Mezinárodní společenství začalo proti Rusku uplatňovat balíček sankcí, který zahrnuje i odpojení části tamních bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Ač se kryptoměny mohou zdát jako nástroj, který může Vladimiru Putinovi pomoci při obcházení těchto sankcí, zneužít je pro něj nebude lehké.

Stejně jako mnoho jiných lidí, kteří diskutují o složitém světě kryptoměn, i Vladimir Putin to řekl zcela napřímo: „Máme v Rusku určité konkurenční výhody, zejména v oblasti takzvané těžby kryptoměn.“ Ruský prezident o kryptoměnách takto hovořil v lednu, několik dní poté, co tamní centrální banka navrhla plošný zákaz obchodování s těmito digitálními aktivy včetně zákazu jejich těžby.

„Od rozhodnutí zakázat kryptoměny ruská centrální banka ale velmi rychle odstoupila a obratem raději navrhla kryptoměny regulovat. Myslím si, že hlavní důvod této změny byla příprava útoku na Ukrajinu, po které Putin pravděpodobně očekával finanční sankce,“ domnívá se Lubomír Valík, který učí o bitcoinu na VŠE a současně je finančníkem v poradenské kanceláři Diverzo.

Poté, co mezinárodní společenství uvalilo na Rusko tvrdé sankce a částečně ho odstřihlo od platební sítě SWIFT, nejednoho pozorovatele napadlo, že by se kryptoměny mohly stát nástrojem, jak tato opatření obejít. Jako nejvýhodnější se pro tento účel zdá být svým charakterem bitcoin. Představuje totiž alternativní platební systém, který je obtížné cenzurovat.

Rusko má navíc na svém území skutečně velkou základnu těžebních strojů, které by se mohla vláda pokusit znárodnit. Podle údajů univerzity v Cambridge z loňského podzimu je Rusko třetí největší zemí, kde se bitcoiny těží.

Obavy ze zneužití kryptoměn ze strany Ruska jsou oprávněné. Podobné chování vidíme i v případě Íránu a Severní Koreji, na které jsou sankce již uvalené. „Jediným efektivním řešením, jak zamezit financování těchto problémových režimů skrze kryptoměny, je cenzurovat a identifikovat všechny uživatele kryptoměn na světě, což by ale mělo celou řadu negativních důsledků, které by dle mého názoru měly na rozvoj lidstva a globální ekonomiky daleko větší dopad,“ domnívá se Valík.

V případě bitcoinu se totiž hraje o nezávislost globální platební sítě, která není pod nadvládou žádného státu ani uskupení. Z tohoto důvodu je stále velmi atraktivní nejen pro problémové režimy, ale také pro běžné občany rozvojových zemí, kde právo na udržitelné finanční služby není samozřejmostí.

„Bitcoin totiž umožňuje občanům ze zemí s nestabilní měnou odkládat si peníze bez rizika rychlého znehodnocení nebo konfiskace režimem,“ doplňuje finančník z Diverza.

Urychlené volání po regulacích

Se zavedením sankcí proti Rusku se ruku v ruce rozjela také debata o potřebě urychlené regulace či dokonce sankcionování kryptoměn. Spojené státy údajně zvažují uvalení sankcí na ruský trh s kryptoměnami. Jak to přesně chtějí udělat, zatím není jasné. Prezident Joe Biden prozatím jen podepsal exekutivní příkaz, který nařizuje agenturám napříč federální vládou koordinovat úsilí o regulaci kryptoměn a dalších digitálních aktiv.

Podobná regulace s sebou nicméně nese značná rizika a mohla by přinést více škody než užitku. Měla by totiž zásadní dopad na nevinné uživatele kryptoměn, kteří nemají s konfliktem na Ukrajině nic společného.

„Kryptoměny tvoří v Rusku větší část finančního systému než ve většině jiných zemí. Kvůli nedůvěře v tamní bankovní systém,“ uvedl pro deník The Wall Street Journal Marlon Pinto z londýnské poradenské společnosti AnotherDay. Ruská vládní zpráva odhaduje, že existuje více než dvanáct milionů peněženek s kryptoměnami, které si otevřeli ruští občané. Objem těchto prostředků má činit přibližně dva biliony rublů (přes 430 miliard korun).

