Které vysoké školy jsou nejlepší? Mezi pětistovkou vybraných jsou letos tři z Česka
Univerzita Karlova, ČVUT a Masarykova univerzita – to jsou tři vysoké školy, kterým se podařilo dostat do výběru pěti set nejlepších univerzit na světě.
Výběr vysoké školy je alchymie, do které vstupuje celá řada faktorů. Vedle samotných oborů, které jsou v nabídce, je jedním z nich i samotná kvalita vybrané školy. Kdo chce na ty nejlepší, musí do Ameriky či Anglie. V České republice je výběr té nejlepší vysoké školy v podstatě jednoduchý. Mezi pětistovku těch nej z pohledu celého světa se dostaly Univerzita Karlova, ČVUT a Masarykova univerzita v Brně.
Společnost Quacquarelli Symonds každoročně vytváří žebříček nejkvalitnějších vysokých škol na světě v rámci takzvaného QS World University Ranking. Nikoho nepřekvapí, že na samotném vrcholu se drží školy jako MIT, Cambridge, Oxford, Harvard či Stanford. Další opravdu kvalitní univerzity se pak nacházejí ve Švýcarsku, Singapuru či Austrálii.
V pětistovce těch nejlepších je však možné nalézt i tři české, a to i přesto, že se oproti minulým ročníkům proměnila metodika hodnocení, která nyní některým vysokým školám do karet příliš nehraje. Kdo se chce v České republice vydat na nejkvalitnější vysokou školu, je v nabídce Univerzita Karlova, která se v žebříčku umístila na 248. pozici, dále Masarykova univerzita na 400. pozici a ČVUT, které obsadilo 454. příčku.
Pro České vysoké učení technické se jedná o pohoršení poprvé od roku 2019, za což dle ČVUT může právě změna metodiky. Do loňska škola držela 378. místo. Jednou z novinek je například měřená oblast udržitelnosti univerzity, ke které však ČVUT nesbíralo údaje, a tak je nemohlo dodat. Některé výsledky, ve kterých je škola silná, pak pozbyly oproti loňskému roku na váze. Jednou z nich je například zaměstnatelnost absolventů, kde má ČVUT téměř stoprocentní výsledky, ovšem vzhledem k nízké nezaměstnanosti v České republice nemá tento výsledek takovou váhu jako u univerzit ze zemí s vyšší nezaměstnaností.
Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT
Robotická světelná výstava na ČVUT
„ČVUT vítá změnu metodiky. Chápeme, že hodnocení musí odrážet komplexní svět vysokého školství. A hodláme pochopitelně zlepšit svou výkonnost i v nových ukazatelích. A i v nich potvrdit pozici jedné z nejlepších technických univerzit na světě,“ uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček, který vidí prostor ke zlepšení například v oblasti počtu odborných citací.
Právě odborné citace na akademického pracovníka jsou jedním z devíti kritérií, ke kterým se při vypracovávání posudků přihlíží. Mezi další patří akademická reputace a reputace zaměstnavatele, které jsou vyhodnocovány na základě celosvětového průzkumu mezi globálními akademiky a zaměstnavateli.
Další kritéria se týkají poměru zahraničních akademických a výzkumných pracovníků, poměru zahraničních studentů, poměru studentů a učitelů, mezinárodní výzkumné sítě, výsledků zaměstnanosti absolventů a udržitelnosti.
Údaje o výsledcích univerzit v těchto kategoriích jsou získávány přímo z dat samotných institucí či z těch veřejně dostupných. Jednotlivá kritéria mají také rozdílnou váhu v celkovém výsledku. Například reputace se podílí na finálním výsledku ze 30 procent, citovanost z 20 procent a počet studentů na učitele z 10 procent.
Některé české školy si však v žebříčku oproti loňskému roku polepšily. Platí to například o Masarykově univerzitě, která meziročně poskočila o více než 150 příček. Karlova univerzita loni skončila 288, letos se tedy vyšplhala o 40 míst výš. Vysoké učení technické v Brně se posunulo směrem vzhůru o 90 příček a aktuálně v seznamu zaujímá 611. až 620. místo. A umístění mezi 500 nejlepšími relativně těsně uniklo také Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, která obsadila 556. pozici. Loni ale byla 358.
Skupina, která se jedno ráno na začátku června sešla v pražských Vysočanech, v útrobách nejvyšší budovy v okolí, byla extrémně různorodá. Lidé čerstvě osmnáctiletí, kteří si teprve půjdou pro maturitní vysvědčení. Ale také ti, kterým je přes padesát. Muži i ženy – zhruba devatenácti národností – od začátku nespustili oči z prezentujících. Byla to první a poslední chvíle, která připomínala přednášku. Zhruba 130 lidí, již se v prostorách kampusu 42 Prague potkali, jsou výběrem z víc než šesti tisíc zájemců, kteří se chtějí naučit programovat. K dnešku už téměř prošli čtyřmi týdny náročné fáze programovacího kempu, který má za cíl najít nové specialisty ve světě IT.
