Řadový domek z 50. let byl původně rozporcován do množství stejně velkých pokojů. Vnitřní dispozice však nevyhovovala životnímu stylu rodiny, která si jej nyní pořídila, proto bylo rozhodnuto o komplexní proměně domu. Ten se i díky netradičně pojatému oknu do ulice otevřel do všech směrů, zároveň však dobře střeží soukromí svých obyvatel. Další zajímavou architekturu můžete pravidelně objevovat v newsletteru Arch.

Labyrint komor a pokojů – tak autoři návrhu rekonstrukce domu ze studia ORA popisují původní dispozici rodinného domku v obci Ostopovice nedaleko Brna. Ta absolutně nevyhovovala potřebám rodiny, která se ho rozhodla obývat. A tak došlo k tomu, že se pokoje zrušily a dům získal rozlehlý společenský prostor s ohništěm uprostřed.

Aby měl prostor co největší vzdušnost, byla odstraněna i část stropu. Díky tomu se podařilo propojit spodní odpočinkovou část s hernou v patře, okolo které byly situovány dětské pokoje. Právě zabydlení podkroví se stalo cestou, jak spodnímu patru umožnit co nejvíce se nadechnout a rozevřít.

K prostornosti dopomohlo i celkové ladění interiérů do světlých tónů. Barva stěn, u kterých byly přiznané nedokonalosti nátěru, je tu kombinována s masivním dřevem využívaným u podlah i části stropů a také nábytku. V kontrastu k nim jsou některé plochy podlah tvořené betonovou stěrkou. V interiéru však jsou i pestřejší barvy, například v případě kuchyňské linky a jejího ostrůvku.

Foto: Jiří Alexander Bednář

Z ulice dům zaujme velkým vikýřem

Barvu můžeme nalézt také v koupelně v patře. Té sice dominuje především bílé provedení kachliček, kterými jsou obloženy stěny, v kontrastu k nim je ovšem do zelena laděná dlažba podlahy s paprskovitým vzorem. A v neposlední řadě vnáší do interiéru svou barevnou paletu také příroda za okny.

Skrze ta je na jedné straně vidět ven na dvorek, který již neplní čistě utilitární funkci, ale je součástí celého domu. Vchází se na něj přes bohatě prosklenou verandu, která se v letních měsících stává přirozeným rozšířením obytného prostoru. Její motiv se opakuje také v patře, takže celá zadní část domu je tvořená jedním velkým oknem do zahrady a propouští dovnitř maximum světla.

Z druhé strany ovšem dům nerozevírá svou náruč exteriéru s takovou velkorysostí. Právě na pohledové části z ulice je nejvíce patrná snaha architektů zachovat původní obraz a atmosféru objektu. Jediným výraznějším zásahem byl vikýř do ulice, který je součástí dětské herny a dominantní částí domu při pohledu z ulice.

Foto: Jiří Alexander Bednář

Pohled na obytnou část s jídelnou a kuchyní