Výběr vysoké školy je alchymie, do které vstupuje celá řada faktorů. Vedle samotných oborů, které jsou v nabídce, je jedním z nich i samotná kvalita vybrané školy. Kdo chce na ty nejlepší, musí do Ameriky či Anglie. V České republice je výběr té nejlepší vysoké školy v podstatě jednoduchý. Mezi pětistovku těch nej z pohledu celého světa se dostaly Univerzita Karlova, ČVUT a Masarykova univerzita v Brně.

Společnost Quacquarelli Symonds každoročně vytváří žebříček nejkvalitnějších vysokých škol na světě v rámci takzvaného QS World University Ranking. Nikoho nepřekvapí, že na samotném vrcholu se drží školy jako MIT, Cambridge, Oxford, Harvard či Stanford. Další opravdu kvalitní univerzity se pak nacházejí ve Švýcarsku, Singapuru či Austrálii.

V pětistovce těch nejlepších je však možné nalézt i tři české, a to i přesto, že se oproti minulým ročníkům proměnila metodika hodnocení, která nyní některým vysokým školám do karet příliš nehraje. Kdo se chce v České republice vydat na nejkvalitnější vysokou školu, je v nabídce Univerzita Karlova, která se v žebříčku umístila na 248. pozici, dále Masarykova univerzita na 400. pozici a ČVUT, které obsadilo 454. příčku.

Pro České vysoké učení technické se jedná o pohoršení poprvé od roku 2019, za což dle ČVUT může právě změna metodiky. Do loňska škola držela 378. místo. Jednou z novinek je například měřená oblast udržitelnosti univerzity, ke které však ČVUT nesbíralo údaje, a tak je nemohlo dodat. Některé výsledky, ve kterých je škola silná, pak pozbyly oproti loňskému roku na váze. Jednou z nich je například zaměstnatelnost absolventů, kde má ČVUT téměř stoprocentní výsledky, ovšem vzhledem k nízké nezaměstnanosti v České republice nemá tento výsledek takovou váhu jako u univerzit ze zemí s vyšší nezaměstnaností.

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Robotická světelná výstava na ČVUT

„ČVUT vítá změnu metodiky. Chápeme, že hodnocení musí odrážet komplexní svět vysokého školství. A hodláme pochopitelně zlepšit svou výkonnost i v nových ukazatelích. A i v nich potvrdit pozici jedné z nejlepších technických univerzit na světě,“ uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček, který vidí prostor ke zlepšení například v oblasti počtu odborných citací.

Právě odborné citace na akademického pracovníka jsou jedním z devíti kritérií, ke kterým se při vypracovávání posudků přihlíží. Mezi další patří akademická reputace a reputace zaměstnavatele, které jsou vyhodnocovány na základě celosvětového průzkumu mezi globálními akademiky a zaměstnavateli.

Další kritéria se týkají poměru zahraničních akademických a výzkumných pracovníků, poměru zahraničních studentů, poměru studentů a učitelů, mezinárodní výzkumné sítě, výsledků zaměstnanosti absolventů a udržitelnosti.

Údaje o výsledcích univerzit v těchto kategoriích jsou získávány přímo z dat samotných institucí či z těch veřejně dostupných. Jednotlivá kritéria mají také rozdílnou váhu v celkovém výsledku. Například reputace se podílí na finálním výsledku ze 30 procent, citovanost z 20 procent a počet studentů na učitele z 10 procent.

Některé české školy si však v žebříčku oproti loňskému roku polepšily. Platí to například o Masarykově univerzitě, která meziročně poskočila o více než 150 příček. Karlova univerzita loni skončila 288, letos se tedy vyšplhala o 40 míst výš. Vysoké učení technické v Brně se posunulo směrem vzhůru o 90 příček a aktuálně v seznamu zaujímá 611. až 620. místo. A umístění mezi 500 nejlepšími relativně těsně uniklo také Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, která obsadila 556. pozici. Loni ale byla 358.