Aniž by to děti tušily, stavebnice LEGO rozvíjí jejich představivost, kreativitu a některé sady i technické či programátorské schopnosti. Kromě kostiček se však LEGO snaží děti i jejich rodiče vzdělávat prostřednictvím nejrůznějších akcí. V letošním roce se rozhodlo popularizovat vědu a téma vesmíru prostřednictvím vyslání svých figurek do stratosféry za pomoci českých a slovenských vesmírných architektů.
O víkendu se od letištní plochy na slovenském letišti v Malých Bielicích odlepil stratosférický balón, jehož úkolem bylo vynést do výšky 34 kilometrů speciální sondu ve tvaru rakety. Tu kromě elektroniky a vysílače tvořila také speciální platforma, která nesla tisícovku minifigurek LEGO.
Výrobce populární stavebnice se rozhodl akci uspořádat, aby v dětech probudil zájem o objevování vesmírných dálav. Právě sety s vesmírnou tematikou se v poslední době těší veliké oblibě a LEGO chce jít tomuto zájmu co nejvíce naproti. Proto byl let streamován i živě, aby mohli všichni sledovat, jak se figurky s vesmírným letem popasují.
Vzhůru je vynesl balón vyrobený ze speciálního latexového materiálu naplněný héliem. Zajímavostí je, že se balón při letu postupně rozpínal a z počátečního průměru dvou metrů se zvětšil až na deset metrů. Sonda byla vyrobena na míru z lehkého karbonu a sledovací technika koncipována tak, aby vydržela i extrémní podmínky, které se v takové výšce blíží podmínkám ve vesmíru.
Foto: LEGO
Vesmírná mise malých legáčků
„Platforma pro minifigurky LEGO byla kombinací 3D tisku a uhlíkového kompozitu laminovaného do formy. To zajišťuje dokonalou tuhost raketoplánu a nízkou hmotnost. Uhlíkový kompozit navíc vypadá velmi pěkně na pohled,“ vysvětluje vesmírný architekt Tomáš Rousek, který se na projektu podílel.
Jakmile se balón dostal do požadované výšky 34 kilometrů, prasknul. V ten moment se otevřel záchranný padák, na kterém se sonda snesla zpět k zemi, kde ji vyzvedli zástupci týmu, který LEGO okolo celého projektu poskládal.
Ten dostal název LEGO Space Force a tvoří jej desítka předních českých a slovenských vesmírných expertů. Kromě Tomáše Rouska se jedná například o vesmírného strojaře Marka Pavelce, kosmického výzkumníka Jakuba Kapuše, konstruktéra sondy Jana Grygerka či odborného garanta projektu a odborníka z Planetum.cz Jana Spratka.
Průběh letu zaznamenávaly hned dvě kamery. Zatímco jedna byla umístěna na tyči, aby mohla sondu snímat z větší vzdálenosti, druhá kamera zabírala figurky na plošině, pro které let představoval výzvu. „Figurka je z materiálu, který používáme při podobných letech, a nebáli jsme se, že by materiál prasknul. Obavy jsme měli spíš ze sil, které by mohly na figurky působit. Když balon praskne – nebo během rychlého pádu na padáku – může dojít k velikému přetížení a ,škubání‘, proto musely být figurky velice pevně usazeny, abychom je neztratili,“ vysvětluje Rousek.
Foto: LEGO
Vesmírný architekt Tomáš Rousek a balón, který figurky do vesmíru vynesl
Během víkendu byly do vzduchu vypuštěny celkem tři sondy. První se odlepila od země v pátek či sobotu v ranních hodinách a další dvě byly vypuštěny následující den. Délka každého z letů se měla pohybovat okolo dvou a půl až tří hodin.
Samotným letem však projekt nekončí. Nyní na něj naváže soutěž, ve které bude možné získat právě některou z figurek, které letěly do vesmíru. Bude si jen stačit koupit kteroukoliv stavebnici LEGO a registrovat účtenku. Následně bude vylosováno tisíc výherců, kteří minifigurku obdrží ve speciální vitrínce s certifikátem potvrzujícím let. Samotné sondy pak LEGO vystaví v partnerských prodejnách Alzy a Mallu.
