Léta pracoval na dálku, teď s tím pomáhá firmám po celém světě. Startup Tomáše Jasovského nabírá 13 milionů korun

Peter BrejčákPeter Brejčák

ahoyteam

Foto: AhoyConnect

Tomáš Katz, Tomáš Jasovský, Michal Macejko a Tomáš Přívora z AhoyConnect

Tomáš Jasovský má s prací na dálku dlouholeté zkušenosti. Sedm let žije v Praze, většinu této doby pracoval jako zaměstnanec firem sídlících v San Francisku či New Yorku. Jako manažer vzdálených neboli remote týmů však narážel na neustále se opakující limity a loni po analýze trhu zjistil, že není ani zdaleka jediný.

Osmadvacetiletý Slovák proto založil startup AhoyTeam automatizující rutinní práci manažerů, a byť zatím nepředstavil veřejnou verzi produktu, získal investici přes deset milionů korun od tuzemského fondu Lighthouse Ventures, se kterou se chystá změnit svět managementu remote týmů.

„Manažeři běžně tráví asi 20 procent svého pracovního času manuálními procesy. Stačí, abychom ukrátili třeba jen tři procenta, a vyjádřeno v platech dokážeme týmům nebo firmám ušetřit i stovky tisíc měsíčně,“ vypráví Jasovský, když sedíme na terase jedné z vinohradských kaváren.

AhoyTeam má navíc ambici kromě šetření zdrojů nabídnout manažerům i vhled do fungování jejich procesů, což by jim mělo umožnit najít prostor na zlepšení a navíc je automatizovat. Jasovský rovnou přiznává, že různých produktů na automatizaci a práci s procesy existují „miliony“, a proto se svým nástrojem z uživatelského pohledu zvolil relativně netradiční přístup.

tomas-pic-min

Foto: AhoyTeam

Zakladatel startupu AhoyTeam Tomáš Jasovský

„Nechceme být jako všechny podobné nástroje s vlastním uživatelským rozhraním, na které by si firma musela opět zvykat. Chceme být na pozadí všech procesů, přičemž veškerá komunikace s uživateli je vedena přes Slack, protože na něm tráví celý den,“ přibližuje Jasovský.

Manažerům chce nástroj pomoci v několika typech procesů, které se točí kolem jednoduchých notifikací pro tým. Přes napojení na nástroje jako Asana, Jira, GitHub či Airtable sleduje jednotlivé kroky a po splnění daného úkolu AhoyTeam po Slacku rozešle notifikaci s dalším workflow, třeba na navázané akce. Díky tomu vedoucí týmu uvidí, jak se práce na projektu vyvíjí, nebo kde se případně zasekl – a nemusí kvůli tomu obvolávat skupinu lidí sedících po celém světě.

V dalším rozvoji produktu pak AhoyTeam plánuje ke Slacku přidat také další týmové komunikační nástroje jako Microsoft Teams či Facebook Workplace. I když se z pohledu startupu závislost na jedné či několika externích platformách nemusí někdy vyplatit, slovenský startupista věří, že tento přístup povede k mnohem rychlejší adaptaci produktu i učení uživatelů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Do karet mladé firmě hraje i fakt, že většina globálních remote týmů, tedy cílová skupina AhoyTeam, používá právě Slack. S ohledem na pandemii koronaviru a přesunu mnoha lidí na práci z domova je poměrně zásadní výhodou také načasování vstupu na trh.

„Asi jsme jedni z mála, kteří z této špatné krize budou těžit,“ usmívá se Jasovský. „Načasování nemohlo být lepší, všichni začínají řešit remote práci, a byť možná jen dočasně, v mnohem větší míře využívají například Slack. Hezkým příkladem je i Zoom – kdybyste ho chtěli ve firmě představit před půlrokem, poslali by vás někam, dnes je to standard.“

Výzkum v Portugalsku, vývoj na Bali

Když však loni Tomáš Jasovský během dvou měsíců v Portugalsku začínal společně s top manažery největších remote firem jako GitHub, Automattic, Dribbble či InVision pracovat na základním výzkumu trhu, pochopitelně nemohl tušit, že se letos z práce na dálku stane jeden z největších globálních trendů. Nápad na vznik AhoyTeam ostatně přišel už o několik let dřív.

