Lidi se pídí po informacích ve své DNA, ukazují výsledky slovenského startupu. Po pauze jedeme, říká

Loni lidi řešili jiné problémy a od analýzy genů se odvrátili, říká DNA ERA. Letos je to jinak, a pomáhá třeba zájem o vlastní mentální zdraví.

Iva BrejlováIva Brejlová

dna era

Foto: Michaela Šišková

Michaela Šišková založila a vede DNA ERA

0Zobrazit komentáře

Byl to trochu oříšek: jak přesvědčit zákazníky, že jakmile si jednou nechají přečíst svoji DNA, aby zjistili třeba predispozice k nemocem, měli by se vrátit a koupit si ještě něco dalšího? Firma DNA ERA od svého vzniku rostla rychlým tempem. V roce 2020 utržila milion korun. O rok později už 17. A pak loni růst ustal, když zaznamenala opět 17. „Je to produkt do dobrých časů. A my jsme neměli vyřešené škálování. Teď už jsme výrazně nad minulým rokem. Tržby bychom měli ukončit někde na úrovni kolem milionu eur,“ říká Michaela Šišková, která za startupem stojí. To by bylo asi 24 milionů korun a tedy růst o 40 procent.

Vystudovaná genetička založila DNA ERA před třemi lety se svým manželem Jakubem, když ji inspiroval nárůst zájmu o domácí testy lidského genomu ve Spojených státech. V Česku nabídla službu, která lidem napoví, jaké tendence má podle genomu jejich organismus. Tedy jestli mají sklon k intolerancím, konkrétním nemocem či reakcím na léčiva. Nebo třeba jaké mají sportovní predispozice.

I to posledně jmenované mimochodem dokáže poskytnout takovou informaci, podle které lidé změní své návyky. Konkrétně Šišková nově chodí běhat. „Vyšlo mi, že mám shodu 92 procent s Matejem Tóthem, mistrem světa a olympijským vítězem v chůzi. Člověk si řekne, proč bych i já nemohla dělat nějaký sport aktivněji,“ usmívá se. Přitom dodává, že ve skutečnosti ji běh nijak zvlášť nebavil. „Ale toto je velmi motivační,“ říká.

DNA ERA se během posledního roku značně rozrostla. Postupně přidala další možnosti toho, co lze z genomu zákazníků vyčíst: sklony k onemocněním a aspektům týkajícím se vzhledu a zdraví, jako je tvorba vrásek, křečových žil či tendence k vypadávání vlasů. Nebo k depresím, migrénám či rozvoji epilepsie nebo závislosti na alkoholu.

Řešila, jak zákazníky oslovovat opakovaně. Problém totiž byl, že jakmile si lidé jednou koupili analýzu své DNA, neměli už důvod se vracet. Proto jim firma občas navrhuje nové možnosti, co může ze vzorků, které už od nich má, ještě vyčíst: efektivnost spánku, jak se v noci hýbeme, predispozice ke kognitivním znalostem nebo třeba aktuálně velmi oblíbené sklony spojené s mentálním zdravím.

michaela šišková

Foto: DNA ERA

Informace z vlastního genomu dokážou být velmi motivační, říká Michaela Šišková z DNA ERA

„Dnes máme přes deset tisíc aktivních zákazníků. Analyzujeme obrovské množství dat, vyhodnocujeme však jen část z nich. Ale pak máme možnost přidávat nové a nové predispozice. A zákazníkům v jejich účtu, který jim zřizujeme, každý měsíc posíláme novou informaci o nich – ale taky možnost si něco přikoupit,“ popisuje Šišková.

Firma během svého působení zmiňovala, že se drží v zisku. Vykazovala ho v hodnotách několika tisíc eur. Zatím se nicméně nedostala na takzvaný break-even, který ukazuje, že tržbami pokrývá své náklady.

Polsko? Ještě nevíme, jestli to bylo dobré rozhodnutí

Loňský rok se čísla proti předchozím zvyklostem propadala, Šišková to vysvětluje tím, že lidé měli jiné starosti: obchod ovlivnila válka, inflace i úspory domácností. Firma proto přišla se základním a levnějším balíčkem, který klientům ukáže menší množství jejich predispozic. A ty další si můžou přikoupit, když chtějí. „Vidíme, že různé snahy přiblížit se zákazníkovi přinášejí ovoce. V prvním kvartále letoška nám tržby rostly meziročně o víc než 60 procent,“ vypočítává.

