Podle vědců je planeta Země na prahu šestého hromadného vymírání, které se oproti těm předchozím zásadně liší. Způsobuje ho totiž přemnožení jediného druhu – Homo Sapiens, tedy člověka. Ve studii, která vyšla v akademickém časopisu Proceedings Národní akademie věd Spojených států amerických, vědci analyzovali rychlost vymírání blízce příbuzných živočišných druhů v posledních 500 letech. A zjistili, že bez člověka by jim vymizení trvalo 18 tisíc let. Informoval o tom deník The Guardian.

Hromadné vymírání odborníci označují z hlediska evoluce jako neobvykle rychlý úbytek druhů, který nenávratně poškozuje strom života planety Země – mizí z něj totiž celé pomyslné větve, tedy soubory druhů, rodů i čeledí. Zásadně tak proměňuje trajektorii evoluce a ničí podmínky, které umožňují lidský život.

V nejnovější studii věnované této problematice vědci zjistili, že od roku 1500 vyhynulo nejméně 73 skupin savců, ptáků, plazů a obojživelníků, mezi nimi například sloní ptáci z Madagaskaru, ptáci moa z Nového Zélandu a havajští medojedi moho. Pokud by se přitom tento trend řídil průměrnou rychlostí vymírání bez zasahování člověka, zanikly by jen dva živočišné druhy.

Kvůli ničení biotopů, klimatické krizi a nelegálnímu obchodu s volně žijícími zvířaty se předpokládá, že se úbytek druhů v nadcházejících letech ještě zvýší. Nejhorší scénář dokonce počítá s tím, že do konce století zmizí všechny v současnosti ohrožené skupiny druhů. V Česku to jsou například různé druhy netopýrů, medvěd hnědý nebo vlk obecný.

Foto: Depositphoto

V Česku je na seznamu ohrožených druhů vlk obecný

Předchozí výzkumy fosilních nálezů odhadovaly, že před tím, než začal počet živočichů ovlivňovat člověk, zmizel každé století téměř jeden z deseti tisíc rodů. Rody se přitom řadí nad druhy – například koně a zebry patří do stejného rodu, do dalšího pak psi, vlci a kojoti. Autoři studie očekávali, že rody budou mít nižší míru vymírání než jednotlivé druhy, ale zjistili, že je podobná.

„Mrzačení stromu života způsobuje ztrátu ekosystémů, které lidstvu poskytují biologickou rozmanitost. Představuje tak vážnou hrozbu pro stabilitu civilizace. Chceme-li tomuto vymírání a jeho společenským dopadům zabránit, jsou nezbytná okamžitá politická, ekonomická a sociální opatření nebývalého rozsahu,“ uvádí studie.

Ztrátou takového množství rodů ztrácí planeta základy, na nichž může stavět i lidský život. „Máte-li zeď z cihel a o některé přijdete, nezřítí se, ale nebude tak pevná. Pokud přijdete o více cihel, nakonec se zřítí. Kombinace plynů v atmosféře, která nám umožňuje mít na planetě život, závisí na rostlinách, zvířatech a organismech,“ řekl pro The Guardian jeden z vědců, kteří se na studii podíleli, Gerardo Ceballos.

Vědci ale zároveň zdůrazňují, že ačkoliv jsou výsledky velmi znepokojivé, lidstvo má ještě možnost jednat. Jen nesmí příliš dlouho otálet. V tomto ohledu varovala v roce 2019 už zpráva OSN, která informovala o stavu globální populace rostlin a živočichů.

Experti v ní varovali, že nejvíce trpí především tropy, kde mezi lety 1980 až 2000 zmizelo kvůli chovu dobytka v Latinské Americe a plantážím v jihovýchodní Asii 100 milionů hektarů lesa. Podle zprávy průměrný výskyt původních druhů v jejich tradičních lokalitách klesl od roku 1900 nejméně o pětinu.

Nedávno také vyšla v odborném časopise Science Advances studie, která upozornila na to, že Země už pro člověka není bezpečné místo. Došlo totiž k překročení šesti z devíti takzvaných planetárních limitů, které vymezují bezpečný prostor pro fungování lidstva. Jde o změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti, biogeochemické toky fosforu a dusíku, využití území, zdroje sladké vody, poškození ozonové vrstvy, chemickou kontaminaci, zatížení aerosolem a okyselování oceánů.