Před šesti lety začal Jasovský na dálku z Prahy a z různých koutů světa pracovat pro americké firmy jako Pond5, o něco později postavil a vedl oddělení výzkumu a vývoje v InVision. Po svém odchodu pomáhal firmám v rané fázi s produktem a remote adaptací, v newyorském startupu přibližně rok pracoval jako šéf produktu. Stále více však cítil chuť dělat něco vlastního a vzpomněl si na problémy, na které jako manažer remote týmů ve zmiňovaných firmách narážel.

app-screenshot-min

Foto: AhoyTeam

Nástroj AhoyTeam

„Napadl mě tak produkt na řešení problémů, které jsem sám zažíval. Dělal jsem množství manuální práce přes Slack, které bych ale dělat nemusel, kdyby na to existovala nějaká forma automatizace. Zjišťoval jsem, jestli je to jen můj problém, a ukázalo se, že jej zažívají i další,“ popisuje Jasovský.

Loni proto odešel do Portugalska, kde práci na novém produktu začal psaním knihy shrnující zkušenosti, know-how a výzkumy o firemní kultuře ve firmách fungujících na dálku – Remote Company Culture for Slack Generation. To posloužilo také jako první ověření trhu a napevno se rozhodl postavit tým a kolem něj také produkt.

Výměnou za podíl ve firmě k sobě najal dva zkušené vývojáře Michala Macejka a Tomáše Přívoru a jako nově zformovaný tým na dva podzimní měsíce odjeli na Bali, kde společně žili a v podstatě nonstop programovali. Do Česka se pak vrátili s již hotovým pivotem produktu.

Hledání ideálního využití

AhoyTeam měl původně být specializovaným nástrojem pro nábor lidí v remote firmách, začátkem roku se však Jasovský se svými kolegy rozhodl záběr produktu zvětšit a přes hledání a testování najít use-case, ve kterém bude manažerům distribuovaných týmů nápomocný nejvíc.

Kromě oddělení HR tak aktuálně nástroj využívají týmy například v marketingu, zpracovávaní obchodních leadů či ve workflow venture kapitálového fondu. AhoyTeam zatím funguje jako early access, veřejně přístupné verze se potenciální zájemci dočkají po dokončení testování.

„Distribuovaně nepracují už jen hippie firmy ze Silicon Valley.“

I tak už však má startup několik větších zákazníků. Jedním z jeho největších klientů je americké Twilio poskytující komunikační služby, jenž se u nás nejvíc proslavilo necelé dva roky zpátky, když za více než miliardu koupilo jen rok a půl starý český startup Ytica. AhoyTeam v Twiliu využívá již několik týmů v marketingu či obchodu.

„S aktuálním načasováním bychom byli hloupí, kdybychom nevyužili možnost investice pro nastartování pořádného rozběhu,“ popisuje Jasovský s odkazem na pre-seed investiční kolo ve výši 500 tisíc eur (přibližně 13 milionů korun) od investičního fondu Lighthouse Ventures.

zalesak

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Jeden z partnerů v investičním fondu Lighthouse Ventures Michal Zálešák

„Remote work je jedním z největších trendů, který současná situace přinesla. Mnoho globálních korporací bude hledat ideální nástroj, jak se k tomuto trendu efektivně postavit. Proto jsme se rozhodli investovat do Tomáše, který má s prací na dálku mnohaleté praktické zkušenosti a přináší tak skutečně praktické řešení,“ říká managing partner Lighthouse Ventures Michal Zálešák.

