Jihokorejka střílela jako John Wick, pak strhla internet. Na olympiádě pobavil i ztracený snubák

Olympiáda nabízí nejen sportovní výkony, ale i příběhy plné emocí a nečekaných zvratů. Shrnujeme momenty, které si získaly pozornost diváků.

olympics-1

Foto: Eurosport (Video) / CzechCrunch

Virální momenty z olympiády

0Zobrazit komentáře

Na co používat profesionální pomůcky ke střelbě na největším sportovním pódiu, když si stačí jen nechat dioptrické brýle a trochu přimhouřit oko, aby to stačilo na stříbro? Proč se po utkání nechat vyfotit tak, jak by to asi nikdo na světě nikdy nečekal? A co dělat poté, když vám postup do semifinále zkazí… vaše přirození? Letní olympiáda v Paříži je plná kuriózních, leč zajímavých momentek – a tady jsou ty nejlepší.

Letní olympijské hry jsou hlavně o sportovních výkonech, to ale neznamená, že se tu a tam neobjeví vedlejší minipříběh, který strhne internet. A byť má mnohem větší váhu získávání cenných kovů, v čemž Češi letos nejsou obzvlášť úspěšní (čest šermířům a tenistům), někdy se člověk potřebuje i pousmát, případně se pozastavit nad tím, jak je to vůbec možné. CzechCrunch proto sestavil výběr fotek a videí, které stojí za vidění.


Selfie, které by nikdo nečekal

Jedním z nejkurióznějších momentů olympiády je zřejmě selfie mezi sportovci ze Severní a Jižní Koreje. Po soutěži ve smíšených dvojicích ve stolním tenise si olympionici obou zemí (plus Číny) pořídili společnou fotku na pódiu. A kdo zná vztah mezi oběma asijskými státy, asi chápe, v čem je tak netradiční.

Moment, který se obratem stal virálním, je považován za důkaz síly sportu spojovat lidi bez ohledu na politické rozdíly. V případě těchto dvou sousedů se jedná i o připomínku toho, že demilitarizovaná zóna sice rozděluje sever a jih, ale nepřerušila staleté společné vazby a kulturu Korejců.

Severokorejský tým získal v Paříži stříbrnou medaili, zatímco Jižní Korea vybojovala bronz. Jeden z jejích sportovců, Lim Jong-hoon, měl pak z medaile o to větší radost – obdržel díky ní výjimku z povinné vojenské služby.


Hitman z Turecka

Všichni olympijští sportovní střelci mají k dispozici speciální vybavení. Logicky. Krytka proti rozostření, čočka pro zvětšení přesnosti střely, sluchátka proti hluku… Turecký hrdina Yusuf Dikeç ale toto všechno nechal v zákulisí – a před terč přišel v civilu. Skoro jako videoherní Hitman.

Jediné, co si nasadil, byly dioptrické brýle a běžná bezdrátová sluchátka. Pak jen zamířil a vystřelil. Téměř to vypadalo, že se na olympiádě objevil náhodou – a chtěl si prostě zastřílet. Příběh je ale o to zajímavější, že se mu podařilo získat cenný kov. Se svojí olympijskou partnerkou Sevval Ilaydou Tarhan vybojoval stříbrnou medaili ze smíšené střelby z pistole na deset metrů. A když si oba sportovci kus Eiffelovy věže přebírali, Dikeç vypadal, jako by ho akt vůbec nezajímal. Another day in the office?


Hitwoman z Koreje

U sportovní střelby je třeba ještě zůstat, protože podobně jako zmíněný Yusuf Dikeç se o velkou parádu postarala jihokorejská reprezentantka Kim Ye-ji. K terči totiž přišla jako zkušená nájemná kyberpunková vražedkyně. Když se její soustředěnost s pistolí začala šířit sítěmi, rychle si vydobyla status „největší drsňačky letošních her“. Ostatně se stačí podívat na video, které nemá daleko od toho, aby nahánělo husí kůži. A malý plyšový slon její dcery za pasem? Pro dokreslení stylu.

