Evropskou unii od července řídí Maďarsko – a Viktor Orbán náležitě využil nasvícenou scénu k „mírovému“ turné po Rusku, Číně a krátce poté k setkání na Floridě s republikánským kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem. „Maďarské kyvadlo se kýve z jedné strany na druhou a je tu velké riziko, že se zasekne na Východě. Ostatně ani sázka na Donalda Trumpa nemusí Orbánovi vyjít, jak se ukazuje na posledních průzkumech z USA,“ říká Jan Lipavský v podcastu Crunch.

Vrásky evropským partnerům přidělává Budapešť rozhodnutím, že občané Ruska a Běloruska mohou nově získat status hostujících pracovníků v Maďarsku bez nutnosti bezpečnostní prověrky. To podle některých představitelů Evropské unie může zesílit proud ruských špionů na území EU. Obavy má i šéf české diplomacie.

„Maďarsko plánuje budovat jadernou elektrárnu Paks s Ruskou federací, bude tam potřebovat celou řadu pracovníků. My se detailně a prakticky díváme na to, co ten režim znamená, jaké informace o těch lidech budeme mít, ale samozřejmě politicky to určitě nejde směrem, kterým by se mi osobně líbil,“ říká Lipavský v podcastu Crunch.

Pirátský ministr zahraničí se naopak na evropské úrovni dlouhodobě snaží prosadit omezení pohybu ruských diplomatů v rámci Shengenu.

„Podařilo se vytvořit koalici zemí, která návrh prosazuje, například Polsko, Nizozemsko, Dánsko, baltské země. Ale je tu i skupina zemí, které to spíš hrají do autu. Snažíme se o tom neustále mluvit, ale možná jen čekáme zase na to, že Rusko provede něco tak strašně hanebného, že i tyto země budou hledat nějaký krok, jak odpovědět,“ konstatuje.

Oči jsou upřené také do Spojených států, kde je v plném proudu kampaň před listopadovými prezidentskými volbami. Demokratického kandidáta, prezidenta Joea Bidena na poslední chvíli vyměnila jeho viceprezidentka Kamala Harrisová a Donald Trump s mladým republikánským senátorem JD Vancem podle některých průzkumů ztrácí až pět procentních bodů.

„Jsem liberálně smýšlející politik, tak asi není tak těžké uhodnout, kam tíhnu srdcem, ale z hlediska odpovědného výkonu zahraniční politiky a toho, co Česko ve světě prosazuje, musíme pracovat s oběma scénáři, být na ně připraveni a nezavírat si vrátka dopředu. Například jako to dělá právě Maďarsko,“ tvrdí Lipavský.

Není to tak, že bychom Izrael slepě podporovali

Další výzvou na mezinárodní scéně je konflikt na Blízkém východě – pozornost se z Gazy přesouvá na Írán. Americká diplomacie se podle serveru Politico snaží prostřednictvím spojenců působit na Teherán, aby přehodnotil odvetný útok na Izrael za zabití vůdce Hamásu Ismáíla Haníji. Ten proběhl na jeho území. Plánovaná odveta může také proběhnout prostřednictvím libanonského šíitského hnutí Hizballáh, které je na Írán napojené.

„Určitě to není business as usual – ta situace je mimořádně nebezpečná a je těžké soudit, co se během následujících dnů na Blízkém východě odehraje. Válka v Gaze trvá již mnoho měsíců, zároveň jsou tu i velké domácí politické tlaky v Izraeli, aby Benjamin Netanjahu přistoupil na výměnu rukojmích, což je jedna z podmínek, aby se dosáhlo mírového řešení. Humanitární katastrofa roste do obrovských rozměrů, na druhou stranu jednání ze strany Hamásu není vstřícné. Je to extrémně složitá situace,“ říká Lipavský.

Loni v říjnu 
byl vůbec prvním zahraničním politikem, který Izrael po rozsáhlém teroristickém útoku Hamásu navštívil. Česko podle něj zůstává významným spojencem Izraele, ale nezpochybňuje právo na sebeurčení Palestiny a dvoustátní řešení.

Foto: CzechCrunch

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v podcastu Crunch

„Česko podpořilo závěry Evropské rady, kde se volá po tom, aby nastalo mírové uspořádání v Gaze, takže rozhodně to není o tom, že by česká zahraniční politika nekriticky a slepě podporovala válčení. Když jednám s izraelským ministrem zahraničních věcí, zdůrazňuji, že je potřeba klást důraz na humanitární stránku věci. Rozhodně to není tak, že bychom nehájili český zájem, ale ano, je tady celá řada politiků, kteří to cítí jako srdcovou záležitost. Myslím si, že i velká část české veřejnosti,“ dodává Lipavský.

Jednání o příměří ohledně války v Gaze budou pokračovat příští týden. Izrael souhlasil s účastí poté, co lídři USA, Egypta a Kataru uvedli, že předloží finální návrh na ukončení více než 10měsíčního konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc mrtvých a vyvolal obavy z rozšiřování regionálního konfliktu.

Piráti se nyní připravují na krajské volby. Lipavský neskrývá, že výsledek květnových voleb do Evropského parlamentu – pouhý jediný mandát pro Markétu Gregorovu – byl políček. Navíc jsou pod tlakem kvůli problematickému startu digitálního stavebního řízení pod vedením vicepremiéra pro digitalizaci a šéfa strany Ivana Bartoše.

„Vidím, že Ivan je pod tlakem. Já věřím, že to zvládne. Myslím si, že zavádění každého nového systému nějakým způsobem přináší určité nepříjemnosti,“ komentuje to stručně Lipavský.

Poslechněte si celý podcast Crunch. Dozvíte se v něm také:

• Jaká je další strategie západních spojenců pro vyzbrojování Ukrajiny? Je vůbec nějaká?
• Jak Lipavský hodnotí výměnu amerických a ruských vězňů?
• Byla kampaň Mikuláše Ferjenčíka ve stylu filmu Anděl páně chyba, nebo „velká sranda“?