Už ve chvíli, kdy se poprvé dostali každý k jednomu ze sdílených počítačů, je už nikdo do studia specificky nesměroval. Že se lidé mají přihlásit, začít plnit úkoly i to, kde je vlastně najdou, je součástí zkoušky, která s prvními minutami začala. Stává se i to, že zhruba třetina z těch, kteří přišli, během prvního týdne odpadne. I bez učitelů, kteří tu vůbec nefigurují, jsou nároky vysoké.
Aktuální fáze, kterou zájemci procházejí, je součástí kurzu institutu 42 Prague. Zaměřuje se na dospělé, kteří se chtějí stát profesionály v oboru IT. Ať už programátory, nebo třeba specialisty na umělou inteligenci. Studium si řídí a určují jeho účastníci, nemají učitele ani pracovní sešity, povinné kurzy, zkouškové období nebo přednášky. Vzdělávají se sami, ale především díky pomoci svých kolegů – posouvají se i díky spolupráci s nimi. Kemp vyžaduje jejich přítomnost v Praze, kam se kvůli němu sjíždějí lidé z republiky i jiných zemí. Ale i přítomnost studentů je neobvyklá: kampus je jim otevřený nonstop.
42 Prague je díky spolupráci se Škoda Auto a dalšími partnery zdarma. Její snahou je na trhu, kde je hlad po specialistech v technologiích, najít nové. A to i mezi těmi, kteří s programováním ani podobnými obory nemají třeba vůbec žádné zkušenosti. A na její nabídku slyší stále víc lidí. Když se loni v říjnu otevíral tento bootcamp poprvé, přihlásilo se dva a půl tisíce lidí.
Mezi aktuálními studenty lze najít ty, co mají ke světu jedniček a nul alespoň trochu blízko, juniorní programátory nebo třeba grafické designéry. Ale taky marketéry, lékaře, studenty psychologie či učitele. Nebo účastníka, který pracuje pro orchestr.
42 Prague učí studenty i spolupráci
„Přesně o takový mix jde,“ vysvětluje Peter Podprocký, který je ředitelem 42 Prague. Lidé různých úrovní, kteří mají rozdílné zkušenosti s řešením logických problémů, si můžou navzájem nejlépe pomoct. A vstoupit do světa, ve kterém je poptávka po kvalifikované profesi obrovská.
S nedostatkem programátorů se celý svět potýká minimálně deset let, instituce International Data Corporation spočítala, že globálně chybí 1,4 milionu vývojářů. Během tří let to mají být rovnou čtyři miliony.
Konkrétně v Česku je zaměstnaných přes 300 tisíc IT specialistů, ale už dnes by se jich bez problémů uživilo dalších až 30 tisíc. A když společnost LMC, která provozuje největší české portály s nabídkou práce, spočítala inzeráty v segmentu ICT, dostala se na 41 tisíc z celkem 351 tisíc pracovních nabídek.
Podle dat sítě 42, do které spadá institut 42 Prague, najde 98 procent studentů v průběhu či po zdejším studiu práci v IT. Průměrná mzda juniorního programátora přitom přesahuje 50 tisíc korun, podle průzkumů trhu si seniorní vývojáři můžou měsíčně vydělat až 200 tisíc korun, obor je přitom otevřený freelancerům.
Programátory podle průzkumů 42 Prague náplň jejich práce baví, devět z deseti lidí zaměstnaných v IT ji bere jako atraktivní. Nejvíc si na ní váží právě svobody, flexibility a volné pracovní doby, mezi oceňovanými benefity se objevuje ale naopak i možnost být v kanceláři. Nebo smysluplnost, teambuildingy či další vzdělávání.
Chyběla mi motivace, toto je závazek
42 Prague je jednou z institucí, která zavádí v IT různorodost. Dlouhodobě se totiž segment profiloval jako mužský, a tak třeba podle reportu Ženy v IT 2023 jsou ICT specialisté v Česku v poměru 9:1 muži. Na vysoké školy s technickým zaměřením se hlásí jen minimum žen a téměř polovina těch, které v IT nyní pracovně fungují, zanechala kariéry v jiném oboru a rozhodla se pro práci právě v informačních technologiích.
Institut 42 Prague je jedním z míst, která pro mnoho lidí znamenají začátek trvalé změny kariéry. „Nyní máme 33 procent žen,“ říká Podprocký s tím, že podíl se s každým novým kolem mírně navyšuje. Průměrně je tu teď studentům kolem 26 let, ale je znát, že věk – a nejen ten – je extrémně různorodý.
Foto: 42 Prague
O kariéru v programování je zájem
„Chci kódovat, protože si myslím, že po lidech v IT je velká poptávka. A vždycky mě zajímaly technologie a počítače,“ popisuje Sami, jeden ze studentů, který sám s kódováním profesionální zkušenosti nemá. „Studoval jsem obchod, ale neužíval jsem si to,“ vysvětluje. Když vše vyjde, chtěl by se dostat do oblasti kyberbezpečnosti.
