Jeho bohatství se pohybuje okolo 300 milionů dolarů a na další dvě třetiny z celé sumy si teď měl přijít pouhým podpisem. Justin Bieber se totiž vzdal práv na své dosavadní skladby a podle zdrojů obeznámených s transakcí za to měl inkasovat zhruba 200 milionů dolarů. Kanadská popová hvězda se tak stává dalším z umělců, kteří se svých vlastních hudebních katalogů zbavují výměnou za obrovský balík peněz.

Justina Biebera asi není třeba blíže představovat. Z kluka, který si na ulici vydělával pár dolarů hraním na kytaru, se stala jedna z největších postav hudebního šoubyznysu s celou řadou hitů, jež dobývaly hudební žebříčky po celém světě. Zároveň ale také jde o člověka, který ví, jak to v průmyslu chodí, a proto učinil krok, který se očekával už několik měsíců. Rozhodl se prodat veškerá práva na své skladby.

Jestliže tedy nyní někde zazní hity jako Love Yourself, Sorry, What Do You Mean? nebo třeba nesmrtelná písnička Baby, se kterou kdysi pobláznil fanoušky, licenční poplatek za přehrání poputuje do rukou Britů, respektive investiční firmě Hipgnosis Songs Capital, která se na skupování hudebních práv umělců zaměřuje a má na tyto kroky připravenou až jednu miliardu dolarů.

Oficiálně se neví, za kolik peněz byl Bieberův katalog o 290 skladbách koupen, zdroje ovšem uvádějí až 200 milionů dolarů, což je v přepočtu více než 4,3 miliardy korun. Součástí obchodu měl být i odkup takzvaných masterů, tedy úplně původních nahrávek, které kanadský zpěvák měl. Pod svými křídly tak má Hipgnosis Songs Capital vše, co od Biebera vyšlo do 31. prosince roku 2021.

Jde o relativně velký trend. Legendární americký rocker Bruce Springsteen předloni svou diskografii prodal do rukou Sony Music za zhruba 500 milionů dolarů, podle aktuálního kurzu téměř jedenáct miliard korun. Za podstatně méně – 100 milionů dolarů – prodal loni skladby i americký zpěvák Justin Timberlake. A před ním i Paul Simon, Tina Turner, Shakira nebo kapela Red Hot Chili Peppers či Bob Dylan.

Pro mnohé hudební umělce tak může dávat větší smysl, když autorská práva na své písničky prodají někomu jinému za velkou jednorázovou sumu, než aby se spoléhali pouze na licenční poplatky, které jim putují z přehrání na streamovacích službách a podobně. Naopak pro investiční firmy může takový nákup být ku prospěchu, protože se skladbami mohou nakládat podle svého, určovat, kde zazní… A inkasovat za to peníze.

Ostatně k něčemu takovému přičichli i velcí hráči z Wall Street – do skupování diskografií se pustily například firmy KKR, Pimco nebo Apollo Global Management. A jak říká Merck Mercuriadis, bývalý manažer Beyoncé či Eltona Johna nebo Guns N’ Roses, který za Hipgnosis stojí: „Hudební skladby mohou být cennější než zlato nebo ropa.“