Na Slovensku spolupracuje s pojišťovnami i platformou, jejímž prostřednictvím je možné objednat se na terapii. U východních sousedů, ale i v Česku, má pak rozjetou kooperaci s firmou MultiSport.

Vedle toho DNA ERA získala celou částku, o kterou žádala investory na platformě Crowdberry – celkem 24,6 milionu korun. Už dřív část z ní obdržela ve formě první tranše, teď má vše. Peníze nasměrovala jak na širší nabídku produktů, tak na expanzi do Polska.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Což byl poněkud risk, přiznává ředitelka. V době, kdy se startup s růstem tržeb naprosto zastavil, firma najala ředitelku pro tamní trh a tým rozšířila celkově na 13 lidí a další na částečný úvazek. Jazykově kompletně lokalizovala svůj produkt a začala spolupracovat mimo jiné s tamními influencery.

„Ještě nevíme, jestli to bylo dobré rozhodnutí. Ale Slovensko a Česko nestačí, potřebujeme obsadit další místa. Trh DNA testů a celá oblast, ve které se pohybujeme, vzniká právě teď. Stálo to hodně, ale vidíme, že některé naše kroky se vrací,“ říká Šišková.

Co se týče konkrétních produktů, největší zájem se teď ukazuje o balíček, který nastiňuje klientům jejich predispozice související s mentálním zdravím: sklony k depresím, úzkostem, bipolárním poruchám, ADHD, ale i k neurodegenerativním nemocem, jako je Alzheimer nebo Parkinson. „Stovky zákazníků si test kupují,“ přibližuje Šišková. A službu plánuje rozšířit třeba i o možnost spojit se s psychologem.

Smysluplná práce. Česká firma BTL nenápadně pomáhá zdraví lidí po celém světě

Třicet let spojuje medicínu a technologie, za tu dobu se její vliv rozrostl do více než osmdesáti zemí světa. BTL Medical staví nejen na českých talentech.

Iva BrejlováIva Brejlová

BTL

Foto: BTL

Marek Čermák, šéf vývoje kardiologie BTL

Zatímco někteří byznysmeni mají v kanceláři košili nebo sako navíc pro případ neplánovaných schůzek, existuje velká šance, že Marek Čermák má zrovna dnes ve své práci funkční triko. Jako ve chvíli, kdy se scházíme, a on jde se svým oddělením po práci na pivo. Šéf divize vývoje kardiologie ve společnosti BTL věří, že dobré vztahy, ale i nápady pro firmu jen těžko vytvoří lidé výhradně na poradách. A tak ve firmě pojímá šéfování tak trochu jinak.

Tak třeba: kromě fotbalu se dobré nápady občas hledají při procházkách v Divoké Šárce, poblíž které kanceláře firma má. Během obvyklého grilování tamtéž. Čermák je ve skutečnosti prý mezi zaměstnanci proslavený pro kachní prsa, která tu obvykle připravuje. Ale také třeba ví, že jeden z členů jeho týmu dodá domácí chleba.

Když sem Čermák nastupoval, místní zaměstnanci firmy se vešli do jednoho patra. Bylo to hned po jeho škole, kde vystudoval biomedicínské inženýrství, a BTL Medical pro něj znamenala zajímavou kombinaci technologií a medicíny.

Dnes mi ukazuje tři patra a k tomu laboratoře, na chodbách se vyhýbáme stále dalším lidem a Čermák hovoří o tom, že možná bude třeba se rozrůst ještě do dalších míst v budově. Společnost BTL, kterou mě právě provádí, výrazně roste nejen v Česku. Navíc jsme se schůzkou museli pospíchat – během pár dnů odlétá do Indie, kde působí část jeho týmu.

Čermák je zdejší šéf vývoje divize kardiologie. Nastupoval jako vývojář, ale právě tento obor byl jeho velkým zájmem. „Když jsem sem přišel, byl jsem vlastně zklamaný, že vývoj přístrojů pro kardiologii je v Indii,“ vzpomíná. To se změnilo, dnes má na starosti i ten.