Zájem v technologiích v sobě objevil i o kus dál sedící Mark, který kdysi pracoval jako učitel anatomie. Nebo Sally, která se kolem IT pohybovala už od dětství, protože v něm působil její otec. „Zkoušela jsem to, ale nikdy jsem neměla motivaci pokračovat. Tohle je dobrá příležitost, kdy se můžu k něčemu zavázat a rozhodnout se, jestli se mi to líbí. Loni jsem odmaturovala, prošla jsem několika lékařskými kurzy a od podzimu budu studovat medicínu. Do budoucna by se mi možná líbilo zaměřit se na něco, co bude dávat dohromady obě tyto oblasti,“ říká.
Tak to odevzdáme spolu
Ponoření lidí bez zkušeností do světa programování lze vnímat během prvních pár minut, kdy si sedají k počítači. Aktuální skupina, která se tu vzdělává, přešla do fáze pojmenované Piscine, podle francouzského slova bazén. Dohromady procházejí 26 dny – nebo také 624 hodinami – intenzivních příprav a studií, během kterých se vytřídí ti nejlepší, kteří budou pokračovat.
Jde o účastníky, kteří prošli nejlépe úvodním online testem, ten jim ovšem institut předkládá ve formě logických her. Piscine je intenzivní část a je nejnáročnější ze všech přijímacích částí. „V týdnu pracují na projektu, v pátek si znalosti vyzkouší. Piscineři jsou pod velkým tlakem. Potřebují odevzdávat, spolupracovat i dělat testy,“ říká Nicolas Bida, šéf zdejší IT a vzdělávací sekce.
V této fázi jde o to, aby sami studenti přišli na to, jak se posunout dál – anebo aby na to přišla skupina lidí, kteří spolupracují, bez učebnic a učitelů, kteří tu jednoduše nejsou. Studenti se mají posouvat díky principu peer-to-peer. Jednou radí jeden student druhému nebo třeba celé skupině, podruhé zas někdo jiný.
Škola programování vybízí studenty, aby se vzdělávali navzájem
S tím začínají ihned. „A to jsi udělal jak?“ ptá se jeden ze studentů souseda, kterého zjevně vidí první den v životě. „Nevím, už jsem se hnul k dalšímu, ale ještě jsem tu první část neodevzdal. Můžeme to odevzdat spolu,“ navrhuje dotazovaný okamžitě. A teprve pak se navzájem představují.
Už první minuty jsou náročné. Ale spíš než v důrazu na znalosti nebo práci jsou o tom, jak co nejlépe pochopit, co po nich program vyžaduje, zorientovat se v něm a pustit se do práce. Na začátku to totiž ani nevypadá, že by lidé měli přesné návody, postupy nebo snad konkrétní úkoly. Ve skutečnost je ale mají – ač ne tak přesné. V počítačích na ně čeká práce, potřebné programy, ale i videa, která jim ukážou, jak postupovat.
„Tradiční český systém je zastaralý,“ říká Radek, další z účastníků. „Studia by měla probíhat jinak, a tak jsem to chtěl zkusit. Já už nějaký základ mám, tak jsem pomohl jiným piscinerům,“ vysvětluje.
Během sedmi dnů se řada uchazečů dostává z pozice, kdy nikdy nenapsali jediný znak kódu, do stavu, kdy napsali svou první funkci v jazyce C. A vedle toho poznávají, jak se můžou vzájemně vzdělávat. Zaměstnanci kampusu to všechno sledují. A studenti nekončí ani o víkendu, tehdy mají piscineři týmový projekt.
Škola propojuje své studenty rovnou i s firmami, kde nacházejí zaměstnání. Byť je součástí sítě 49 kampusů, kde se po celém světě vzdělává na 18 tisíc studentů, v Česku je poměrně nová. První studenti tu začali před rokem a hned napoprvé program zaujal zmíněných dva a půl tisíce zájemců. Aktuální Piscine je třetí běh a v září se spustí znovu.
Studenti předchozích dvou ročníků za sebou mají nejen řadu odprogramovaných hodin, ale i spolupráci s partnery školy, někteří získali zaměstnání a další se na něj připravují. „Český trh je hladový. Boj o IT specialisty stále je. A už jen to, že se zaštítí tím, že prošli studiem 42, jim v očích zaměstnavatelů dává záruku, že vzdělání mají a že jsou kvalitní,“ popisuje Podprocký.
Škoda Auto je jediným zakladatelem 42 Prague a spolupracuje s dalšími důležitými partnery, které nováčky do IT světa pomáhají uvádět. Mezi ně patří ČSOB, Trask, Microsoft či Green:code. Dále institut podporují Deloitte, Digiteq Automotive, SAP nebo například Productboard a další partneři.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.