Levitující dívky a plačící mimina. Lubomír Typlt vystavuje své nejnovější obrazy ve Ville Pellé
Začala výstava českého malíře Lubomíra Typlta, která tři patra novorenesanční vily v Bubenči proměňuje na přehlídku barev a výrazných figur.
V prostorách Pelléovy vily od 7. června běží výstava Levitace představující díla předního českého malíře Lubomíra Typlta, jehož obrazy vynikají výraznou barevností a postavami, které v divácích probouzejí zvídavost a někdy i trochu znepokojivé emoce. Ústředním motivem výstavy, ze kterého vychází i její název, je skupina dívek levitujících nad zvláštní propastí. Napříč vilou ale tajuplné dívky doprovázejí i další figury, které hrají v Typltově tvorbě posledních let významnou roli, nebo také kolotoč poskládaný z různě pozměněných bicyklů.
Osobitý tvůrčí přístup si Typlt osvojil už během studií na düsseldorfské Kunstakademii, kde měl jako jeden z prvních československých posluchačů po roce 1989 možnost studovat. Je jím jednak vnímání všedních předmětů, které prostřednictvím své tvorby proměňuje – například zmíněný bicykl nebo zahradní náčiní –, jednak vztah k barvě jako významnému výrazovému prostředku. Především díky tomu lze Typltovy obrazy poznat na první pohled. Během společných výstav vždy vystupují svou výraznou barevností.
„Barevnost, se kterou pracuji, je výsledkem dlouhého hledání. Během studijního pobytu ve Švýcarsku jsem inovoval zaběhnutý malířský způsob, kdy si bílé plátno natřete například okrovou barvou, která následně prostupuje celým obrazem. Jednou jsem zkusil na plátno natřít barvy, které mi zbyly, což byl ultramarín, červená barva a smaragdová zeleň. A když jsem na ně začal malovat figuru ve žlutých barvách, zjistil jsem, že to dobře funguje jako celek,“ přibližuje svůj přístup Typlt.
Malíř tak pracuje s přístupem komplementárních barev, pomocí nichž vytváří výrazné kontrasty. Využívá je i na pozadí, zároveň se na obraze stejné barevné odstíny často zrcadlí třeba diagonálně. Na výstavě Levitace se nejvýznamněji uplatňuje zejména kobaltová modř, růžová magenta a tmavě tyrkysová. Objevují se jak na obrazech takzvaných Levitantek, tak u Mladíků zabraných do živé debaty, u plačících miminek i Velkých matek, které mají až mytický charakter.
Levitující dívky neboli Levitantky vznášející se v kruhu nad propadajícím se prostorem jsou mimo jiné na obrazu, který návštěvníky vítá hned zkraje. Akt, který připomíná slet čarodějnic, působí poněkud znepokojivým dojmem, jelikož si dívky zakrývají obličeje vlasy. Divák tak nemá možnost podívat se jim do tváře. Naopak obrazy s Mladíky vyvolávají úplně jiný dojem, jelikož jsou jejich obličeje na první pohled patrné – působí zvídavě, živě diskutují a gestikulují.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Obrazy Mladíků skládám figuru po figuře a postupně je doplňuji barvami, skládám vnitřní svět daného plátna. Tyto obrazy mají zároveň svou vnitřní psychologii, jen nevíme, proč se celá scenérie na nich odehrává. Vidíme pouze to, jak jednotlivé figury reagují na danou situaci, díky čemuž působí celý výjev trochu tajemně,“ popisuje Typlt jeden z obrazů chlapců zabraných do hry, která zůstává divákovi skrytá.
Jednu celou místnost Villy Pellé zabírá série obrazů nazvaná Pláče. Jde o motiv křičících mimin, ke kterému se malíř vrátil po deseti letech. Divák se tak ocitá v prostoru, kde se zdánlivě střídá tentýž obraz, jen v jiném barevném provedení. Jenže při bližším prozkoumání je patrné, že každé dítě je jiné. Každé z děl totiž Typlt namaloval samostatně. Právě opakováním stejného motivu, ještě v tak výrazných barvách, má místnost s Pláči skutečně podmanivý efekt – repetitivnost totiž umocňuje sílu námětu.
„Pracuji s tím, že obraz se dá vyjádřit pokaždé v jiné barevné formě nebo kombinaci. A díky tomu vzniká jiné pojetí pláče. Hlavy totiž nikdy nejsou úplně stejné, což je ale můj záměr. Olejomalba se pokaždé proměňuje, na rozdíl od sítotisku. Držím se jen nějaké míry, abych nenarušil rytmus, ale mě samotného zajímá, jak se proces malby v detailech může odlišovat, ačkoliv v celku působí stejně,“ komentuje malíř.
Typlt je v Česku známý také jako textař kapely WWW Neurobeat, kterou založil na počátku 90. let společně se zpěvákem, skladatelem a hráčem na elektronické nástroje Ondřejem Anděrou jako jednu z prvních českých hiphopových skupin. Jejími členy v minulosti byli například i bubeník Pavel Fajt nebo výtvarnice Lela Geislerová. Výstava na kapelu částečně odkazuje, jelikož ji doprovází hudební podkres právě v jejím podání – nejpatrnější je u kolotoče z bicyklů. A v poslední části výstavy umístěné na půdě běží ve smyčce také klip skladby Stát.
Výstavu Levitace Lubomíra Typlta bude možné navštívit od 7. června do 13. srpna 2023. Doprovodný program zahrnuje komentované prohlídky za doprovodu Lubomíra Typlta nebo kurátora výstavy Karla Srpa, jakož i tvůrčí dílny pro děti.