Odmala v televizi hltal všemožné sci-fi filmy a seriály a zajímal se o technologie, které v nich objevoval. A když zjistil, že se dá člověk po smrti uvést do hlubokého mrazu, aby byl následně za další desítky let oživen, tak ho tato představa ohromila. Dokonce natolik, že se sám pro proces takzvané kryoprezervace rozhodl, zajistil si vše potřebné a teď „čeká“, zda se to opravdu povede. „Protože jsem ateista, je to pro mě jediná šance, jak si v podstatě prodloužit život,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch Michal Roth.
Kryoprezervace, jak se hlubokému zmrazení biologického materiálu říká, se používá třeba pro uchovávání spermií – a nikdo se nad tím nepodivuje. Jakmile se ale tato metoda začne skloňovat v souvislosti s člověkem, trochu z toho mrazí. V současnosti je nicméně tento proces nevratný, a lidé tak nemohou být přivedeni zpět k životu. Vědecké snahy o opak ale jsou.
Toho si je – například vedle miliardáře Petera Thiela, který se k něčemu podobnému také registroval – vědom i sedmatřicetiletý Michal Roth, technologický šéf českého vývojářského studia Creative Dock, jenž se ke kryoprezervaci také sám přihlásil.
V rozhovoru pro CzechCrunch nyní mluví o tom, jak registrace do programu probíhá, jak funguje jeho financování, zda se do něj může přihlásit naprosto kdokoliv, jakým způsobem je zapotřebí informovat česká lékařská zařízení a také o šancích, jaké kryoprezervaci dává.
Proces kryoprezervace byl popsán už před desítkami let. Kdy jste se o ní dozvěděl poprvé vy?
Když mi bylo třináct let a viděl jsem epizodu Útulek seriálu Krajní meze (v originále TheOuter Limits). I když šlo spíše o hororový a hodně sci-fi díl, jeho myšlenka mě zaujala a zjišťoval jsem, jestli je něco takového možné i ve skutečnosti. V té době se ale jednalo o něco, co mi sice přišlo fascinující, ale netušil jsem, že se jednou pro to sám rozhodnu. Od té doby jsem téma nepřestal sledovat, nijak zvlášť důkladně jsem se mu ale nevěnoval.
Čím vás ta možnost zaujala? Odjakživa mě bavilo všelijaké sci-fi. Ať už šlo o umělou inteligenci, humanoidní roboty, prozkoumávání vesmíru… Koneckonců záliba v technologiích definovala i volbu mojí kariéry. A právě s technologiemi budoucnosti se pojí také prodlužování života. Představa, že třeba za stovky let v budoucnosti vědci přijdou na to, jak lidi zase rozmrazit, a já dostanu šanci vidět, co se za těch pár set let ve světě odehrálo a kam jsme se posunuli, mě zajímá.
Kdy jste tedy rozhodl, že i vy chcete kryoprezervaci po smrti vyzkoušet? Že bych se skutečně rád nechal prezervovat, jsem si uvědomil minimálně deset let zpátky, kdy jsem firmy na tomto trhu začal pečlivě sledovat. Bohužel v Evropě se opravdu dlouhou dobu žádná taková firma nenacházela – všechny byly hlavně ve Spojených státech. Myslel jsem si, že pokud to opravdu budu chtít, musel bych využít služeb nějaké americké firmy, což mi ale nepřipadalo logisticky reálné. Tak jsem se nikde neupsal.
Před několika týdny jsem ale ve vědeckém časopise MIT Technology Review objevil článek o kryoprezervaci z konce loňského roku a o první evropské firmě Tomorrow Biostasis, která má sídlo v Německu, ale umístění klientů ve Švýcarsku. Ještě ten večer jsem se u nich registroval.
