Korunovační klenoty dávných králů budou k vidění déle. Pražský hrad výstavu prodloužil do úterý

Svatováclavskou korunu, žezlo a jablko doplňuje také řada dalších cenných artefaktů spojených s bohatou historií a svébytností naší země.

klenoty

Foto: alcuin lai/Flickr

Korunovační klenoty patří mezi nejcennější artefakty naší země

0Zobrazit komentáře

Od vzniku České republiky uplynulo 30 let a jak jinak oslavit suverenitu našeho státu než výstavou těch nejcennějších artefaktů, které země vlastní a které v minulosti reprezentovaly její svrchovanost. Obdivovat je lze od úterka, kdy výstava začala, tentokráte však nikoliv v kulisách Vladislavského sálu. Klenoty spolu s dalšími důležitými reáliemi české historie si lze zdarma prohlédnout v prostorách svatovítské katedrály. Původně měla výstava skončit už tuto sobotu, Hrad však pro velký zájem její konání prodloužil. Po dohodě s památkáři budou klenoty k vidění v chrámu i po nedělní mši od 14.30 do 21.00 a v pondělí a úterý od 08.00 do 18.00.

Sedm klíčníků se už v pondělí sešlo u korunní komory v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, aby spolu s památkáři vynesli nejdrahocennější české klenoty ven ze schránek, ve kterých jsou uloženy. Stalo se tak po pěti letech, kdy byly vystavovány ku příležitosti oslav 100 let od založení samostatného Československa a 25 let od vzniku České republiky.

Během minulých výstav po svém vyjmutí z komory klenoty obvykle zamířily přímo do prostor Pražského hradu, a to těch nejreprezentativnějších. Vladislavský sál, který za dob králů sloužil pro slavnostní hostiny i rytířské turnaje, byl výstavám dokonalou gotickou kulisou, kterou občas vystřídala Karlova síň nacházející se taktéž ve Starém královském paláci. Tentokráte však klenoty prostory svatovítské katedrály vůbec neopustí.

Artefakty ze sbírky Svatovítského pokladu jsou od úterý 17. února vystaveny v příčné lodi katedrály svatého Víta, v původní vitríně navržené Josefem Gočárem. V ní byly poprvé odhaleny občanům v roce 1929, tedy vůbec prvně v historii, kdy se klenoty ukázaly veřejnosti. V samotné katedrále pak jejich výstava probíhala naposledy v roce 1955.

Koruna Karla IV. i část habsburského dědictví

Návštěvníci se mohou těšit na vystavenou svatováclavskou korunu s čepičkou, která je ze souboru klenotů nejstarším artefaktem. Korunu zasvěcenou sv. Václavu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou následnou korunovaci. Již od počátku se jednalo o klenot používaný jen při zcela výjimečných příležitostech.

Korunu tvoří zlatá čelenka složená ze čtyř dílů zdobených královskou lilií. Tyto díly spojují čtyři pásky v místě překřížení zdobené křížkem, ve kterém má být umístěn trn z koruny Ježíše Krista. Celá koruna je tvořena 19 až 22karátovým zlatem, 96 perlami a drahými kameny, mezi kterými jsou safíry, smaragdy či rubíny. Zajímavostí je, že pásky byly původně součástí zlatého opasku, který dostala svatebním darem Blanka z Valois, první manželka Karla IV. Celková váha koruny je 2,35 kilogramu a má na výšku přibližně 20 centimetrů.

Korunovační klenoty se v katedrále sv. Víta vystavují po více než 50 letech

Žezlo a královské jablko již nemají s českými zeměmi tak silnou spojitost. Renesanční žezlo si nechal zhotovit císař Ferdinand I. v roce 1533 a jablko pro něj bylo vytvořeno o šest let dříve. Oba artefakty se staly součástí habsburských korunovačních klenotů poté, co Habsburkové v roce 1627 získali českou korunu a nahradili jimi doposud využívané žezlo a jablko z období gotiky. Ty naopak putovaly do Rakouska, kde je začaly využívat rakouští arcivévodové.

Výstavu doplňují korunovační kříž, korunovační meč svatého Václava či dobová kožená pouzdra, která byla pro jednotlivé korunovační klenoty zhotovena. Sbírka též ukazuje korunovační plášť, který byl vytvořen roku 1617 pro Ferdinanda II. ku příležitosti jeho korunovace českým králem.

Plášť je zhotoven z červeného hedvábného zlatohlavu a nechybí mu typický hermelín tvořený kožešinou hranostaje. Na šířku má 312 centimetrů a je dlouhý 236 centimetrů. Pokud není zrovna vystavován, je uložen ve speciálním depozitáři, který udržuje stálé klima. Poslední mimořádnou součástí výstavy je také lebka sv. Václava, která je ukázána ve Svatováclavské kapli katedrály, kde se nachází i další ostatky patrona české země.

Výstava klenotů a dalších reálií bude po prodloužení doby konání probíhat až do úterý, tedy 24. ledna. Vstup je zdarma a nelze si udělat žádnou rezervaci, je proto nutné počítat s frontami. Pro koho je Pražský hrad až příliš daleko, může vyrazit do Jablunkova.

Tamní Muzeum Bible sice nevystavuje originál, repliky z dílny šperkaře Jiřího Urbana jsou ovšem své předloze maximálně věrné. Kromě nich navíc budete moci obdivovat i další kopie významných artefaktů spojených s naší historií, od šatů Marie Terezie přes repliku Pražského Jezulátka až po repliky husitských zbraní či faksimile středověkých listin.