Nejbohatší muži světa na boj proti změně klimatu dlouhodobě vynakládají miliardy korun. Zakladatel Microsoftu Bill Gates o důležitosti záchrany planety třeba vydal i knihu. Velkou roli má nejen podle Gatese hrát přechod k elektromobilitě, což by znamenalo i více baterií. Háček je v tom, že minerály, které se při jejich výrobě používají, jsou čím dál vzácnější, tím pádem i dražší. Ti samí miliardáři tak nyní investují do jejich ne příliš ekologické těžby, která by mohla začít i v dosud nepřístupné přírodě Grónska.

Povrch ostrova, který formálně patří Dánsku, ale má vlastní vládu a parlament, tvoří z osmdesáti procent ledovec. Číslo ovšem kvůli globálnímu oteplování klesá a s ním jakoby se také odpočítával čas tamní přírodě, než se do ní pustí rypadla a další nástroje těžařů. Že se pod půdou zamrzlou po tisíciletí nachází minerály jako kobalt, nikl a měď, na to teď kromě Gatese sází i zakladatel Amazonu Jeff Bezos či americký mediální magnát Michael Bloomberg. Investují do těžařských společností, které už na místě hledají vhodná místa pro těžbu.

Podle ředitele jedné z nich, KoBold Metals, pod povrchem Grónska surovin rozhodně není málo. „Hledáme naleziště kobaltu nebo niklu, které by bylo druhým největším, nebo dokonce úplně největším nalezištěm na světě,“ uvedl Kurt House pro americkou CNN. Grónská instituce Geological Survey of Denmark and Greenland, která spadá pod dánské ministerstvo klimatu a energie, podle CNN odhaduje, že by pod povrchem kromě již zmíněných minerálů mohlo ležet i velké množství zlata nebo zinku.

Kromě kalifornského těžařského startupu KoBold Metals se této minerálové horečky účastní také britská společnost Bluejay Mining, podle které následky globálního oteplování v Grónsku usnadňují přístup k cenným surovinám. „Díky tajícím ledům máme víc času do Grónska přivézt potřebné vybavení. Znamená to i delší časové okno k potenciálnímu vývozu vytěžených surovin,“ vysvětlil CNN ředitel firmy Bluejay Mining Bo Møller Stensgaard. Těžařům kromě tajícího ledu zjednodušuje situaci také geologický profil Grónska. Téměř tam totiž nerostou stromy a vegetace je většinou zakrnělá.

V současnosti mají obě zmíněné těžařské společnosti dohromady v Grónsku asi třicet geologů, geofyziků, mechaniků, pilotů vrtulníků a kuchařů. Odebírají vzorky půdy, pomocí vysílačů na dronech a vrtulnících měří elektromagnetické pole půdy pod povrchem a mapují její složení. Umělá inteligence jim pak pomáhá vyhodnocovat nejvhodnější místo, kde by se měly těžařské stroje zakousnout do země. K tomu by mělo dojít už příští léto.

Celá situace má navíc i geopolitický rozměr. Jedno z největších nalezišť kobaltu, tak potřebného pro výrobu baterií, je v Číně, která tak má na tuto surovinu v podstatě monopol. Ustupující grónský ledovec by to teď mohl změnit, což ví i její hlavní ideologický a ekonomický rival – USA. Proto také ostrov minulý rok navštívil jen několik měsíců po zvolení Joe Bidena americkým prezidentem jeho ministr zahraničí Antony Blinken, který se s tamní vládou bavil mimo jiné právě o budoucí těžbě. USA navíc v Grónsku vloni také po více než sedmdesáti letech otevřela v hlavním městě Nuuku konzulát.

Foto: The White House

Americký prezident Joe Biden

Čínské investice v Grónsku jsou na ostrově už tradičně jedním z hlavních předvolebních témat, upozorňuje politolog Chuan Chen z Kodaňské univerzity. Od roku 2013 podle něj například čínská firma na ostrově spolupracuje na těžbě zinku. Hned několik grónských vlád vnímalo v podstatě jakékoliv zahraniční investice jako způsob, jak snížit ekonomickou závislost na Dánsku. Grónsko je totiž z velké části finančně odkázané na podporu z Dánska a na rybolovu. Zahraniční těžba je pro ostrov také způsob, jak se od svého mateřského státu více odpoutat politicky. Místní mají například rozdílný pohled na členství v EU a po referendu z roku 1982 je Grónsko pouze zámořským územím, ne jeho přímou součástí.

Grónsko se tak stává další frontou v geopolitickém boji mezi Čínou a Spojenými státy a tamní vláda je ve složité situaci. Těžba by pro zemi znamenala vysoké příjmy, ale stejně významné je i mínus v podobě teoreticky obrovské zátěže životního prostředí. Podle Sfragy sice grónská vláda není zásadně proti těžbě a chce, aby byla udržitelná, zodpovědná a ekonomicky výhodná pro tamní společnost, někteří obyvatelé se jí ale brání. Značná část z asi 58 tisíc obyvatel se bojí, že těžba znečistí vodu i vzduch a ovlivní tak jejich živobytí.

Jestli těžba v Grónsku naplno začne, to zatím není jasné. Jisté ale je, že teplota na Zemi se bude dále zvyšovat a s ní budou tát grónské ledy. „Trend je jasný. Není pochyb, že se bude těžařům zpřístupňovat víc a víc povrchu Země,“ upozorňuje předseda Komise pro arktický výzkum Spojených států amerických Mike Sfraga podle citované CNN.