Předpokládám, že registrace k něčemu takovému není na pár kliknutí… Jak to probíhá? Co musíte nejprve udělat? Domluva s poskytovatelem je celkem rychlá a vše lze jednoduše udělat online. V případě Tomorrow Biostasis vám nabídnou i zařízení pojistky pro případ úmrtí. Vy pak máte u nich uloženou kartu a měsíčně vám strhávají jednu částku, vše máte pokryté. V případě, že máte vlastní metodu financování, zaregistrujete se pouze k placení měsíčního členství bez pojistky a následně s nimi vyřešíte potvrzení o financování. Kdybyste ale pojistku ani rovnou peníze neměl, existují na trhu i organizace, jimž můžete posmrtně darovat mozek. Oni si ho zmrazí, ale negarantují, že ho budou uchovávat věčně. Ale prý se pokusí.
Takže si svým způsobem platíte jakési kryoprezervační předplatné? Ten měsíční poplatek se typicky platí za pohotovost kryoprezervačního týmu, který by si pro vás měl včas přijet. U Tomorrow Biostasis to činí 25 eur, tedy asi necelých 600 korun. Pak se ještě může platit příspěvek na výzkum, což dělá deset eur, takže zhruba 250 korun, ale není povinný.
Samotné zmrazení celého těla pak vychází na kolik?
Téměř u všech poskytovatelů stojí 200 tisíc eur, tudíž aktuálně 4,7 milionu korun, kryoprezervace mozku stojí zhruba třetinu. Tato částka se platí až v případě vaší smrti, což jde řešit různými způsoby – platbou předem, odkázáním částky v poslední vůli nebo třeba zřízením pojistky pro případ úmrtí, která se pak vyplatí jim. Přímo pojistku doporučují sami, snaží se tak produkt přiblížit více lidem, kteří nemají zdroje na zaplacení celé částky. Pokud vím, ke kryoprezervaci se může přihlásit kdokoliv. Díky možnostem financování i ten, kdo je ochoten platit dvojnásobek měsíční ceny Netflixu.
Foto: Archiv MR
Michala Rotha fascinovaly technologie budoucnosti odmala
S jakými riziky vás firma seznámila? Co se člověk dočte v jejích podmínkách? Samozřejmě je ten výčet obrovský. Slib z jejich strany je pouze ve smyslu: „Ano, jakmile zemřete, uděláme kryoprezervaci podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí a pak vás budeme udržovat prezervovaného, dokud to bude možné.“ Vše ostatní jsou věci, o které se pokusí, ale negarantují je. Pokusí se vás rozmrazit, pokud to bude technicky možné, pokusí se vás držet zmrazené věčně, pokud to bude možné, ale rozmrazení možné nebude. A tak dále.
Všechna ostatní z toho plynoucí rizika si člověk může domyslet, ale sami se snaží vyjmenovat co nejvíce z nich. V jejich informovaném souhlasu je například poškození těla před i během kryoprezervace nebo poškození během oživování, což je asi nejzajímavější, protože vyjmenovávají například ztrátu paměti, dovedností či emocionální poruchy. Zmiňují i externí faktory, typicky ekonomická rizika, právní rizika, geopolitické změny, katastrofy – a dokonce i existenciální rizika typu asteroidu, jaderné války a podobně. I samotný souhlas je velice fascinující čtení.
Takže jste zaregistrovaný, máte zajištěné financování, souhlasil jste s podmínkami… A pak zemřete. Jak firma zareaguje?
Pokud vše dopadne jako u většiny populace, moje smrt nebude náhlá, což je preferovaná varianta i právě pro kryoprezervaci. Pak má totiž pohotovostní tým největší šanci na úspěch, protože budou mít informace, že se moje smrt předpokládá, a budou se moci pohybovat poblíž místa, kde jsem. Pokud bych ale zemřel náhle, je nutné, aby byli přivolání co nejdříve. Ať už zvolí sanitku, Audi Q5, nebo letadlo. Sami podle situace rozhodnou, co je nejvhodnější.
U jakékoliv varianty však platí, že se mnou cokoliv mohou provádět až v momentě, kdy budu legálně prohlášen za mrtvého. V tu chvíli si mě převezmou a napojí mě na mimotělní oběh, kde budou pomocí pumpy postupně vyměňovat moji krev za kryoprezervační roztok. Zajímavé v tomto je, že zmrazení není zase tak rychlé, jak by si člověk představoval.