Aktuální úkol pro AhoyTeam je tedy jasný, nejbližší měsíce se všechna pozornost bude věnovat rozvoji prodejů a marketingu. V rámci vývoje produktu už má startup většinu práce za sebou, v tomto ohledu pracuje v podstatě jen na jednotlivých úpravách podle potřeb zákazníků, tedy integracích nástrojů, které týmy využívají na projektový management.

„Je to výhoda s nevýhodou, jsme malí a flexibilní, takže jedna integrace nám trvá jen několik dní, na druhé straně to takhle s větším počtem zákazníků nebude škálovatelné. To jsou ale takzvané ‚champagne problems‘, když už máte tolik leadů, že nestíháte. Budu rád za takové problémy,“ směje se Jasovský.

havryluk-alza

Přečtěte si takéAlza může růst o 100 % ročně. Je jen naše nedokonalost, že tomu tak není, říká Havryluk. Z krize umíme vyjít jako vítězAlza může růst o 100 % ročně. Je jen naše nedokonalost, že tomu tak není, říká Havryluk. Z krize umíme vyjít jako vítěz

I tento přístup ve škálování navíc může přinést své výhody. Manažeři v jednotlivých oborech totiž často využívají ty samé nástroje, a tak po integraci prvních několika desítek zákazníků už bude velmi pravděpodobné, že ti noví nebudou samostatné integrace potřebovat. Následně pak dojde i ke zpřístupnění veřejné verze produktu, což je naplánované ještě v průběhu léta.

S AhoyTeam pak naplno začne expanze do světa. I když jde o československý startup, cílovou skupinu hledá rovnou globálně. „To, že jsme v Česku, asi ani nebude nikdo vědět. Děláme nástroj pro remote firmy a sami jsme remote, zatím v Česku, Anglii a na Slovensku. Všichni jsme s prací na dálku měli zkušenosti, není to pro nás nic nové a je to nastavení, které nám vyhovuje,“ říká rodák z východního Slovenska. O potřebě nástroje jako AhoyTeam přitom nepochybuje.

„Trh práce se mění, i když pořád existují ‚office lidi‘. Distribuovaně nepracují už jen hippie firmy ze Silicon Valley a stačí, když vzdáleně budou pracovat jen některé týmy celých firem,“ přibližuje Jasovský a dodává: „Chceme být jednou z platforem, které budou určovat, co znamená management vzdálených týmů. Teď máme šanci naskočit na dobře rozběhnutý vlak a za pár let být standardem v odvětví. Vznikli jsme dostatečně brzy na to, abychom za pár let dokázali udávat trendy.“

Partnerem článku a CzechCrunche je investiční fond Lighthouse Ventures. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Ve firmách se pořád dělají věci zastarale a zbytečně. Interní systémy vše digitalizují, říká šéf Synetechu Vratislav Zima

Vratislav ZimaVratislav Zima

zima-synetechKomentář

Foto: Synetech

Šéf vývojářského studia Synetech Vratislav Zima

Jestli něco prvních šest měsíců letošního roku ukázalo, pak je to rozhodně směr, kterým se bude muset většina tradičnějších firem ubírat, aby přežila i v moderní době, kterou mohou zásadně ovlivnit nečekané situace. Řeč je především o digitalizaci, která ve velkém nastupuje a automatizuje nebo zjednodušuje jinak zbytečné a repetitivní procesy.

Právě o nastupující digitalizaci ve svém komentáři pro CzechCrunch píše Vratislav Zima, šéf tuzemské vývojářské firmy Synetech, která se digitalizaci dlouhodobě věnuje a vidí v ní budoucnost. Podle něj se ve většině firem pořád dělají věci zastarale a je třeba interních systémů, které mohou firmám ušetřit nemalé peníze i spoustu času.

***

Aplikace jako Uber, TikTok nebo třeba Tinder zná každý a je bez debat, že jsou schopny svým majitelům generovat miliardy dolarů, byť jsou pořád v účetní ztrátě. Stejně důležité jako vydělávat peníze je ale i umět je ušetřit – a v tom zásadně pomáhají aplikace pro řešení interních záležitostí.

