Královna Alžběta v časech objevů. Během její vlády byl vynalezen internet, bankomat i mikroprocesor
Alžběta II. vládla Velké Británii opravdu dlouho. Dobře to ilustrují vynálezy a objevy, které se udály jen během jejího panování.
Ze středoevropského pohledu to možná nemusí být tak snadno představitelné. Pro naprostou většinu žijících Britů je dnes nicméně první den, kdy není hlavou státu královna, ale král. Éra Alžběty II. je o to zásadnější, že se odehrála z větší části v druhé polovině 20. století, během let, kdy se svět rapidně měnil.
V roce 1952, kdy se tehdy sedmadvacetiletá Alžběta ujala trůnu, vládl v Sovětském svazu ještě stále Josef Stalin, v Číně Mao Ce-tung a věhlasný britský premiér Winston Churchill k ní docházel na každotýdenní konzultace. Indie byla nezávislou zemí teprve pět let a na vrcholku Everestu (ještě rok) nespočinula žádná lidská noha. To jen pro kontext.
Jak dlouho tedy Alžběta II. vládla? Jednoduchá odpověď je 70 let a 127 dní. Co to ale konkrétně znamená, dobře ilustrují až reálné příklady toho, co se během uplynulých sedmi dekád stalo. A naznačují, že sama královna musela zůstat pevnou skálou ve světě, který čím dál tím víc opanovaly nové technologie. Tady je jejich výběr jen za prvních deset let vlády Alžběty II.
- 1952 – první patent na čárový kód
- 1953 – první černá skříňka do letadel
- 1954 – první teflonová pánev
- 1955 – první optický kabel
- 1956 – v anglickém Calder Hall se otevírá první plnohodnotná jaderná elektrárna
- 1957 – Sověti vypouštějí historicky první satelit Sputnik 1. Dnes takových satelitů kolem země krouží přes 4,5 tisíce
- 1958 – první integrovaný obvod
- 1959 – ve Spojeném království začínají fungovat poštovní směrovací čísla
- 1960 – první halogenová žárovka
- 1961 – první antikoncepční pilulka byla představena ve Spojeném království
- 1962 – Spacewar, první opravdová počítačová hra, která spatřila světlo světa.
V první dekádě královnina panování ještě neexistovaly například ani měkké kontaktní čočky – s těmi přišel Otto Wichterle až v roce 1965. Na Měsíci Američané přistáli až v roce 1969. Ve stejném roce také vznikl první bankomat a ARPANET, síť obecně považovaná za předchůdce internetu.
V sedmdesátých letech přišla celá řada dalších technologií, bez kterých si dnes lze těžko představit život, přitom Alžběta II. bez nich dvacet let kralovala jedné z nejvýznamnějších mocností světa. Tak například v roce 1971 vznikl první mikroprocesor a o dva roky později, když Velká Británie vstoupila do Evropského společenství, odeslal Ray Tomlinson první e-mail. Až v roce 1974 otevřela v Británii první pobočka fastfoodového řetězce McDonald’s. A tak zdánlivá banalita, jako lepicí poznámkové papírky (post-it notes), neexistovala až do roku 1977.
Zajímavostí je, že sama královna poslala první e-mail už v roce 1976. Byť tedy začala kralovat v době, kdy značná část dnešního technického světa jednoduše neexistovala, vždy se snažila držet krok s dobou. Důkazem budiž i její návštěva technologických společností, postupně větší přítomnost na sociálních sítích nebo vánoční poselství natočené ve 3D.