Na Vysoké škole finanční a správní vede Jan Lánský katedru informatiky a matematiky, jeho profesní doménou jsou kryptoměny, do češtiny například přeložil knihu Mastering Bitcoin od Andrease Antonopoulose. A přes tři roky také působí jako blockchainový poradce firmy Xixoio. Tu je v posledních týdnech těžké přehlédnout – reklamy, kde láká na investice do virtuálních tokenů, lemují silnice, jsou v metru, na titulních stránkách deníků, v televizi, na YouTube, prostě všude. Lánský natočil video kurz o kryptoměnách, který společnost nabízí na svých stránkách.

„Vzdělávací kurz byl natočen pro Bacca (blockchainová bankovní asociace – pozn. red.), která je s Xixoio personálně spojená. A je to všeobecný kurz o kryptoměnách. Co se týče aktivit Xixoio, tak tokenizaci firem považuji za velmi aktuální téma,“ odpovídá Lánský na dotaz CzechCrunche, jak ke spolupráci došlo. Ona tokenizace firem, kterou zmiňuje, je klíčovou součástí celého příběhu – Xixoio prodává digitální mince se značkou XIX a tvrdí, že za vybrané peníze vytvoří celý finanční ekosystém, který nahradí burzy a firmy přes něj budou jednou vydávat místo akcií virtuální tokeny.

„Xixoio má určitě technické zázemí k tomu, aby tuto tokenizaci provedlo. Co se týče obchodního modelu Xixoio, tak si netroufám ho nijak hodnotit, nejsem ekonom, ale informatik. Ale obecně si myslím, že firma, která v této oblasti prorazí jako první, může dosáhnout vysokého zhodnocení. Určitě časem bude taková firma stejně významná jako Google či Facebook, ale zda v mezinárodní konkurenci tím vítězem bude právě Xixoio, těžko říct,“ vysvětluje Lánský.

Pochybnosti tvořící výbušnou směs

Pokud jsme tedy na prahu velké změny a Xixoio má šanci uspět, koupil si její tokeny, které společnost ve velkém nabízí i prostřednictvím podomních prodejců? „Tokeny jsem žádné nekupoval,“ říká vedoucí katedry informatiky a matematiky na VŠFS. Lánského role v celém příběhu není zásadní, dobře ale ilustruje, proč se z Xixoio stalo jedno z nejdiskutovanějších témat ve zdejších finančních kruzích.

Firmě, před jejímž agresivním marketingem není úniku, propůjčilo své jméno hned několik známých postav, což v kombinaci s pochybnostmi, zda lidé nakonec o své peníze nepřijdou, vytvořilo výbušnou směs. O to spíš, že v nedávné době prasklo několik velkých „investičních“ bublin typu dluhopisového střelce Michala Mičky nebo firmy Growing Way a jejího majitele Ondřeje Janaty, který od lidí vybral přes miliardu korun a podle policie si za ně nakupoval třeba luxusní auta.

Kořeny Xixoio sahají do roku 2017, kdy podnikatel Richard Watzke založil v Londýně společnost, pod kterou i dnes celý byznys formálně spadá. Před třemi lety pod touto značkou pořádal v Praze i velkou odbornou konferenci věnovanou blockchainu. V minulosti na sebe upozornil mimo jiné tím, že se pokoušel spojit galeristiku s prodejem realit. „Uživatelů máme k dnešku přesně 6 349, kapitál 249 milionů korun,“ říká Watzkeho mluvčí Lenka Keehnen. Přes šest tisíc lidí už tedy Watzkemu poslalo čtvrt miliardy korun. Na něco, co má aspoň zatím dost vágní obrysy.

Základní premisa celého projektu je, že si lidé nakoupí digitální tokeny, čímž jednak zafinancují vytvoření nové finanční platformy a jednak se stanou jejími podílníky. Až bude platforma hotová a najde se kvalitní firma, která přes ni vydá své digitální mince místo akcií, budou prý drobní investoři participovat na jejím úspěchu. Watzke hovoří o veřejném tokenovém úpisu se zkratkou IPCO – tedy initial public coin offering, což je mix IPO (veřejné akciové emise) a ICO (emise kryptoměn).

Už tady se ale objevuje první problém. V září na tiskové konferenci, kterou moderoval známý novinář Filip Horký, Watzke oznámil, že první společností, která v budoucnu vydá virtuální mince prostřednictvím Xixoio, bude startup Artstaq. Nejde ovšem o žádnou nezávislou společnost.