Od revidování interních procesů (digitalizace účetnictví, práce s budgety, řešení docházky, bookování místností či času kolegů) přes výuku znalostí až po předávání hodnot uvnitř firmy. Ve výsledku je ale jejich cíl jednoduchý a pro všechny stejný – ukončit zbytečnou rutinní práci a více využít potenciál zaměstnanců firmy.

Krize spojená s koronavirem zapříčinila, že se manažeři mohli na chvíli zastavit a revidovat interní procesy, a proto jsem přesvědčený, že tento druh aplikací v budoucnu přijde mnohem víc ke slovu.

Digitalizovat, nebo nedigitalizovat?

Česko se aktuálně nachází v rozpolcené situaci. Ačkoliv k návratnosti interního systému povětšinou stačí rok a poté už firmě přináší zásadní úspory, mnoho českých firem stále přechod interních procesů do digitálu odsouvá a šetří se na nich.

vratislav-zima-synetech

Foto: Synetech

Vratislav Zima, šéf vývojářského studia Synetech

Toto číslo se naštěstí neustále snižuje a dnes už jen zhruba 4 % lidí o inovacích vůbec nepřemýšlí. Vzrůstající oblibě digitalizace se totiž nelze divit, vždyť jen v nedávné době se počet „neproduktivních“ zaměstnanců díky optimalizaci interních procesů snížil trojnásobně na 6 % a počet zaměstnanců, kteří nepřinášejí žádnou strategickou hodnotu, poklesl třináctinásobně na 4 %, jak vyplývá z nedávné evropské studie Microsoftu Digital culture: Your competitive advantage.

Nemá cenu vytvářet aplikaci pro aplikaci

To platí v případě mobilních aplikací vždy a dbáme na to i v Synetechu. Nemá cenu vytvářet aplikaci pro aplikaci. Pokud klient nemá rozmyšlené, jakou přidanou hodnotu má jeho aplikace zákazníkům nebo zaměstnancům přinést, a my ji na společném sezení s ním i naším interním týmem nenajdeme, potom se snažíme takovému klientovi vývoj rozmluvit i za cenu ztráty zakázky.

Ve světě mobilního vývoje totiž není nic horšího než zbytečná mobilní aplikace, která ve výsledku připraví klienta o peníze a naštve uživatele nebo zaměstnance v případě interních systémů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na druhou stranu, aplikace k jasnému použití, například právě interní systém pro zaměstnance firmy, kterým pomáhá s prací (urychluje ji, usnadňuje nebo je přímo nezbytná k jejímu výkonu), někdy může dávat větší smysl než pro konečné zákazníky – v těchto případech je totiž jasně daná incentiva k tomu si aplikaci stáhnout a pravidelně ji používat.

Interní digitalizace v praxi

Pokud si stále nedovedete představit praktický příklad, v našem prostředí se rozumí aplikací pro interní systémy hlavně „zrušení papírů“. Zapíšu si něco do sešitu, pak to předám paní o patro níž, ta to předá někam jinam, tam se to vytiskne a někam se to zakládá dál. V zásadě jde o popsání procesů ve firmě a jejich následné digitalizování.

Takto vlastně vznikly první komplexní ERP systémy (pro plánování podnikových zdrojů) – software pro řešení potřeb firem jako například SAP, aby lidé nemuseli psát věci někam do tabulek a na papíry. Byla potřeba usnadnit procesy a odstranit vrstvy, kdy někdo něco přepisuje, přenáší to někomu jinému a ve výsledku je to úplně zbytečné.

„Ve světě mobilního vývoje není nic horšího než zbytečná mobilní aplikace.“

Takto se popíšou a zjednoduší procesy – každý má svoji roli a informace se mnohem rychleji přenáší a odbavují věci v rámci firmy. Je to hlavně o zvýšení efektivity. Za interní systém určitě můžeme považovat také vzdělávání. Pro nadnárodní kosmetickou firmu, jejíž zaměstnanci se z podstaty věci nikdy nesejdou na jednom místě, a pokud ano, stála by takové akce polovinu ročního obratu, jsme vytvořili interní e-learningový portál.

