Daniel Křetínský patří mezi vůbec nejbohatší Čechy, přičemž vedle přídomku „miliardář“ se u něj často používá také „uhlobaron“. Podle všeho už ale ne na dlouho, Křetínský a jeho dlouholetý kolega Patrik Tkáč se totiž rozhodli z fosilních paliv přejít na alternativní zdroje a zároveň se zaměřit na nízkoemisní až bezemisní výrobu vodíku. Jejich mezinárodní energetickou skupinu Energetický a průmyslový holding (EPH) tak v následující dekádě čeká zásadní přerod na firmu budoucnosti.

Na ekologičtější zdroje než uhlí má do roku 2030 přejít naprostá většina holdingu, který se stará o těžbu zdrojů, výrobu elektřiny a tepla i jejich distribuci v České republice, na Slovensku, v Německu, Itálii, Velké Británii a Maďarsku. Jedinou výjimkou z plánu budou operace v Německu, kde má EPH energii z fosilních paliv přestat vyrábět do roku 2038. Novým cílem EPH je také stát se jedním z evropských lídrů ve výrobě, skladování i přepravě vodíku.

Místo odprodeje uhelných elektráren a stavby nových se mají veškerá zařízení modernizovat, takže zcela nahradí špinavou energii. Důležité přitom má být zajistit jak neustále stabilní dodávky elektřiny ve všech oblastech, kde EPH působí, tak její cenovou dostupnost. Snahou je prý vždy hledat kompromis mezi nákladově konkurenceschopnými technologiemi a pozitivním dopadem na ekologii. Transformace má vést k dostupné, udržitelné energii i pracovním příležitostem s ní spojeným.

Foto: Wim van ‚t Einde/Unsplash

Do konce dekády má z portfolia EPH zmizet většina uhelných elektráren

„Rozvojem nových kapacit řízených výrobních zdrojů s nulovými nebo nízkými emisemi pokrýváme energetické potřeby dotčených zemí,“ řekl Křetínský. „Současně vytváříme jak ve fázi výstavby, tak následným provozováním nové pracovní příležitosti, což hraje významnou roli především v regionech negativně postižených uzavíráním vysokoemisních zdrojů,“ dodal.

Na většině území, kde EPH působí, se má konkrétně přecházet na biomasové a plynové elektrárny a zdroje energeticky využívající odpady. Paralelně s tím však vznikají také zařízení s „klasičtějšími“ obnovitelnými zdroji. „V současné době pracujeme na projektech větrných a fotovoltaických elektráren výrazně přesahujících tisíc megawattů, které budou realizovány v nejbližších letech,“ řekl Křetínský.

Když se pak obrátíme na střednědobý a dlouhodobý horizont, právě zde Křetínský vidí hlavní potenciál pro vodík, s nímž EPH přinejmenším experimentuje už dnes. Za největší překážku považuje dosažení skutečně bezemisní výroby zeleného vodíku pomocí větru nebo slunce při zachování dostupné ceny. To je podle něj v současnosti velice obtížné, takže za přechodný zdroj považuje tzv. modrý vodík.

Modrý vodík se typicky vyrábí ze zemního plynu, tedy fosilního paliva, které je důležitou součástí portfolia EPH. U produkce modrého vodíku vznikají emise skleníkových plynů, ale je jich méně, než když je zdrojem přímo zemní plyn, a mohou být zachycovány tak, aby neunikaly do atmosféry.

EPH na nízkoemisní řešení postupně přechází už dlouho a podle vlastních informací holding mezi lety 2014 a 2020 snížil svou uhlíkovou stopu téměř o polovinu. Zdaleka ne vždy to však znamená jen pozitivní vývoj. Například letos v lednu se po vyhodnocení soudu opět rozjela obří elektrárna na převážně dřevěnou biomasu ve Francii. Rozhodnutí státních orgánů nicméně stále kritizují ekologové, podle nichž je zařízení příliš velké. Za rok spotřebuje 850 tisíc tun biomasy.

Foto: EPH/J&T/CzechCrunch

Česko-slovenský investiční tandem Daniel Křetínský a Patrik Tkáč

Současné oznámení každopádně představuje prozatím alespoň pomyslné završení proměny Křetínského z uhelné minulosti na ekologičtější budoucnost. Ještě v roce 2019 přitom varoval před „přehnaným tlakem na snižování emisí“. V rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl: „Ohledně klimatických změn dnes slyšíme narativ, který je velmi nebezpečný. Když dnes slyšíme, že naším cílem by mělo být omezení emisí na minimum, tak mě to děsí.“

Zatímco tehdy ostře kritizoval návrhy, aby se Evropská unie stala do roku 2050 uhlíkově neutrální, nyní se právě takovým cílem chlubí přímo EPH. Je tedy otázkou, do jaké míry lze ohlášený přechod holdingu na nízkoemisní či bezemisní energii považovat za vlastní iniciativu a ne spíše progres vynucený okolnostmi.

Po roce 2021 nesmí vznikat uhelné elektrárny, vyzývá tajemník OSN

Ať už je nicméně motivován ekologickými, ekonomickými, či jinými zájmy, plánovaný a už probíhající přechod z fosilních paliv na alternativní zdroje je jednoznačně pozitivní. Ohřev planety o 1,5 °C oproti počátku 20. století se označuje za katastrofální bod, z něhož není návratu – nyní jsme podle Světové meteorologické organizace už na 1,2 °C.

Zpráva ze strany EPH shodou okolností přišla ve stejný den, kdy generální tajemník OSN António Guterres v oficiálním vyjádření vyzval k tomu, aby po letošním roce už nevznikaly žádné nové uhelné elektrárny. Reagoval tím na nově zveřejněnou zprávu vědců z Mezivládního panelu pro změnu klimatu, podle níž byl rok 2020 v Evropě nejteplejším od počátku záznamů a přímo s oteplováním lze spojit 1 z 8 smrtí na starém kontinentě.

„Země OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kam patří i Česko – pozn. red.) musí postupně ukončit provoz stávajících uhelných elektráren do roku 2030 a všechny ostatní země je musí následovat do roku 2040,“ řekl Guterres. Na přelomu letošního října a listopadu se má v Glasgow konat další klimatická konference OSN, kde se budou podobná témata projednávat.