„Mohu potvrdit, že jedna ze společností vlastněná stejným majitelem jako Xixoio koupila před několika měsíci platformu Artstaq včetně know-how (kupovala se platforma, ne firma). Mohu také potvrdit, že akcionáři Artstaq byli informováni o zámyslu tokenizace této platformy nástupnickou firmou. Další informace spadají do obchodního tajemství. Osobně se pak na nové koncepci Xixoio ani Artstaq nepodílím,“ řekl pro CzechCrunch zakladatel Artstaq Roman Komárek.

Tím ovšem nejasnosti nekončí – spíš naopak. S Watzkeho tokeny XIX, kterých už lidem prodal za čtvrt miliardy, se nedá nijak obchodovat, neexistuje pro ně sekundární trh ani je neakceptují známé krypto burzy a směnárny. Firma navíc ve svých podmínkách píše, že není povinna krypto mince od lidí vykupovat zpět, takže se z nich může stát bezcenný digitální majetek. Zároveň se ale společnost chlubí, že hodnota tokenů XIX stoupá. Jak je to možné, když se s nimi nikde neobchoduje?

Principál poradenské společnosti Boston Consulting Group v Praze David Antoš k tomu na Twitter napsal: „Token XIX není obchodovatelný a nemá tedy tržní cenu. Přesto Xixoio tvrdí, že vzrostla o 577 procent. Jak? Prostě sami určili ‚správnou cenu‘. Zítra ji mohou vynásobit dvakrát a bude to stejně pravdivé.“

Společnost dále uvádí, že už sama investovala hodně svých peněz do technologického rozvoje. „Chápeme, že pro tradiční sítě můžeme být mimozemšťané. Na druhou stranu i pro ortodoxní krypto taktéž. Proto bylo nejprve nutné položit základy legislativně-regulatorního rámce, abychom mohli poté pokročit k vývoji obchodní aplikace umožňující konvertovat token XIX za klasické měny. Toto byla jediná možnost, jak se kryptotechnologií co nejvíce přiblížit tradičnímu světu a pomoci mu na blockchain vstoupit,“ napsala mluvčí Keehnen.

To zní sofistikovaně, co ovšem říkají produktové podmínky? Že peníze půjde poslat přes aplikaci, platební bránu nebo jinou kryptoměnou v rámci firemního blockchainu Genesis, ale vždy s poznámkou – pokud to bude Xixoio umožňovat. Kde taková poznámka není? „Finance budou poskytnuty dle pokynů a technického řešení XIXOIO: a) bezhotovostním převodem na bankovní účet XIXOIO, který bude Nabyvateli pro tyto účely sdělen.“

I další čtení tohoto dokumentu by mělo zájemce varovat. Xixoio v něm ze sebe na mnoha místech snímá odpovědnost, uvádí například, že není a nebude povinno přerozdělovat zisk, že s vybranými penězi nebude investovat, ale že je použije na provozní náklady včetně odměn pro konzultanty, že sekundární trh s tokeny nemusí nikdy vzniknout a že šance na vznik celého projektu je nejistá.

Vše může dopadnout úplně jinak

Richard Watzke a jeho tým dokonce připouštějí, že všechno může dopadnout úplně jinak: „Údaje o Projektu zveřejněné XIXOIO nebo jinak poskytnuté Nabyvateli jsou pouze informačního charakteru a mohou se v průběhu realizace změnit. Nabyvatel si je vědom a je srozuměn s tím, že tyto údaje zachycují záměr Projektu v jeho raných fázích a v průběhu času bude nutně docházet k jeho změnám. Projekt tak zejména může být omezen nebo naopak rozšířen o další záměry. Uvedené záměry tak mohou být v návaznosti na vývoj realizace Projektu pozměněny, opuštěny nebo naopak rozšířeny o nové.“

Na serveru Peníze.cz vyšla před pár dny obsáhlá recenze Xixoio včetně rozboru smluvních podmínek služby. Autor došel k jasnému závěru – od nákupu tokenů XIX je lepší se držet dál, protože se snadno může stát, že jejich držiteli zůstanou v ruce jako balíček bezcenných jedniček a nul. Že Xixoio má do seriózní investiční platformy daleko, pak na Peníze.cz i v komunikaci s CzechCrunchem potvrdil advokát a zakladatel společnosti Aequitas Capital Investment Jan Langmeier.

