Kosovská vláda zakázala těžbu kryptoměn. Má to pomoct řešit nejhorší energetickou krizi v historii země

kosovo

Foto: Oksana S

Kosovo kvůli nedostatku elektřiny omezuje těžbu kryptoměn

Kdyby byl stát, patřil by mezi třicet největších spotřebitelů elektrické energie. Řeč je o nejznámější kryptoměně světa – bitcoinu – který vzniká takzvaně těžbou, tedy počítačovými výpočty, ke kterým je potřeba právě elektřina. Hodně elektřiny. V Kosovu je to už tolik, že vláda těžbu jakýchkoliv kryptoměn zakázala.

Malý stát totiž čelí největší energetické krizi ve své krátké historii. V prosinci Kosovo oznámilo hromadné odstavování elektřiny na dvě hodiny denně bez ohledu na to, jestli se dodává do domácností nebo podniků. Po zemi se tak hromadně pořizovaly přenosné generátory.

Za problémy ale nemůžou jen kryptoměny. Kosovo má ve skutečnosti podle tamní vlády páté největší zásoby hnědého uhlí na světě. Čítají 12 až 14 miliard tun (ovšem třeba Rusko má přes 90 miliard tun) a stát jimi v hnědouhelných elektrárnách vyrábí zhruba 90 procent zdejší energie. Jenže elektrárny jsou zastaralé a nespolehlivé. Víc než 40 procent své spotřeby dováží a světové nárůsty cen doprovázené zvýšenou zimní spotřebou nejde ignorovat. 

Ještě v říjnu 2021 přitom zdejší regulátor rozhodl, že minimálně do letošního března se ceny elektřiny zvedat nebudou a země se bude spoléhat na vlastní zásoby uhlí. Nestačí to. Teď tak zakázal činnost, která ho beztak dlouho trápila.

Elektřina? Neplatíme

Účet za elektřinu platí ve výši zhruba 4 200 korun měsíčně, ale těžbou kryptoměn vydělává skoro 60 tisíc. Těžař virtuálních mincí provozuje 40 grafických karet a vysvětlil agentuře Reuters svoje účetnictví jen pod podmínkou anonymity.

Hon na těžaře je totiž velmi reálný. „Všechny pořádkové složky tuto činnost zastaví ve spolupráci s dalšími příslušnými institucemi, které identifikují místa, kde se kryptoměny těží,“ uvedl v prohlášení ministr hospodářství a energetiky Artane Rizvanolli.

Cena elektřiny v Kosovu se doteď pohybovala v přepočtu kolem koruny a 50 haléřů za kilowatthodinu. Se zdejšími cenami elektřiny a světovými výdělky virtuálních měn tak na jejich těžbě nešlo prodělat. O to hůře představitelné by to bylo v severní části země, kde žijí etničtí Srbové. Ti vládu Kosova neuznávají, a odmítají tak za elektřinu platit úplně.

Že se Kosovo, země s 1,8 milionu obyvatel, stává mekkou těžby kryptoměn, se řeší už minimálně dva roky. Jenže doteď se vláda zabývala spíš způsobem, jak takové činnosti stanovit pravidla, jak vyřešit nepoměr vůči spotřebě elektřiny a platbami na severu a jak těžbu zdanit. 

Ve spojení se světově se zvedajícími cenami elektřiny a nízkými dodávkami plynu z Ruska ale stát musel jednat. V prosinci vyhlásil na 60 dní výjimečný stav, který vládě umožnil vyčlenit víc peněz na dovoz elektřiny, zavést plánované odstávky a zpřísnit další opatření. 

Kryptoměny se v začátcích těžily přes počítačové procesory. Později těžaři přešli na grafické karty, ale v současnosti se u velké části kryptoměn využívají výkonné ASIC čipy, které jsou optimalizované pro spotřebu energie.

S přispěním ČTK.

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.