Některé zprávy v médiích znějí, jako by končící letošní rok byl pouze obtížný, plný válek a globálních krizí. Zčásti to tak zcela určitě je. Jenže i na sklenici se lze dívat dvěma způsoby – může být poloprázdná, či poloplná. Proto jsme se v CzechCrunchi raději podívali na tu druhou možnost, na letošek jako rok plný nových nadějných objevů, které mohou výrazně zlepšit kvalitu lidského života. Tady jsou některé z nich, včetně těch domácích.

Nádory mozku, které svítí

Vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny letos v květnu představili novou metodu, která může zjednodušit operativní odstraňování nádorů mozku. Vyvinuli totiž sondy, které nádor „rozsvítí“. Chirurg ho tak může lépe odstranit celý, což je pro další kvalitu života pacientů zásadní. O nových postupech a vůbec o tom, jak moc se léčba rakoviny za poslední desetiletí posunula kupředu, mluvil v rozhovoru pro CzechCrunch šéf ústavu a profesor biochemie Aleksi Šedo.

Obrana proti viru HIV

Vědci v Africe otestovali antiretrovirotikum Lenacapavir a letos v červnu vyslali do světa pozitivní zprávu. Vypadá to, že by lék, o jehož vývoj se lidstvo snaží posledních třicet let, mohl zabránit dalšímu šíření nemoci AIDS. Pokud má člověk v těle dostatečnou hladinu preparátu, vir HIV se nenamnoží. A přitom ho ke kýženému výsledku stačí aplikovat jen dvakrát ročně. Současná generace nakažených by tak mohla být poslední na světě, které se bude týkat epidemie AIDS. Na vývoji léku se podílel i český vědec působící v americké společnosti Gilead Sciences, virolog Tomáš Cihlář. V rozhovoru v létě mluvil o tom, jak náročné to bylo.

Klíčem k mozku je prý octomilka

Octomilka, malá muška, která se pravděpodobně objeví všude, kde jen na chvíli necháte ovoce, se v domácnostech moc velké oblibě netěší. Pro vědce má ale velkou hodnotu. Letos v říjnu oznámili, že se jim podařilo zmapovat celý její mozek, tedy padesát milionů spojení mezi 140 tisíci neurony. „Možná se ptáte, proč by nás měl zajímat mozek octomilky. Moje jednoduchá odpověď zní: pokud dokážeme skutečně pochopit, jak funguje nějaký mozek, určitě nám to něco řekne o všech mozcích,“ řekl agentuře Reuters profesor neurovědy na Princetonské univerzitě Sebastian Seung, spoluautor série studií. Vědci si od objevu slibují nejen pochopení fungování mozku člověka, ale také vodítko k tomu, jak léčit Parkinsonovu chorobu, deprese nebo drogové závislosti.

AI pomohla s objevem, který získal Nobelovku

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali vědci David Baker za „výpočetní návrh proteinů“ a Demis Hassabis s Johnem Jumperem za „predikci proteinových struktur“. Hassabisovi a Jumperovi přitom s predikcí 3D struktury proteinu a s vyřešením otázky, se kterou si vědci lámou hlavu posledních padesát let, výrazně pomohla umělá inteligence. Konkrétně program AlphaFold 2 britsko-americké výzkumné laboratoře umělé inteligence DeepMind.

Objev by mohl pomoci s vývojem nových léků a léčbou některých nemocí. „Vědci nyní mohou lépe porozumět antibiotické rezistenci a vytvářet obrazy enzymů, které dokážou rozkládat plasty. Život by bez proteinů nemohl existovat. To, že nyní dokážeme předpovídat struktury proteinů a navrhovat vlastní proteiny, má pro lidstvo obrovský přínos,“ zdůvodnila Královská švédská akademie věd důležitost objevu.

Český objev léků proti obezitě a Alzheimerově chorobě

Pražský Ústav organické chemie a biochemie letos na podzim ohlásil objev látky, která by mohla pomoci nejen při léčbě obezity, ale i Alzheimerovy choroby. Jde o odvozeninu z neuropeptidu, což je druh proteinu, který lidé mají běžně v těle. Pro tým, který vede doktorka Lenka Maletínská, je to přitom už druhá jimi objevená látka, která by na obě nemoci mohla mít vliv. Tu první nyní zkoumá dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk. O tom, jak na látky přišli a jakým způsobem v těle vlastně fungují, mluvila Lenka Maletínská v rozhovoru pro CzechCrunch.