Kdykoliv se vytváří seznam nejlepších filmových trilogií všech dob, Kmotr od Francise Forda Coppoly na něm má jisté místo. Ostatně je také dost možné, že přinejměnším první dva díly kultovní mafiánské ságy se objeví na libovolném seznamu nejlepších filmů. Třetí Kmotr, který vyšel šestnáct let po původní dvojici, se ale nikdy nedočkal její míry uznání. To se však možná změní, režisér totiž připravuje nový sestřih bližší jeho autorské vizi.

Také Coppola patří vedle například Martina Scorseseho, Stevena Spielberga nebo George Lucase ke generaci filmových tvůrců, která v 70. letech zásadně proměnila Hollywood. Zatímco je ale všem společný dobrý přehled o světové kinematografii a široký záběr vlivů, režisér Kmotra se řadí spíše do umělečtější větve. Jeho opus magnum je pomalý, komplikovaný, staví na dlouhých dialogových scénách a podobně.

Takovými, na první pohled nepříliš atraktivními, prvky ovšem postupně buduje velice komplexní, uvěřitelný svět plný fascinujících postav. I když má tak každý ze třech Kmotrů kolem tří hodin (druhý díl dokonce skoro tři a půl), nepůsobí nudně nebo příliš roztahaně. Naopak jsme schopni se do detailního vhledu do fungování organizovaného zločinu ve Spojených státech poloviny 20. století naplno ponořit, vžít se do něj.

Coppola ale původně chtěl natočit pouze dva filmy. Nabídku studia Paramount natočit ještě třetí přijal spíše z finančních než uměleckých důvodů. Jeho pokus o velkolepý muzikál One from the Heart s rozpočtem dalece překračujícím oba díly mafiánské ságy zároveň v kinech naprosto selhal. Pro režiséra se jednalo o nejhorší událost kariéry, z níž se už nikdy pořádně nezotavil.

Přesněji řečeno, Coppola původně nechtěl natočit žádného Kmotra, a když mu byla nabídnuta režie knižní adaptace, označil ji za lacinou a ubohou. Kvůli finančním potížím ale práci, která se stala jedním z jeho nejzásadnějších děl, nakonec přijal. Myšlenku druhého filmu nejdříve vnímal naopak jako symptom chamtivosti. Když se ovšem k tématu rozhodl přeci jen vrátit, vytvořil epické dílo oceněné šesti Oscary. Coppolovi samotnému přineslo jedinou cenu Akademie za režii.

Třetí Kmotr, pro hlavního tvůrce opět motivovaný především špatnou finanční situací, ale na úspěch dvou předchozích nebyl schopný navázat. Dočkal se sice velmi dobrého výdělku, avšak bývá jasně považovaný za dílo, které vedle dvou mistrovských děl působí neuspokojivě.

Coppola i autor předlohy Mario Puzo pro závěr trilogie ale přeci jen měli poměrně jasnou vizi, jen ji nemohli zcela naplnit. Studio Paramount se nyní, třicet let od premiéry filmu, rozhodlo režisérovi tuto možnost poskytnout. V šest měsíců dlouhém procesu k tomu vznikl rovnou nový, restaurovaný sken negativů ve 4K rozlišení. Při hledání co nejkvalitnějších kopií záběrů a čištění jednotlivých okének restaurátoři pracovali s 300 krabicemi filmového materiálu.

Jelikož třetí snímek o rodině Corleoneových měl původně sloužit jako epilog, chystaná režisérská verze nese název „Mario Puzo’s The Godfather Coda: The Death of Michael Corleone“ (Coda Kmotra Maria Puzeho: Smrt Michaela Corleoneho). Celé vyznění Coppolovy interpretace by mělo být v souladu s tímto názvem poměrně výrazně odlišné než původní Kmotr III.

„Pro tuto verzi závěru jsem vytvořil nový začátek a konec a přeuspořádal několik scén, záběrů a hudebních motivů. S těmito změnami a obnoveným obrazem i zvukem se jedná o vhodnější zakončení prvního a druhého Kmotra,“ řekl Coppola. Co přesně to znamená, budou moci diváci zjistit prostřednictvím omezeného vydání v kinech v prosinci. Následně se epilog jedněch z mistrovských děl světové kinematografie vydá také na fyzické nosiče a online.