Kurty na pražské Ořechovce hyzdily unimo buňky. Dnes je tam dřevostavba s kavárnou a hřištěm na petanque

Dřevostavba navazuje na prvorepublikové budovy, uvnitř se nachází kromě klubu také kavárna. Slouží tak nejen tenistům.

Eliška NováEliška Nová

tenisovy-klub-orechovka-17

Foto: Tomáš Slavík

Tenisový klub na pražské Ořechovce

0Zobrazit komentáře

Vznikala podle urbanistického plánu z dvacátých let. Ten se téměř celý naplnil, a tak přesně tak nyní pražská Ořechovka vypadá. Až na jednu výjimku. Tou je pozemek na Macharově náměstí, kde měla původně vzniknout škola. Místní tu ale chtěli klid. A tak tu místo toho vznikly tenisové kurty. Nyní mají moderní zázemí podle architektonického studia Pavla Hniličky.

Spolu s kurty tu vyrostl také dřevěný domek, který poskytoval zázemí místním sportovcům. Časem přestal stačit a tak ho v osmdesátých letech nahradily unimo buňky, které přetrvaly až do současnosti.

„Člověk skoro ani nevěřil, že je na Ořechovce, bylo to velmi obskurní,“ vylíčil před časem Hnilička pro CzechCrunch. Ten na místě postavil novou dřevěnou stavbu, která vzdává hold místní výstavbě tak, že do ní skvěle zapadá. Podařilo se to i díky tomu, že budovu umístil do svahu, působí tak menší. „Chtěli jsme dům, o kterém si lidé budou myslet, že tam patří,“ vysvětluje architekt.

Dřevostavba tak svým duchem navazuje na prvorepublikové budovy. Klub je vystavěn na sloupech jako zahradní pavilon uprostřed parku. Evokuje lázeňské altány a kolonády, které jsou spojené s relaxací a klidem. „Stavba používá klasické architektonické prvky jako sokl, sloupový řád a překlad s římsou,“ popisuje studio.

Stavba na 130 metrech čtverečních je z velké části prosklená a má plochou střechu. Odtud se dá krásně pozorovat dění na kurtech. Horní část stavby ukrývá také zděnou trafostanici, která nepřekáží, protože se stala integrální částí stavby. Cesta dolů vede po ocelových točitých schodech. Tam se nachází otevřená prosklená kavárna, odkud je vstup do šaten a na hřiště. Na kavárnu navazuje samotná klubovna, veřejné toalety a sklady.

Hnilička použil na fasádu opalovaný severský smrk, konstrukci tvoří dubové lepené profily. Dub určuje prostor stejně tak i uvnitř, je z něj interiérový nábytek. Obklad šaten je z březové překližky a na podlaze je terrazzo dlažba.

Veřejný prostor ale sahá i před budovu – na osu Macharova náměstí umístil architekt široké schody pro posezení, orientované do živého uličního prostoru naproti místnímu domu služeb. Na východě je terén zvednutý a je tu prostor pro venkovní posezení u kavárny. Vedle je pak také mlatová plocha, kam je možné zajít si zahrát petanque.

Největší dřevostavba v Česku. Lesy ČR chystají novou centrálu zasazenou mezi kmeny stromů

Lesy České republiky chystají realizaci své nové základy, která by u nás mohla rozhýbat přístup české legislativy k dřevostavbám velkých rozměrů.

lesy-v-lese4

Foto: Chybik + Kristof, Plomp

Realizace projektu Lesy v lese dá České republice největší dřevostavbu

0Zobrazit komentáře

Lesy České republiky získají novou centrálu, která se stane architektonickým unikátem v České republice i širším okolí. Studio Chybik + Kristof, které za návrhem projektu Lesy v lese stojí, jej koncipuje coby největší dřevostavbu u nás a vnímá coby zásadní mezník v přístupu k udržitelnému stavebnictví, signalizující posun směrem k ekologičtějším stavebním praktikám.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Návrh nové centrály poblíž Hradce Králové z pera studia Chybik + Kristof byl vybrán v anonymní dvoukolové soutěži s mezinárodní účastí už v roce 2017. Realizaci projektu však pozastavila kůrovcová kalamita a následná covidová krize, kvůli nimž se veškeré procesy vedoucí k zahájení výstavby obnovily až nyní.

Celá centrála byla navržena s co možná největším důrazem na harmonické propojení s okolní přírodou. Sídlo je tvořeno pěticí podélných částí, které vybíhají směrem k okolnímu lesu. Každé z těchto částí bylo přiřazeno jiné administrativní oddělení, vše ale propojuje centrální hala. V ní jsou nejrůznější zóny pro spolupráci, workshopy i soustředěnou práci.

Jednotlivé sekce od sebe oddělují zelená nádvoří, přes která se prostory kanceláří postupně rozptylují do přilehlého lesa. Ten se naopak organicky prolíná se samotnou strukturou budovy.

Dřevo platí za jeden z nejstarších stavebních materiálů, který opět získává díky svému trvale udržitelnému charakteru a nízké uhlíkové stopě na popularitě a stává se standardem současné architektury. To ukazuje současné Expo v Ósace, ale stavitelství ve Skandinávii či západní Evropě, kde jsou dřevostavby na značném vzestupu. Progrese výstavby velkých dřevěných objektů v České republice má však značně pomalejší tempo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Dřevo je materiál budoucnosti – hluboce zakořeněný v naší tradici, přesto mimořádně všestranný a obnovitelný. Při navrhování budovy Lesů ČR jsme vnímali dřevo jako přirozenou volbu, která nejlépe vystihuje samotnou podstatu poslání podniku hospodařícího se státními lesy. Tento projekt má ambici otevřít v České republice cestu k realizaci velkých dřevostaveb a inspirovat k plnému využití potenciálu tohoto materiálu,“ vysvětluje Ondřej Chybík.

Projekt reflektuje filozofii „Lesy sobě“, která stojí na podpoře maximálního využití dřeva z domácích zdrojů prostřednictvím lokálního zpracování. Stavba také splňuje standardy pasivní budovy ke snížení energetické náročnosti a plně dřevěná konstrukce má zajistit vysoký komfort pro uživatele.

gray-zone-warfare-madfinger

Přečtěte si takéČeská střílečka Gray Zone Warfare vydělala přes 400 milionůČeská střílečka vydělala rekordních 400 milionů. Vývojářům z Brna se vyplatila riskantní otočka

„Ekologická šetrnost návrhu je dosažena především díky použití dřevěné konstrukce, která zahrnuje všechny tři hlavní typy dřevěných systémů. Stěny jsou řešeny technologií two-by-four, stropy, horizontální desky, vestavby a zábradlí jsou vyrobeny z CLT panelů a pro velkorozponové konstrukce jsou použity lepené dřevěné nosníky,“ vysvětluje Jan Stolek, spoluautor projektu.

Ten má navíc potenciál pozitivním způsobem ovlivnit legislativní rámec, který dnes schvalování výstavby velkých dřevěných staveb v České republice spíše omezuje. Projekt Lesy v lese totiž chce demonstrovat jejich proveditelnost a také výhodnost.