměny fungování dopravy. Byť v posledních letech poměrně rychle roste nabídka i zájem o ekologičtější auta, Evropská komise se teď rozhodla zakročit rázněji. Dnes na jejím shromáždění totiž padl návrh, aby se od roku 2035 v Evropě zcela zakázal prodej nových aut na fosilní paliva. To by znamenalo snad největší jednotlivou změnu od samotných počátků tohoto dopravního prostředku.

Ohlášený návrh je součástí velkého balíku na řešení klimatické krize s názvem Fit for 55. Ten se kromě silniční dopravy týká také lodního, stavebního a ocelářského průmyslu nebo vytápění budov. Jak naznačuje název, jedním z hlavních cílů je přitom do konce této dekády snížit emise oxidu uhličitého v EU o 55 % oproti roku 1990. Do roku 2050 by se pak mělo dosáhnout uhlíkové neutrality.

Jedná se o dosud nejambicióznější návrh podobného typu, jaký kdy v Evropské unii vznikl, a překonává stanovené cíle velkých zemí jako Spojené státy nebo Čína. Silniční doprava, která podle organizace World Resources Institute produkuje kolem 12 % všech skleníkových plynů v atmosféře, je jedním z hlavních bodů balíčku. Ten navrhuje, aby se do roku 2035 nové emise automobilové dopravy snížily na nulu.

To automaticky znamená, že by se měla přestat prodávat nová auta, jejichž provoz vytváří oxid uhličitý, tedy ty s pohonem na benzín a naftu. Nahradit je mají především bateriová elektrická auta, takže součástí Fit for 55 je také výrazné rozšíření infrastruktury pro jejich dobíjení. Zásadním aspektem je zde samozřejmě také zdroj energie pro dobíjení a podle The New York Times bude EU vyvíjet také tlak na energetické společnosti k přechodu na obnovitelné zdroje.

Foto: Tesla

Tesla začala v Česku prodávat Model Y relativně nedávno

Navrhované změny se pak výrazně dotýkají i dalších průmyslů. Například letecké společnosti budou muset platit daň za vypouštění oxidu uhličitého, takže budou motivovány k vývoji ekologičtějších řešení pohonu a nových směsí paliv. Něco podobného budou muset řešit i lodní společnosti, výrobci oceli nebo stavebních materiálů, na něž se daně za tuny skleníkových plynů budou vztahovat také.

Jelikož to bude minimálně po nějakou dobu znamenat rostoucí finanční zátěž na firmy i spotřebitele, EU má oběma stranám pomoci dotacemi. Nově k tomu vznikl speciální unijní fond, který by měl jednotlivým zemím poskytovat desítky miliard eur na pomoc lidem s problémy zaplatit vyšší ceny ekologické energie. Jak uvádí Hospodářské noviny, Česko by z tohoto fondu do roku 2030 mohlo mít nárok na v přepočtu asi 44 miliard korun. Evropským firmám zase od roku 2026 pomůže uhlíkové clo na méně ekologické dovozce mimo Unii.

Vraťme se ale k samotným autům. V Česku, ale také jinde, u elektrických aut mnozí vidí omezení ve formě nedostatečné sítě nabíjecích stanic, dojezdu i jejich ekologické stránky. V neposlední řadě jsou také průměrně mnohem dražší než prostředky se spalovacími motory. Na druhou stranu už dnes můžeme vidět neustálý pokrok ve většině těchto oblastí, takže za necelých patnáct let snad budou mnohem jednoznačnější výhody elektrifikace.

„Nová pravidla Evropské unie demokratizují elektromobily a významně podpoří nabíjení, takže ekologická auta budou brzy pro miliony Evropanů dostupná a snadno použitelná,“ řekl William Todts, výkonný ředitel ekologické lobbovací skupiny v Bruselu Transport & Environment.

Vzhledem k tomu, jak vzdálené datum konce prodeje aut na fosilní paliva je, by dnes pro motoristy a jejich rozhodování prakticky nic neznamenalo. Nedávno ostatně šéf českého zastoupení Toyoty Martin Peleška pro CzechCrunch řekl, že podle něj bude rozhodující nejdříve rok 2025. Tehdy by současné nastupující trendy automobilového průmyslu mohly dojít do zlomového bodu, který rozhodne, jakým směrem se trh bude dále ubírat.

Například automobilka Škoda svůj první plně elektrický model Enyaq uvedla loni v září, zbytek současného portfolia firmy se ale stále spoléhá na benzínový, dieselový nebo hybridní pohon. Největší výzvou ovšem bude pro termín konce aut na fosilní paliva získat souhlas zemí jako Francie a Německo s velkým automobilovým průmyslem. Většina značek dnes už vlastní elektromobil nabízí, kompletní přechod na tuto technologii však bude vyžadovat obrovské změny celé výrobní infrastruktury, dodavatelského řetězce, znalostí pracovníků a podobně.

Foto: Škoda Auto

Elektrická Škoda Enyaq iV

Jiné evropské státy naopak mají vlastní cíle, které jsou ještě tvrdší než ty navrhované Evropskou komisí. Například Spojené království v listopadu loňského roku přišlo s plánem, který by v zemi prodej nových aut na fosilní paliva zakázal už od roku 2030. Norsko, které má rozsáhlé dotace na elektrická auta, je vůbec nejradikálnější. Nové auto na benzín či naftu by tam nemělo jít koupit od roku 2025.

Návrh Evropské komise má poměrně daleko k tomu, aby byl skutečně vymahatelný. Zaprvé ho musí schválit členské státy Evropské unie a následně musí projít ještě Evropským parlamentem. Podle odhadu serveru Automotive News Europe by tento proces mohl zabrat dva roky. Jak poznamenávají Seznam Zprávy, jednání o výsledné podobě zákona by mohlo finišovat na podzim příštího roku, tedy v době českého předsednictví Evropské unii.

„Budeme toho po našich občanech žádat mnoho. Hodně toho budeme chtít také od podniků, děláme to ale pro dobrou věc,“ řekl na tiskové konferenci Frans Timmermans, šéf klimatické politiky EU. „Děláme to proto, abychom dali lidstvu šanci.“ Přes zdánlivou radikálnost nového návrhu otázkou zůstává, jestli to bude stačit. Podle vědeckých analýz Climate Action Tracker je do roku 2030 emise skleníkových plynů v EU nutné snížit o 65 % pro splnění požadavků Pařížské klimatické dohody.