O tom, že povědomí o bitcoinu neustále roste, není nejmenší pochyb. Spolu s rostoucí popularitou kryptoměn se objevují stovky projektů, z nichž však mnoho nemá žádné reálné využití, nebo slouží dokonce pouze jako podvod, na němž dokážou vydělat peníze maximálně jejich pochybní zakladatelé. Čas od času se ale objeví ambiciózní projekt se skutečným využitím do budoucna, který zaujme celý kryptoměnový svět. Takovým hitem posledních týdnů je Solana.

Ačkoliv Solana existuje již delší dobu, pořádný poprask vzbudila až v letošním roce, kdy se stala poměrně lukrativním nástrojem nejen pro obyčejné investory, ale i pro celé instituce. Jedním z mnoha fondů, které do ní investovaly, byl i český Rockaway Blockchain Fund, který i díky této kryptoměně hlásil před několika měsíci zhodnocení přes 800 procent a dál se pohybuje v podobných číslech.

To, co teď Solana zažívá, představuje doslova mánii. A není se čemu divit. Zatímco ještě 1. ledna letošního roku se dala jedna virtuální mince pod zkratkou SOL pořídit za 1,67 dolaru (kolem 35 korun), ve čtvrtek 9. září dosáhla historického maxima přesahujícího 213 dolarů (přes 4 500 korun).

Samotná Solana a její blockchain, tedy decentralizovaná databáze, na níž běží, vznikly v roce 2017. Stojí za nimi Anatolij Jakovenko, softwarový inženýr, který prošel společnostmi jako Dropbox nebo Qualcomm. Ve stejném roce proběhlo i takzvané ICO, tedy počáteční nabídka nových virtuálních mincí, které si mohl kdokoliv koupit.

Následující roky byly věnovány primárně testování a v roce 2020 došlo ke spuštění beta verze hlavní blockchainové sítě a dalšímu prodeji mincí. V dubnu loňského roku se jeden SOL, jak se virtuální mince Solany nazývá, prodával za tři čtvrtě dolaru. Od počátku letošního roku ale kryptoměna raketově roste, aktuálně je svou tržní kapitalizací dokonce mezi desítkou největších kryptoměn na trhu.

Rychlost, decentralizace a bezpečí

Tvůrci každé kryptoměny musí vzít v potaz zejména tři proměnné, které se navzájem do značné míry ovlivňují a určují základní a zásadní vlastnosti každého kryptoměnového projektu –⁠ rychlost, decentralizaci a bezpečí. Laicky řečeno totiž rychlejší transakce nemusí být nutně tak důkladně kontrolovány a tím pádem je bezpečí kryptoměny nižší. Bitcoin i ethereum, tedy nejpopulárnější a největší kryptoměny, proto sází na pomalejší a nákladnější transakce, ale zato jsou bezpečné i decentralizované.

A právě v tento okamžik přichází na scénu Solana. Nepředstavuje totiž jen obyčejnou kryptoměnu, která by fungovala na blockchainu kryptoměny jiné, ale jedná se o celý ekosystém, který je v mnoha ohledech unikátní. Jednou z nejdůležitějších vlastností je to, že ke konsensu (schválení transakcí jednotlivými členy sítě) dochází za pomoci Proof of History, což je systém, který vytvořil zmíněný zakladatel Anatolij Jakovenko.

Bitcoin proti tomu funguje na základě systému zvaném Proof of Work (PoW). Aby se uzly celé sítě shodly, je zapotřebí poskytnout důkaz o provedené práci. Tou se rozumí výpočetní výkon celé sítě a přesně to je důvod, proč je zatím největší kryptoměna stále tak náročná na spotřebu energie. To byl dokonce i jeden z důvodů, proč bitcoin letos přestala přijímat americká automobilka Tesla.

Ethereum, aktuálně druhá největší kryptoměna, zase sází na systém Proof of Stake (PoS), kde figurují validátoři. Ti ověřují transakce a za jejich správnost ručí svými vlastními vklady. Díky tomu nemusí měny využívající tohoto typu konsenzu pálit takové množství energie a zároveň je potenciální útok na síť vzhledem k velkému množství validátorů téměř nemožný.

Solana se, jak již bylo zmíněno výše, vydává vlastním směrem. Systém Proof of History (PoH) spočívá v tom, že se za pomoci validátorů vytvoří jakýsi historický záznam, který konkrétní transakci přiřazuje konkrétní čas. Celý mechanismus lze analogicky přirovnat k obdržení úředně ověřeného razítka a podpisu na papírový dokument.

Když pak s takovým dokumentem přijdete do jiné oficiální instituce, ověření by mělo být rychlé a efektivní a daný dokument by měl být považován za platný. Solana přitom kombinuje mechanismy Proof of History a Proof of Stake a díky tomu je schopna dosáhnout až 50 tisíc transakcí za sekundu, což je číslo pomalu srovnatelné s množstvím plateb, které provádí například Visa.

Systém Proof of History nejdříve slouží k synchronizaci jednotlivých uzlů, přičemž až později přijde na řadu Proof of Stake a s jeho pomocí se verifikují transakce. Zároveň by tak SOL měl držet i velmi nízké poplatky a chlubí se rovněž vysokou bezpečností a decentralizací. To je koneckonců jeden z důvodů, proč je v poslední době tolik oblíbená pro mnoho malých i velkých investorů.

„V posledních několika týdnech vykázalo velmi mnoho altcoinů vyšší výnosy než bitcoin. Solanu považuji za nově vznikající blockchain s chytrými smlouvami, který nabízí rychlejší a levnější transakce,“ říká Gleb Kostarev, ředitel směnárny Binance pro východní Evropu, na níž se SOL v poslední době hojně obchoduje a již téměř šestý týden v řadě zaznamenal dvouciferný růst.

„Minulý týden vzrostla tržní kapitalizace mince o téměř 40 procent a dosáhla více než 45 miliard dolarů. Výrazný růst společnosti SOL lze přičíst uvedení první velké kolekce NFT Degenerate Apes. Vzhledem k výraznému nárůstu poptávky po NFT aktivech v populárních blockchainových protokolech vzrostly i ceny SOL (a podobných blockchainových protokolů),“ dodává Gleb Kostarev.

Každopádně vzhledem k tomu, že Proof of History představuje nový systém, chybí prozatím ověření jeho funkčnosti v průběhu času. Celý systém také může ztroskotat na tom, že generuje obrovské množství dat, která musí být někde skladována. Nevýhodou a určitým rizikem pro investory může být i rozložení existujících mincí.

Téměř polovinu (48 procent) veškeré kryptoměny SOL totiž vlastní insideři, tedy interní pracovníci společnosti Solana Lab, která tehdy jako americký startup kryptoměnu vyvinula. S tím souvisí i riziko, že se společnost rozhodne kryptoměnu na určité hodnotě prodat a tím její cenu záměrně snížit. Kryptoměna SOL tedy zatím přináší velmi slibná zhodnocení, nicméně je nutné počítat s tím, že každá investice má svá rizika.