Zaměstnanci se tak mohou vzdělávat a klient má zase přehled, zda videa viděli a porozuměli jim. Což ve výsledku šetří čas všem. Obecně pak platí, že interní systémy přinášejí tři hlavní výhody – zrychlení, zefektivnění a zmenšení frustrace zaměstnanců ze zbytečné práce.

scan

Digitalizace účtenek pro účetnictví

U nás v Synetechu jsme například stavěli interní systém pro jednu cementárenskou společnost. Synchronizovali jsme veškerou správu a dodávání stavebních materiálů. Díky aplikaci mají kontakty dodavatelů i informace o dodávkách na jednom místě, což jim umožňuje přesnější plánování stavby.

V zásadě je to perfektní příklad smysluplného interního systému. Projekťáci na stavbách sice mají uložené telefony kdesi ve svém seznamu, ale nedává jim to takovou dynamičnost, kterou potřebují pro řešení úkolů. Typické opisování čísel na papír, které je těžkopádné a pomalé. Ve výsledku jsme tak této firmě zrychlili a zefektivnili procesy a zmenšili frustraci lidí.

„Správně vytvořený interní systém odhalí neefektivity při práci, kterou může zjednodušit či automatizovat.“

Dalším příkladem je třeba systém, který jsme vytvořili pro účetní firmu, který vytváří cloudovou platformu, kam se klientům automaticky odesílají nafocené účtenky a dostávají se k účetní. Do té doby to fungovalo tak, že klienti nosili účtenky doslova v krabici od bot a většina práce účetních byla jejich kopírování. To je zbytečná práce, která jde nahradit digitalizací.

Ve výsledku se tedy optimalizací interních procesů lidé mohou posunout do pozic, kde budou strategicky řídit směřování svého oddělení v rámci firmy, a to už je zajímavá práce.

Kdy interní systém aplikovat?

Zjednodušeně řečeno – když jsou lidé frustrovaní, přetěžovaní a nebaví je jejich práce kvůli repetitivním činnostem nebo nízké efektivitě procesů svého oddělení nebo celé firmy. To samozřejmě může mít příčiny různé, pokud se to ale děje ve vaší firmě jako celku, je čas o tomto řešení začít alespoň přemýšlet. Často se totiž stává, že jsou ve firmách „práce pro práce“, role jsou zde proto, že si je firma vydefinuje, a ne proto, že je potřebuje.

Pokud je zaměstnavatel schopen svým zaměstnancům uvolnit ruce od zbytečné rutinní práce a místo toho se mohou věnovat něčemu smysluplnému, co pomáhá strategii firmy, přinese to přidanou hodnotu všem. A správně vytvořený interní systém v tom zásadně pomáhá. Odhalí neefektivity při práci, kterou může zjednodušit či automatizovat. Zkrátka situace win-win.

Krabicový systém, nebo vývoj na míru?

Jako v každém oboru i v interních systémech platí, že ten na míru bude dražší, ale ve výsledku užitečnější. Napoprvé s největší pravděpodobností firma logicky sáhne po krabicovém řešení, protože neví, co vlastně potřebuje. V průběhu času pak zjistí, že věci vlastně dělá trochu jinak, potřebovala by mít funkce trochu ohnuté, nesedí jí na procesy, potřebovala by více funkcí.