Vystoupat ve firmě z juniorní pozice až do vedení mu trvalo osm let, během kterých se stal projektovým manažerem, pak dostal na starosti celé oddělení a nakonec právě i zmíněný indický tým, čímž se mu v podstatě splnila prvotní představa, se kterou ve firmě začínal.

Schované jméno, jasný dopad

BTL vyvíjí jak hardware – tedy samotný přístroj – tak software do něj. Objevuje se v nemocnicích, u praktických lékařů, v případě specializovaných terapiích i v estetických klinikách. Jejich odbornost se uplatní třeba ve fyzioterapii i ortopedii. Přesto široké veřejnosti zůstává jméno BTL tak trochu skryté. To proto, že pacienti obvykle jména firem u přístrojů při svém vyšetření nezkoumají, vysvětluje Marek Čermák.

Ale BTL známé je. Stalo se jedním z největších světových výrobců zdravotnické techniky. Má pobočky ve více než osmdesáti zemích na pěti kontinentech. A jen kardiologické přístroje diagnostikují pacienty ve více než sto zemích světa, kromě Česka, Slovenska nebo Polska například v státech Latinské Ameriky či v jihovýchodní Asii.

marek čermák

Foto: BTL

Marek Čermák vede vývoj kardiologie BTL v Česku i Indii

Právě řešení pro kardiologii se významně rozšířilo například v Indonésii. Stát, který tvoří přes 17,5 tisíce větších či menších ostrovů, bojuje s poskytováním zdravotní péče. Některé z nich nejsou obydlené vůbec, jiné jen zčásti, a poskytovat zdravotní péči tam, kde je nejbližší doktor přes moře, lidé jsou od sebe daleko a často přes neprostupnou přírodu, je mírně řečeno obtížné.

I tak to jde, zjistilo BTL. A to i v oblasti tak specializované medicíny, jakou kardiologie je. Firma využila mobilní sítě. „Pro vyšetření jsme jim vyvinuli řešení, které dokáže ‚lokální záběry‘ z přístrojů odeslat přes GSM do centra na největších ostrovech, kde nově sedí skupina kardiologů a diagnostikují přijatý záznam. A pak telefonicky instruují pacienty na ostrově,“ popisuje Čermák.

Zajistit něco takového vyžaduje kupu specializovaných odborníků. Když spolu procházíme chodbami BTL, působí to, jako bychom přecházeli z jedné společnosti do druhé. A pak do další. Marketing působí celkem poklidným a uspořádaným dojmem. Softwaroví vývojáři si prosklené stěny popsali algoritmy. A odborníci na hardware mají stoly obvykle alespoň napůl zaplněné šuplíky s rozličnými součástkami.

Jinde zaplňují police podél stěn filamenty do 3D tiskáren a řada různých větších i menších součástek. Do jedné z laboratoří můžeme nahlédnout jen proto, že tu takzvaná EMC komora má přestávku. Místnost je tu proto, aby testovala elektromagnetickou kompatibilitu, tedy v tomto případě změřila, že konkrétní přístroj může do nemocnice, protože neruší ostatní přístroje, případně ty nedělají problémy jemu.

BTL

Foto: BTL

BTL vyrábí významnou medicínskou techniku

„Máme tady obrovské množství přístrojové techniky na otestování. Když jsem nastupoval, proces byl mnohem delší, přístroje procházely testováním v externích laboratořích. Teď máme svoje a násobně jsme jej zkrátili,“ vysvětluje.

Pak jsou tu CNC frézy, ale i oddělení patentů, kvality nebo regulace, které zajišťuje, že přístroj se může registrovat na různé trhy. Mimochodem přes veškerou rozdílnost se lidé velmi dobře znají, třeba i díky tomu, že dvakrát ročně spolu celá firma vyráží do kempu.

Tedy alespoň ta pražská část. Celkem má společnost přes tři tisíce zaměstnanců po světě. A celkem 450 z nich je vývojových inženýrů.

Buď si ji zamilujete, nebo naopak

Šéf kardiologické divize převzal indickou vývojovou část firmy ve chvíli, kdy se svět začal potýkat s pandemií. Hranice se zavřely a tým tak řídil výhradně na dálku. Když se pak podařilo Marku Čermákovi – mimochodem v rámci jediných pár dnů, kdy byly hranice mezi mnoha uzavírkami otevřené – do země na vlastní tým podívat, byl nadšený.