Právě ​​Langmeierovi už právníci Xixoio poslali předžalobní výzvu – nelíbilo se jim mimo jiné to, že chování firmy označil jako švindl. „Právníci Xixoio měli v něčem pravdu, měl bych se vyjadřovat věcně a střízlivě. Slovo ‚švindl‘ opravdu nevyjadřovalo zcela střízlivě, co si o tokenu XIX, respektive produktových podmínkách myslím. Termín ‚podvod‘ je myslím střízlivější,“ napsal Langmeier na LinkedIn.

Spornou částí Xixoio je i způsob, jak investory oslovuje. Není to jen reklama, ale také armáda finančních poradců, které k nabízení produktu láká nadstandardními provizemi. Už se proto ozvali kapitáni světa finančních zprostředkovatelů, na sociálních sítích Watzkeho zkritizoval třeba zakladatel sítě Partners Petr Borkovec. „Je to něco, co naši členové intenzivně řeší. Komunikujeme o tom i s Českou národní bankou a ministerstvem financí,“ řekl výkonný ředitel asociace finančních poradců Marek Černoch.

Státní instituce se ale k tomu, zda Xixoio prověřují, nechtějí zatím vyjadřovat. „Finanční analytický úřad se nemůže žádným způsobem vyjadřovat ke konkrétním subjektům ani případům,“ odpověděla na dotaz CzechCrunche Nikola Morava z tiskového odboru ministerstva financí. Podobně reagoval i Jaroslav Ibehej z Národní centrály proti organizovanému zločinu: „Náš útvar zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá či naopak nezabývá.“

Mluvčí Xixoio jakoukoli kritiku odmítá a tvrdí, že jejím důvodem je fakt, že Borkovec a další mají strach, že přijdou o svůj byznys: „Regulované prostředí pana Borkovce má velká omezení, protože tradiční produkty, jež nabízí, jsou na trhu mnoho let. Dostaly se tak na cenové dno a odměny obchodníků mohou být významně nižší než odměny, jež lze získat na trhu rostoucím.“

Přisadil si také bývalý spolumajitel Fincentra Petr Stuchlík. Naštvalo ho, že si Watzke zaplatil inzerci, kde blahopřeje vítězům soutěže Banka roku, kterou Stuchlík pořádá. V emotivním příspěvku na LinkedInu pak někdejší neúspěšný kandidát na pražského primátora napsal: „Každopádně za Mastercard Banka roku 2021 děkuji Richard Watzke, Ales Minx, Dana Berova a všem těm více či méně známým kryptoholkám a kryptoklukům z PPF Group. Teď už jen čekám, kdy XIXOIO propojíte s Air Bank a.s. Vždyť se to nabízí.“

Stuchlík tím narážel na plejádu známých jmen, jimiž se Xixoio zastřešuje. Později dodal, že PPF s projektem nemá nic společného a že se také potkal s Watzkem, ale že je i nadále vůči Xixoio skeptický. Minx, předseda představenstva PPF Group, už podle deníku E15 na svou roli v čele dozorčí rady Xixoio rezignoval. „Účast pana Aleše Minxe v orgánech Xixoio vždy byla jeho soukromou aktivitou a nemá s PPF nic společného,“ uvedl mluvčí finanční skupiny Leoš Rousek.

Poradcem Watzkeho pak je také Evžen Hart, který už dnes v PPF nepůsobí, ale řadu let byl blízkým spolupracovníkem Petra Kellnera a řídil mimo jiné jeho mediální aktivity. Toho v nejužším vedení skupiny v roce 2010 vystřídal Vladimír Mlynář. A právě jeho spolupracovnice a nástupnice z ministerstva informatiky Dana Bérová je další výraznou osobností v dozorčí radě Xixoio.

Ostatně zvučná jména se starají i o to, aby o Watzkeho firmě bylo slyšet a lidem vlezla pod kůži. Společností, která měla na starost její televizní a brandovou kampaň, je studio Future Bakery. Za ním stojí zkušený marketér Petr Topinka, který svým reklamním tahem na branku už jednu oblast pomohl změnit – a to českou politiku. Je totiž spolu s Markem Prchalem hlavním strůjcem marketingu Andreje Babiše a jeho hnutí ANO.