Varianta je domluvit se s firmou, která krabicové řešení dodává, aby jej upravila, což však bývá povětšinou poměrně nákladné, nebo začít přemýšlet nad svým řešením na míru, které je nastavené stoprocentně na firemní procesy. Na druhou stranu ale není dobré krabicové řešení rovnou odsoudit, protože právě zjištění, co všechno od softwaru chci a požaduji nastává až po jeho aplikaci.

skoda-schaefer2

Přečtěte si takéKam kráčí Škoda Auto? Tuzemská automobilka dostává nového šéfa a strategii, jak méně překážet VolkswagenuKam kráčí Škoda Auto? Tuzemská automobilka dostává nového šéfa a strategii, jak méně překážet Volkswagenu

Někdy lze kombinovat krabicové řešení s úpravami na míru. Dá se udělat mezivrstva, která vše spojí a není nutné stavět vše od začátku. Obecně by nejdříve měla nastat fáze rozkrytí procesů a potřeb – že se něco dělá rutinně, opakovaně nebo se zapisuje na papír, což už je ve 21. století zbytečnost. Papír je dobrý na osobní zápisky nebo kreslení obrázku, ale ne k přenosu informací mezi osobami, to je dnes už zastaralé a zbytečné.

Když se najde nějaká taková jediná věc, může být digitalizace (softwarový produkt) na začátku klidně úplně minimální a sloužit jen jedné věci, které to pomůže. Posléze se třeba zjistí, že když budou mít zaměstnanci aplikaci v mobilu, vše se ještě zrychlí, a také na web, kterým odbavují věci, se dá přidělat spousta věcí.

zima

Vratislav Zima

Musí se vše vyhodnocovat a zjišťovat, jestli výsledek zlepšuje efektivitu, protože se samozřejmě zaměstnanci v pracovní době musí naučit pracovat s oním systémem. Platí však, že o interním systému, respektive jeho funkcích, by neměl rozhodovat vyšší management, ale lidé, kteří jej budou používat. Často se bohužel stává, že management chce systém, který má procesy zefektivnit, ale zároveň nutí lidi, aby pracovali tak, jak nechtějí, a situace je ve výsledku horší než lepší.

Klíč k angažovanosti vlastních týmů

Z naší zkušenosti je velmi přínosné pořádat s firmou, která má o takové řešení zájem, workshop a posléze konzultovat vývoj s lidmi, kteří budou aplikaci používat. Jde vlastně o klasický UX hloubkový výzkum, jen zde opravdu velmi přesně víte, kdo bude systém používat, a jeho zpětné vazbě tedy dáváte mnohem vyšší váhu.

Navíc se eliminuje i psychická bariéra používání takového systému, zaměstnanci pak nemají (oprávněně) pocit, že jim byl natlačen shora, nýbrž si ho sami navrhli. V okamžiku nasazení systému je onboarding uživatelů velmi rychlý, tím management zvyšuje okamžitě efektivitu týmu a to se společnosti brzy vrátí.

Zaměřit se na důležité věci

V úvodu jsem zmínil, že ač digitalizace interních procesů ve výsledku přináší celému podnikání výhody, až doposud ji manažeři odsouvali na druhou kolej. Důvod je jednoduchý – digitalizace interních procesů se nejeví zajímavě, není vidět navenek, není to hlavní ukazatel, náplň nebo meta firmy = přímý zisk. Mnohem jednodušeji se soustředí na obraty, akvizice a cashflow.

Je dobré se dívat i na spokojenost lidí, smysluplnost a efektivitu jejich práce. A to je bohužel dost opomíjené. To, že firma nepoužívá technologie k optimalizaci rutinních úkonů, bych nazval jako cesta vzad, jako když Donald Trump říkal, že nažene lidi zpátky do dolů, protože jim stroje můžou vzít práci.

Dnes není třeba se posouvat v čase zpět do doby, kdy bylo v práci všechno složitější, smutnější a těžší. Vše se dá dělat chytřeji a paradoxně k tomu dost možná pomůže krize spojená s koronavirem. Lidé si vydechli, na chvíli se nezaměřovali na růst a obrat a místo toho začali optimalizovat týmy a řešit efektivitu. Sice se vracíme do normálu, ale „pachuť“ pálení času zůstala a myslím, že z hlediska interních systémů čekají firmy (a zaměstnance… i kdyby jen kvůli možnosti práce na dálku) zlaté časy. Alespoň já bych jim to moc přál.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je společnost Synetech. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.