Pokud vím, ke kryoprezervaci se může přihlásit kdokoliv. Díky možnostem financování i ten, kdo je ochoten platit dvojnásobek měsíční ceny Netflixu.
Jak dlouho to trvá?
První roztok mi sice musí dát co nejdříve, aby se minimalizovalo odumírání buněk, roztoků je ale mnoho a dávají se postupně, aby se tkáně nepotrhaly, neformovaly se ve mně krystaly ledu a podobně. Celkový proces zmrazovaní od prvního roztoku po finální teplotu -196 stupňů Celsia trvá dokonce dva týdny. Společnost má i svoji magnetickou rezonanci a zmrazování probíhá s průběžnými scany, aby se neustále ověřovalo, že ve mně páchají co nejmenší neplechu.
Jak se k tomu staví vaši běžní lékaři. Musíte jim dát vědět, že jste se zavázal ke kryoprezervaci? Jak jsem říkal na začátku, že registrace je vlastně vcelku jednoduchá, tak střet s českými lékařskými zařízeními je ta horší část… Všem lékařům a nemocnicím, se kterými přicházím do styku, musím dát pokročilou zdravotní vůli. V té jsou vyslovena moje přání, jak se mnou nakládat v případě stavu bezvědomí, ze kterého není pravděpodobné, že se proberu. Ve zkratce se tam píše, že si přeji zachraňovat do doby, kdy to dává smysl.
Jakmile však umřu, nechci darovat orgány, nechci pitvu, ale chci, aby kontaktovali Tomorrow Biostasis a předali jim moje tělo. Už jsem to v nemocnici dávat musel, kvůli zákroku v celkové narkóze. Lišily se také názory, jak má dokument vypadat – musel jsem jednou ověřený podpis ověřovat znovu, odjet, přijet, čekat na různá vyjádření a podobně. Až pak konečně potvrdili, že se mnou případně naloží, jak si přeji.
Zároveň alespoň v této nemocnici, ve které jsem byl, mi sdělili, že jsem vlastně první, kdo se zdravotní vůlí přišel. Třeba na Západě je zdravotní vůle mnohem běžnější. Ne kvůli kryoprezervaci, ale třeba kvůli odmítnutí resuscitace z náboženských důvodů.
Foto: Archiv MR
Zdravotní vůle Michala Rotha
Jak se na to vše díváte z vědeckého pohledu? Skutečně věříte, že se vaše tělo podaří po smrti dostat zpět k životu? Realisticky vzato, pouze jsem si zvolil aktuálně nejdražší možnou variantu pohřbu, která je na trhu dostupná. Koneckonců z legálního pohledu jsou prostě pohřební služba. Ale jako někdo, kdo vše živé považuje čistě za chemicko-elektricko-mechanická stvoření a nevěří nejen v žádné náboženství, ale ani energie, duše a cokoliv metafyzického, musím nutně dojít k těmto dvěma závěrům:
je to jediná šance, jak si svůj vlastní život prodloužit,
žádná jiná tajemná esence v těle nechybí, aby mohlo jednou být oživeno se vším všudy, pokud to věda dovolí.
Ovšem to, jestli to věda jednou skutečně dovolí, říct nedokážu. Takže šanci tam vidím nenulovou, ale jak vysokou, říct nemůžu. Sečteno a podtrženo, kdybych byl více věřící, vyšlo by mě vyrovnání se s vlastní smrtelností asi levněji. Toto je však alespoň s bonusem toho, že se mi třeba povede vidět i vzdálenější budoucnost, což je další velice lákavý aspekt.
A teď si představte situaci, že se po x letech probudíte zpět k životu…
Pokud by k tomu skutečně došlo, doufám, že to bude alespoň za pár set let (nebo alespoň těch sto). Když si vezmu, jakého pokroku lidstvo dosáhlo, když se člověk podívá o tolik let dozadu, je to něco fascinujícího. V tu chvíli bych se hned zajímal o to, kde se člověk dozví něco o historii, kterou jsem prošvihnul, a chtěl bych se se vším seznámit.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.