„Kolegové říkali, že si Indii buď zamilujete, nebo ji nesnášíte. Já jsem ten první příklad,“ usmívá se. Přesto v té době nezahálel ani v Česku, kde se mezitím BTL rozhodla zúročit své medicínské zkušenosti, rozjela výrobu respirátorů a ventilátorů. A právě pod Čermákovým vedením tyto týmy na domácím trhu rozdaly všechny vyrobené ventilátory nemocnicím.

btl

Foto: BTL

BTL za pandemie rozjela výrobu respirátorů a ventilátorů.

Teď jezdí Čermák do Indie na několik týdnů zhruba třikrát ročně. Jeho tým v zemi zatím vyrostl na padesát lidí, k tomu řídí přes třicítku dalších v Česku. „Bylo logické spojit indický vývoj softwaru s českou výrobou hardwaru,“ vysvětluje.

Na podzim se této části BTL podařilo vyvinout a vydat novou generaci EKG přístrojů. Tým připravil platformu pro správu pacientských dat, která se opírá i o umělou inteligenci. Ta mimo jiné dokáže hledat důležité ukazatele ve vyšetřeních a lékaře na ně upozorňovat. Ekosystém navíc je, jak Čermák říká, přizpůsobený „nemocničnímu workflow“, tedy tak, aby samotné ovládání systému a správa dat v něm nijak nezatěžovala personál nemocnice.

Aby jim práce dávala smysl

„Češi dnes chtějí vědět, že jejich práce má smysl,“ říká Marek Čermák, když vysvětluje, co zaměstnance – i ty potenciální – na firmě zaujme. Horší to bylo v indické části, než zjistil, že nastavení a motivace místních jsou prostě jiné.

„V Indii je klíčové dokázat si představit svoji osobní kariéru. Ti lidé chtějí být úspěšní. Stoupat po kariérním žebříčku. Aby mohli pomoct své rodině, vrátit jí, že jim umožnila dosáhnout vzdělání,“ popisuje.

Jenže aby něco takového bylo možné, chtějí Indové slyšet, kde bude firma třeba za osm let. Co bude vyvíjet a kde tedy mají možnosti. BTL tak daleko neplánuje. Ne proto, že by nechtěla – ale obor a potřeby v něm se vyvíjí tak rychle, že není možné říct, jaký software a do jakého přístroje bude potřeba vyvíjet příště.

„Vysvětlujeme to,“ říká Čermák. „A snažíme se jim dávat jiné důkazy o tom, jak vážně to s nimi myslíme. Do Indie většinou firmy alokují spíš call centra a podobné podpůrné služby, v zemi vývoje v porovnání s nimi až tolik není,“ říká.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Indická část BTL se pod jeho vedením rozšířila z třiceti pěti zaměstnanců na padesát. A někteří z nich jsou s firmou od jejího založení v zemi, tedy asi deset let. Obě strany už se pochopily – což zahrnulo například v Indii investice do nových kanceláří, aby bylo jasné, že je to místo, ve které firma dlouhodobě věří.

České vedení firmy ví, že zaměstnancům musí vysvětlit, proč a jak s nimi společnost počítá. A zaměstnanci vnímají, že úspěch se dá definovat i jinak než přesně nalinkovaným plánem, jaké projekty budou řešit. Může jím být i práce ve zdravotnických technologiích, byť nevědí například to, v jakém přístroji přesně se jejich vývoj příští roky může odrazit.

Ale jsou tu i příležitosti, kde je úspěch vidět na první pohled: právě aktuální let Čermáka do Indie bude obsahovat slavnost otevření tamních nových kanceláří, a to ve velkém. „Je to jedna z věcí, kterou si Indové užijí, a která stmelí tým i posílí jejich vnímání BTL jako firmy, která se o ně stará,“ říká.

Po návratu z Indie bude dál pokračovat v rozšiřování týmu v Česku. Popisuje, že přitom hledá lidi, pro které je práce dobrodružstvím – na čem budou během let pracovat, to teď říct nedokáže, vzhledem k rychlému vývoji v oboru, v technologiích, i ke změnám v tom, co zákazníci očekávají. „Hledáme, co dokážeme postavit. A co nakonec pomůže lidem,“ říká.

CC Premium

Partnerem článku je společnost BTL