Anestezioložka Monika Hilšerová založila Sekci mladých lékařů při České lékařské komoře. Právě mladí doktoři vyburcovali rozsáhlý prosincový protest proti sloužení přesčasů v českých nemocnicích. Zdá se, že akce skončila dohodou s premiérem Petrem Fialou a přisypáním téměř deseti miliard na vyšší mzdy lékařů. „Nekončíme, pro nás je to jen začátek,“ říká Hilšerová v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým.

„Neřekla bych, že jsme prohráli, ale ani že jsme vyhráli. Bylo to něco mezi. Za úspěch považuji, že lékaři vědí, jaká mají práva, vědí, co si mohou vybojovat i o co všechno přicházeli,“ hodnotí mladá lékařka. Jednou z hlavních tváří protestů byla Hilšerová společně s viceprezidentem České lékařské komory Janem Přádou.

O pracovních podmínkách lékařů i dalších bolístkách českého zdravotnictví mluví v rozhovoru, který si můžete pustit ve videu níže nebo na YouTube, Spotify či Apple Podcasts. „Pro naši generaci to je poslední možnost zkusit něco změnit. Když se nepovede, tak ti lidé odejdou do soukromého zdravotnictví,“ dodává.

Protesty v létě nastartovalo zdvojnásobení maximálního možného počtu hodin, které mohou lékaři dobrovolně za rok odpracovat. Výpovědi z přesčasů v prosinci podalo přes 6 000 doktorů, což v nemocnicích vedlo v různé míře k omezení péče. Akce lékařů oficiálně skončila podepsáním dohody s ministerstvem a premiérem Petrem Fialou, který z fondů VZP pošle celkem 9,8 miliardy korun na vyšší platy. Sama Hilšerová dohodu komentuje jako kompromis, který není úplně šťastný. Žádný jiný ale podle ní nebyl.

„Kdyby se s námi ministr zdravotnictví bavil od září, určitě by se za ty čtyři měsíce stihl vymyslet podrobnější plán. Jenže všichni si mysleli, že jen vyhrožujeme a nic se dít nebude. Ministerstvo až na poslední chvíli zjistilo, že to myslíme vážně, a začalo to překotně řešit zaplácnutím penězi, což jsme nechtěli. Na druhou stranu jsme se nemohli dostat do extrému – už v prosinci mi někteří lékaři psali zprávy, že nejsou schopni zajistit ani akutní péči, která je ze zákona povinná,“ vysvětluje Hilšerová, proč lékaři přistoupili na finanční řešení krize.

Podle zástupkyně mladých lékařů je sice oficiální protest u konce, ale na stole je ještě několik zákonných úprav, včetně novely zákoníku práce, které si mladí lékaři chtějí „ohlídat“. Zároveň se zástupci ministerstva otevírají další témata, třeba jak skloubit rodičovství a práci ve zdravotnictví – například zajištěním školek, které by otevíraly již před 7. hodinou ráno, kdy začíná nástup na nemocniční službu. „V Česku se o děti stále více starají ženy a teď to bude znít trochu blbě, ale ženy jsou zkrátka v kariéře rodičovstvím omezovány,“ naráží na téma, které je aktuální i pro jiné obory.

Žádanou systémovou změnou by podle Hilšerové bylo i větší vzdělávání pacientů – kdy jít k praktikovi a kdy ke specialistovi, kdy si volat záchranku. K úvaze je podle ní i zvýšení regulačního pohotovostního poplatku, který nyní činí 90 korun. Na prvním místě jsou ale podle ní zásadní změny v přístupu managementu nemocnic k podmínkám lékařů.

„Co se týče vize pro fungování českého zdravotnictví, myslím, že se hodně můžeme inspirovat v zahraničí, například ve Skandinávii. Tam jsou přesčasy opravdu minimální, počet pracovních hodin v týdnu snižují na 36 hodin. Řeší tam už problémy na úplně jiné úrovni, například podmínky pro pracující rodiče, kladou důraz na wellbeing a work-life balance. V Rakousku jsou také na podobné cestě, přitom naše sousední státy nemají systém zdravotnictví zas tak odlišný od toho našeho,“ dodává Hilšerová.

Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Crunch ve videu výše, na YouTube, Spotify nebo Apple Podcasts. Dozvíte se v něm také:

• Co si Hilšerová myslí o výrocích chirurga Pavla Pafka o upadající prestiži zdravotnictví?
• Budou lékaři ještě protestovat?
• Jakou roli v nastaveném systému hrají praktičtí lékaři?
• Je české zdravotnictví připravené na telemedicínu?