Jediný efektivní nástroj, který by pomohl zneužití odhalit, by bylo vytvoření centrálního seznamu s identifikovanými adresami všech uživatelů kryptoměn. Tento seznam by ale současně umožnil všem nedemokratickým zemím postihovat své občany, kteří se snaží ochránit svůj majetek před zkorumpovanými vládami a centrálními bankami.

„Nacházíme se v zásadním období světové historie, kdy centrální banky států přestávají mít přímou kontrolu nad finančními nástroji, které se kdysi používaly k vynucování regulací. Vzhledem k tomu, že kryptoměny jsou teprve v plenkách, chybí těmto decentralizovaným měnám potřebná infrastruktura a expertiza pro regulace velkých institucí,“ říká Adam Zelfel, zakladatel společnosti BlockCzech, která se zabývá vývojem kryptoměn.

Kryptoměnové burzy jako prostředník krvavé směny

Ruská federace by k utajení vlastnictví kryptoměn mohla využít také velké burzy. Pokud by ruská vláda nebo ruské subjekty hledaly možnosti, jak se vyhnout sankcím, mohly by se pokusit vytvořit síť komplikovaných transakcí na různých burzách, které by jim v tom pomohly. Proti tomuto jednání se ale představitelé největších světových burz jasně vymezují.

Největší světová kryptoburza Binance se rozhodla zablokovat účty všech ruských klientů, na které se sankce vztahují. „Podnikáme vše nezbytné, abychom zakročili proti těm, na které byly uvaleny sankce, a zároveň minimalizovali dopad na nevinné uživatele. Pokud mezinárodní společenství tyto sankce dále rozšíří, budeme je agresivně uplatňovat,“ komentuje kroky společnosti Daniel Fekete, manažer Binance pro Českou republiku.

Zároveň tato kryptoměnová směnárna nechce blokovat účty plošně všem ruským občanům, jak to požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nehodláme jednostranně zmrazit účty milionů nevinných uživatelů. Kryptoměny mají lidem po celém světě poskytnout větší finanční svobodu. Jednostranné rozhodnutí zakázat lidem přístup k jejich kryptoměnám by bylo v rozporu s důvodem, proč kryptoměny existují,“ dodává Fekete.

Další kryptoměnová burza Coinbase minulý týden uvedla, že zablokovala více než pětadvacet tisíc digitálních peněženek napojených na ruské subjekty nebo jednotlivce. Americká společnost přijala opatření proti účtům, o nichž se domnívá, že se podílejí na nezákonné činnosti, z nichž mnohé identifikovala prostřednictvím vlastních proaktivních vyšetřování.

Kryptoměny Rusko nezachrání

Samotný rozsah finančních omezení, kterým Rusko čelí, je takový, že kryptoměny nebudou pro jeho stabilizaci stačit. Kryptoměny samy o sobě nikdy neumožní Rusku obejít finanční restrikce v takovém rozsahu, jaký potřebuje ke zmírnění jejich plného dopadu. Celková aktiva ruského bankovního sektoru činí 1,4 bilionu dolarů (přes 31 bilionů korun) – což je téměř velikost celého trhu s kryptoměnami. Ten aktuálně dle dat CoinMarketCap dosahuje zhruba 40 bilionů korun.

Vedle již existujících kryptoměn, jako je bitcoin, existují také další způsoby, jak by se Rusko mohlo pokusit sankce obejít. Obavy, že by mohlo použít CIPS – čínskou alternativu platební sítě –, byly experty vyvráceny, protože při současné síle nemá kapacitu SWIFT plně nahradit.

Pomoci by mu ale teoreticky mohl. Další možností by mohl být vývoj digitálního rublu. Takový coin by pravděpodobně nikdo neměl zájem kupovat, jelikož s Ruskem nyní nikdo nechce být oficiálně spojován. Putinovi se proto více vyplatí schovat se pod křídla větších projektů, jako je právě bitcoin nebo další významné kryptoměny.