V populárních kavárnách Ema zruší papírové kelímky. Jen letos jsme jich vydali 300 tisíc, říká jejich šéf

Jednorázové nádobí je mnohým trnem v oku a zdá se, že lidem z kaváren Ema obzvlášť. Rozhodli se totiž, že s ním jednou provždy skoncují.

ema-kelimek2

Foto: EMA espresso bar

V kavárnách Ema se rozhodli zrušit jednorázové kelímky

0Zobrazit komentáře

Na sklonku října přišli lidé z kavárny Ema s velkým oznámením: rozhodli se, že ve všech svých podnicích zcela zruší jednorázové kelímky. Na sociálních sítích tomuto kroku většina lidí tleskala, část z nich si ale začala stěžovat, že nemá prostor na to nosit u sebe znovupoužitelné kelímky či termosky nebo že je s sebou jednoduše nosit nechce. „Asi neuspokojíme úplně všechny, to bohužel v tomto modelu nelze. Jen letos jsme ale zákazníkům vydali 300 tisíc kusů jednorázových kelímků a víček, což je velká hromada odpadu, o který bychom okolní koše rádi ušetřili,“ říká zakladatel Emy Kamil Skrbek.

Jednorázové nádobí je dlouhodobě na pranýři. To plastové bylo už před více než rokem v Česku částečně zakázáno, problematické jsou ale i kelímky, které zdánlivě vypadají jako papírové, ve skutečnosti jsou ale zevnitř potažené nepropustnou plastovou vrstvou, která znemožňuje jejich recyklaci. V případě bioplastů, které se ve specifických podmínkách rozloží, pak problém nastává v tom, že je kompostárny nechtějí zpracovávat. Často tak stejně končí ve směsném odpadu.

Jako – pro mnohé radikální – řešení se nabízí jednorázové kelímky nepoužívat. Což je otázka, kterou se dlouho zabývali v síti Ema, pod kterou dnes už nepatří jen kavárny, ale i pražírna a pekárna. „Do diskuzí se nám tohle téma vracelo druhým rokem, ale vždycky to nějak vyšumělo nebo jsme se toho zalekli. Ale při poslední návštěvě Londýna na jaře tohoto roku jsme se o tom hodně bavili s lidmi z pražírny Monmouth, kteří zrušili jednorázové kelímky v minulém roce. Dost si to teď pochvalují a nám se líbilo, jak to celé prezentují a že to vlastně jde,“ vysvětluje šéf Emy Kamil Skrbek.

ema-1

Foto: EMA espresso bar

Ema kavárny jsou v Praze aktuálně tři

Lidé z Monmouth sice zároveň říkali, že začátek dost bolel, po roce se jim ale dobře daří bez kelímků fungovat i v kavárnách na turisticky frekventovaných místech, jako je například Borough Market. To je důležitý poznatek pro kavárnu Ema u Masarykova nádraží. Stejnou zkušenost má podle Kamila Skrbka i poměrně velký řetězec kaváren Boston Tea Party, který podniky rovněž provozuje na turistických lokalitách. Inspirace v zahraničí tak pohnula ledy i v Česku.

Šéf Emy dodává, že by jednorázové kelímky rádi opustili na začátku příštího roku, až spotřebují zásoby, které mají k dispozici. „Počítáme s tím, že v našem primárně to-go prodeji to bude svým způsobem problém, ale do toho s tím jdeme. Už nyní k nám chodí velké množství lidí s vlastním kelímkem, tak věříme, že tomu naučíme i další,“ vysvětluje.

Pokud host nebude chtít dát si kávu na místě do porcelánu, což je podle Skrbka stále ta nejlepší volba, nabídnou mu baristé dvě varianty zálohovaných kelímků: REkelímek, který lze vrátit i v jiných kavárnách, nebo o trochu dražší vratný Ema kelímek. A k tomu možnost koupit na místě znovupoužitelné kelímky či termosky různého druhu. „Kdo si ani z těchto možností nevybere a bude požadovat kávu do papírového kelímku, bude bohužel odmítnut.“

Ojedinělý krok na domácí scéně výběrových kaváren

Lidé na oznámení na sociálních sítích reagovali většinou pozitivně, až ostrý provoz ale ukáže, jak moc je krok ekologičtějším směrem vlastně životaschopný. Někteří lidé se ohradili tím, že kvůli změně raději zamíří ke konkurenci, která se v případě Emy u Masarykova nádraží nachází naproti přes ulici. Jde o nedávno otevřenou kavárnu Loka z portfolia pražírny spojené se sítí kaváren Doubleshot Jaroslava Tučka. Ten pro CzechCrunch říká, že jde ze strany Emy o odvážný krok, kterému fandí, pro své kavárny o něm ale zatím neuvažuje.

„Obalové hospodářství a jeho dopad na životní prostředí řešíme intenzivně už několik let a upřímně jsou výsledky dost tristní. Minulý rok jsme zkušebně přešli na stoprocentně rozložitelné sáčky pro naše zrnkové kávy, které ale lidé kromě svých domácích kompostů neměli kam vyhodit, takže nedávaly vůbec žádný smysl. Vrátili jsme se tak zpět k recyklovatelnému plastu. Obecně vzato cokoliv rozložitelného nedává v našem oboru prozatím smysl, jelikož kompostárny odmítají přijímat jakékoliv obalové materiály, takže vše skončí ve směsi, a tím pádem ve velké míře ve spalovně,“ vysvětluje Tuček.

A dodává, že pro leckoho možná překvapivě se v kavárnách Doubleshot jednorázové kelímky na kávu používají v minimální míře. Devadesát procent zákazníků si totiž vypije kávu na místě, což je dáno konceptem kaváren. I tak do všech provozů na čtyři roky zavedli zálohované REkelímky, které ale po roce využívaly jen jednotky zákazníků denně. V budoucnu se tak pokusí spíše více promovat kelímky na prodej.

rekelimek

Foto: REkelímek

V Emě budou mimo jiné nabízet vratné REkelímky

Podobný typ kávového podniku je také firma Miners Oldřicha Valty a Egora Kolpakova. Ti vybudovali síť kaváren zaměřených na výběrovou kávu a stejně jako Ema a Doubleshot mají vlastní pražírnu. „V naší síti jednorázové kelímky v oblibě nemáme a snažíme se jejich používání minimalizovat tím, že zákazníkům, kteří si přinesou svůj vlastní kelímek, poskytujeme slevy. Naším přístupem ale není stát se ‚zero-waste nazi‘. Spíše se snažíme zákazníky pozitivně motivovat k výběru ekologičtějšího způsobu servírování a konzumace kávy,“ říká Kolpakov.

Právě ochota zákazníků je v tomto případě přece jen rozhodující. Ne všichni budou o kroku ze strany kaváren informováni předem, což se týká především turistů. Záleží tak na tom, jestli si budou chtít progresivní přístup nechat vysvětlit, nebo odejdou s tím, že je pro ně odmítání jednorázových kelímků přílišná ekologická agitka.

„Tíha odpovědnosti by ale neměla být pouze na nás, provozovatelích gastronomických podniků. Mně osobně rve srdce vidět zákazníka, který si objedná espresso s sebou do kelímku a mezi dveřmi už ho má samozřejmě vypité a kelímek vyhodí do koše pět metrů od kavárny. Zážitek z chuti nápoje je o polovinu horší, a navíc jde do spalovny další kus zbytečného odpadu,“ dodává v tomto kontextu Jaroslav Tuček.