A byť skončila ve střelbě na vzdálenost deseti metrů „až“ druhá za svou krajankou a kamarádkou Oh Ye-jin, srdce veřejnosti si jednoznačně získala ona. Lifestylový časopis GQ ji dokonce nazval „průlomovou stylovou hvězdou“ olympiády v Paříži.


Souboj chromozomů

Když italská boxerka Angela Carini ukončila zápas proti Alžířance Imaně Khelif po necelé minutě, přitáhlo to pozornost. Mimo jiné kvůli druhé zmíněné, která byla dříve diskvalifikována z mistrovství světa kvůli vysoké hladině testosteronu. V ringu si pak Italka odmítla s Khelif potřást rukou a opustila ho v slzách, následně však uvedla, že zápas ukončila, aby předešla dalším zraněním.

Na sítích rozvířila událost diskuze především o genderové identitě alžírské boxerky. Někteří uživatelé ji označovali za muže a kritizovali pravidla olympijské soutěže. K nim se přidala i spisovatelka J. K. Rowling, která je známá svou transfobní rétorikou. Faktem však zůstává, že Khelif je biologickou ženou, která se potýká s vysokou hladinou testosteronu. Ta postihuje v průměru sedm z tisíce profesionálních sportovkyň.

Navíc je jednou ze dvou boxerek, které mohou na olympijských hrách startovat i přesto, že loni neprošly testy na světovém šampionátu. Ten se koná pod hlavičkou Mezinárodní boxerské asociace, jež ale nespadá pod olympiádu, kterou řídí Mezinárodní olympijský výbor s jinými pravidly. Ten ostatně asociaci už dříve vyloučil z olympijského hnutí kvůli kontroverzím s jejím řízením a financováním. Cesta Khelif na olympiádě nadále pokračuje.


Snubák v Seině

Italský vlajkonoš Gianmarco Tamberi přidal k olympijským příběhům svou vlastní úsměvnou verzi, když během zahajovacího ceremoniálu ztratil snubní prsten v pařížské řece Seině. Když olympionici Itálie slavnostně přijížděli na lodi, prsten mu sklouzl z prstu.

Tamberi se následně na Instagramu omluvil své ženě Chiaře a incident přiřkl nadměrné ztrátě váhy i euforii z ceremonie. Uvedl, že pokud měl prsten někde ztratit, pak byla Paříž jako „město lásky“ tím nejlepším místem. Vyzval zároveň svou ženu, aby i ona vhodila do Seiny svůj prsten, a oba dva tak mohli manželské sliby obnovit.


Když naděje srazí přirození

Skákal o tyči již od dětství, takže měl spoustu zkušeností. Ostatně je mistrem světa ve skoku o tyči do dvaceti let – a současně jednou z velkých hvězd francouzské výpravy. V semifinále ale z kuriózního důvodu selhal.

Když už jednadvacetiletý Anthony Ammirati přepadával přes laťku ve výšce 570 centimetrů, což ho mělo poslat do finále, nedopatřením o ni zavadil svým… přirozením. Video se rázem stalo hitem sociálních sítí. Asi není třeba zacházet do přílišných detailů. A vtípky o tom, jak má Ammirati před sebou „velkou“ budoucnost, lze také nechat stranou.


Debut v 58 letech

Příběh Tanii Zeng, původně Zeng Zhiying, minul v poslední době asi jen málokoho. Čínská stolní tenistka opustila svou zemi v roce 1989, tedy ve stejném roce, kdy došlo k masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Přestěhovala se do severního Chile, aby zde stolní tenis vyučovala, a letos v něm ve věku 58 let reprezentovala zemi na olympiádě.

I matka Zeng měla původně ke stolnímu tenisu blízko – byla trenérkou. Zeng se po příchodu do Chile věnovala sportu jen ve volném čase, po propuknutí pandemie koronaviru se ale vrátila k závodní úrovni. Jako součást chilského národního týmu dosáhla od té doby na bronzovou medaili na Panamerických hrách, a ačkoliv ukončila svou olympijskou cestu poté, co prohrála v úvodním kole, stolnímu tenisu se plánuje věnovat i nadále.