Udržitelné zdroje a ochrana životního prostředí jsou dnes jedny z nejdiskutovanějších témat. Firmy se předhánějí v tom, která z nich zapojí více ekologický proces výroby, která bude mít udržitelnější kanceláře nebo recyklační program, a objevuje se čím dál více společností, které se zaměřují na produkci udržitelných zdrojů potraviny – od rostlinné náhrady hamburgerů až po vejce produkovaná bez zvířat.

O tomto fenoménu se nyní pro CzechCrunch rozepsal Linh Nguyen ze startupového studia TopMonks.

***

Klimatické změny, plastová brčka, Greta Thunberg a další titulky nás v poslední době bombardují, ale to podstatné se samozřejmě děje v pozadí. Cleantech jako investiční položka zažívá v posledních letech boom a rozhodně se vyplatí mu věnovat pozornost a vědět, co se pod tímto pojmem vlastně skrývá.

Obecně lze říci, že si pod pojmem cleantech můžeme představit jakýkoli proces, produkt nebo službu, která snižuje negativní dopad na životní prostředí. A to tím, že se snaží o zvýšení energetické účinnosti, využívání udržitelných zdrojů nebo o ochranu životního prostředí.

Jízda jako na horské dráze

Posledních 15 let zažívá tento obor jízdu jako na horské dráze. První větší vlna nastala po dot.com bublině, kdy investoři hledali další příležitosti v rámci nových technologií a nechtěli už nadále investovat do internetových společností. Jako v každém oboru se i v cleantechu objevují „žhavé“ vertikály a vertikály, kde vše umřelo. Například baterie a s nimi spojené inovace se potýkaly kolem roku 2013 s nezájmem, o dva roky později se obor začínal zvedat a s dominancí Li-ion baterií jsme teď pro změnu zase v útlumu.

Dalším příkladem jsou biopaliva, která byla horkou komoditou kolem roku 2010, a nyní je to postupně umírající kategorie. Voda a s ní spojené technologie zase měly velkou vlnu po přelomu tisíciletí a až do posledních suchých roků se sledovat inovace v této oblasti příliš nevyplatilo.

Naopak podstatným růstem prochází náhražky jídla. Jak jste mohli zaznamenat – americký startup Beyond Meat je zatím pro letošek nejlepší investicí po IPO, tedy vstupu na burzu. Za krátkou dobu nabral stovky procent na hodnotě a investorům dělal radost i přes to, že stále není firma zisková. Nicméně nevedou jen náhražky masa, alternativy k mléku jsou jedna z kategorií, která kontinuálně roste.

Společnost Ripple, která vyrábí mléko z hrachu, nebo Perfect Day a Motif dohromady nabraly přes 250 milionů dolarů. Startup Oatly vyrábějící ovesné mléko prodal v minulém roce mléko za takřka 110 milionů dolarů a tento rok už očekává dvojnásobné tržby. Vzhledem k různým alergiím, rostoucí poptávce po kvalitních potravinách a civilizačním nemocem bude zemědělství muset překopat celou svoji strukturu.

V souvislosti se změnou klimatu se zase nyní dostává do popředí inovace zemědělství a potravin. Jednou z největších společností v tomto oboru je Village Farms International. K loňskému červnu měla firma tržní kapitalizaci ve výši 307 milionů dolarů, letos už se pohybovala na dvojnásobku.

Firma pochází z kanadské Britské Kolumbie, vlastní a provozuje zemědělské skleníky, vyrábí a prodává rajčata, papriky a okurky, ale zásadní obrat měla minulý rok, kdy se přeorientovala na pěstování marihuany. Její prodeje díky legalizaci v Kanadě stouply o celých 125 procent.

Nadále bude růst i doprava. Připomeňme si třeba Teslu. Za poslední čtyři roky stoupaly investice do oboru šestkrát a neočekáváme zpomalení. Nejvíce směřují investice do elektromobility, autonomního řízení a budování infrastruktury pro elektromobilitu. Na to firma Elona Muska sází a stejně jako další investuje podstatné množství prostředků do dalšího vývoje, i za cenu toho, že prozatím nevykazuje víceméně žádný zisk.

Čisté projekty v Česku

Na českém trhu je to s cleantechem o poznání opatrnější. Za zmínku stojí tuzemský Inven Capital – investiční rameno ČEZ, které se specializuje na cleantech. Inven u nás ale prozatím investoval jen do jediného českého projektu, Neuron soundware, který se zaměřuje na audio diagnostiku strojů a předpovídá jejich možnou poruchu. Celkově šlo o 150 milionů korun.

Nejvíce investic Inven udělal v Německu a jiných evropských zemích. Pak tu máme pár investičních domů, které investují do „čistých“ akcií v zahraničí. Z velkých českých firem je možné zmínit potenciálně revoluční baterie HE3DA, do nichž investoval neznámý počet investorů, a úspěšný český příběh s velkým enviromentálním přesahem píše firma Frusack, která vyrábí znovupoužitelné sáčky a po 250 tisíci prodaných kusech s nimi míří i do Spojených států.

Za zmínku stojí také tyčinky SENS, které se vyrábí z cvrččí mouky a se kterými čeští tvůrci nedávno ohlásili vstup do Německa. Mimo to například Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů v Olomouci je jedno z nejlepších center v České republice a spolupracuje s největšími firmami v oboru.

Investice v cleantechu

Důležité je podívat se na celý obor i z investičního úhlu. V roce 2002 do něj investoři vložili celkem 908 milionů dolarů, v roce 2008 to ale bylo už 8,5 miliardy dolarů. Po ekonomické krizi nastal velký útlum, ale poslední dva roky tu máme rekordní vlny, které vystřelily celý trh do řádu stovek miliard dolarů.

Například poslední čtyři roky investice do továren a výrobních procesů stouply pětinásobně, a to díky inovacím v robotice a celkovému tlaku na snižování lidské práce. Do tohoto oboru spadá v různých formách také 3D tisk. Právě 3D tisk jako takový přináší do výroby preciznost, tudíž při jeho použití vzniká málo odpadu a odpadových složek.

Nejzásadnějším českým zástupcem je v tomto ohledu například Prusa Research Josefa Průši s již více než 130 tisíci prodanými tiskárnami a tržbami přes miliardu korun. Další významnou složkou výroby je transport, a pokud máme 3D tiskárnu k dispozici přímo na místě, eliminujeme tím podstatnou část dopravy.

Na druhé straně některé metody používané při tisku zase nejsou zrovna šetrné k životnímu prostředí a některé polymery nejdou například dále recyklovat. Investice do nových materiálů a chemikálií jsou v 80 % jen ve Spojených státech, ostatní regiony zřejmě nevidí v tomto segmentu zatím potenciál.

V rámci našeho startupového studia jsme zvažovali, zda začít projekt v rámci průmyslového odpadu, bohužel to ale nedopadlo. Tento byznys je extrémně velký, technologicky zastaralý a málokdo v tom má dostatek znalostí, proto tento obor vyloženě čeká na svůj „disrupt“ moment.

Cleantech to má ale svým způsobem těžší než ostatní obory. Řeší v podstatě stejné dilema, jako jsou například investice do biotechnologií, tzn. vysoká náročnost na počáteční investici s velmi malou pravděpodobností úspěchu. Největší návratnost má tradičně softwarový vývoj v rámci cleantechu, ale pokud se podíváme na solární technologie, vývoj nových materiálů, procesů nebo chemikálií, tak z investovaného kapitálu se investorům vrátila jen šestina. A to není dobré znamení, nicméně kapitál pořád přichází a pokrok nezastavíme.