Lidé si důležitost cvičení neuvědomují. Jsme generace, která to musí změnit, říká šéf Form Factory
Štefan Blahovec žije aktivní životní styl odmala – a teď v roli šéfa sítě fitness center motivuje ostatní, ať s tím pro své dobro také začnou.
Štefan Blahovec, šéf Form Factory
Každý, kdo chce mít dobrý život, by měl číst, cestovat a cvičit. Alespoň podle tohoto hesla se řídí Štefan Blahovec, který stojí za sítí fitness center Form Factory, jež se dlouhodobě snaží motivovat lidi k pohybu. A i když je všeobecně známé, že právě aktivní způsob života má řadu pozitivních dopadů na zdraví, v Česku pravidelně cvičí asi jen pětina populace. „Je to největší investice, kterou pro sebe můžete udělat,“ říká.
Štefan Blahovec se okolo sportu a cvičení pohybuje už od dětství – a vzhledem k tomu, že je šéfem Form Factory, ví o světě fitness více než běžný člověk. I proto si tak všímá nejrůznějších mýtů, které se okolo cvičení ve specializovaných klubech vznáší. „Lidé vlastně nevědí, že fitness centra nejsou jen o zvedání činek. Mohou tam klidně tancovat, případně aktivně relaxovat pomocí jógy nebo pilates,“ uvádí v podcastu Čestmíra Strakatého.
Reaguje tak na velmi častou výmluvu, kdy lidé říkají, že je to nebaví, aniž by věděli, z čeho si mohou vybírat. Najít si naplňující činnost je jedna z klíčových věcí, na kterou je třeba se zaměřit, když s aktivním životním stylem lidé začínají. „Jsem i zastánce bojových sportů, například juda nebo brazilského jiu-jitsu pro děti, což je ideální pohyb pro start a průprava pro případnou sebeobranu,“ doplňuje.
Neznalost spojená s nedostatkem motivace a disciplíny se pak odráží na datech, na která se Blahovec odvolává. Ta říkají, že v Česku a na Slovenku se „pravidelně hýbe“ pouze dvacet procent populace – a obě země se nacházejí na nejnižších příčkách v Evropské unii. Například ve Finsku se má aktivnějšímu životnímu stylu věnovat až sedmdesát procent národa. „Horší už je jen Rumunsko a Bulharsko,“ zmiňuje Blahovec.
To, že Češi a Slováci moc necvičí, dává za vinu i všeobecnému vnímání fitness. Zmiňuje situaci, která nastala během pandemie koronaviru, kdy byla fitness centra jako první zavírána a jako poslední otevírána. Proč? Podle Blahovce proto, že politici – a společnost obecně – mají fitness stále zafixováno jako něco, kam chodí vyhazovači, taxikáři a steroidy napěchovaní chlapi zvedat těžké váhy. Takže to není nic důležitého.
„Často na přednáškách lidem říkám, ať si zavřou oči a představí si v hlavě slovo fitness. Co je asi tak napadne… A stále slyším, že mají před očima časopis Fitness s Arnoldem Schwarzeneggerem na přebalu,“ říká Blahovec a doplňuje, že ruku v ruce s tím jdou i mýty, proč lidé nechodí do fitka. Mohou mít totiž obavy, jak se na ně budou ostatní dívat a hodnotit jejich vzhled. „Každý si dnes ale hledí svého,“ dodává.
Na druhou stranu sám uznává, že se muži občas „kouknou“ na ženu – a naopak. I to má být důvod, proč málokdy funguje rozdělení fitness center na dámskou a pánskou část. „Fitka mají velký sociální aspekt. Takže když se bavíme o výhodách fitness center – od zdraví po štíhlost –, tak ten sociální aspekt je hodně velký. Znám dost příkladů lidí, kteří se dali dohromady právě ve fitku,“ uvádí Blahovec.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDebata se stočila také k tomu, proč je cvičení a zdravý životní styl jako takový tou největší investicí, kterou může člověk sám pro sebe udělat. Zatímco teď některé lidi s nadváhou nemusí nic bolet, za dvacet let to jejich klouby mohou výrazně pocítit. A proto má být podle něj vhodné si takto odůvodnit i cenu permanentky do fitness center.
V podcastu Štefan Blahovec rozebírá i problematiku takzvaného bodyshamingu, která je s nárůstem sociálních sítí čím dál větší, řeší postupy, jak s cvičením začít, zmiňuje, jaké civilizační choroby nedostatek pohybu způsobuje, a také pokládá na stůl dvě klíčová slova – motivace a disciplína.
