Velká Británie si včera připsala další poprvé. Od čtvrtečního odpoledne má ve své historii premiérku, která ve funkci vydržela pouhopouhých 45 dní. Konzvervativní političce Liz Trussové zlomilo vaz to, co ji do čela země před měsícem a půl vyneslo – slib razantních ekonomických reforem, které se ale ukázaly natolik chaotické a pro trhy nepřijatelné, že jejich ohlášení neustála.

Podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka bylo základní chybou končící premiérky to, že si pro svůj reformní balíček nepřipravila půdu a podcenila jeho ekonomické a finanční faktory. A proto finanční trhy rozhodly o jejím osudu. Jak ale Tyleček píše v komentáři pro CzechCrunch, nedá se přitom tvrdit, že by byl její program v základu špatný. 

***

Čtvrteční rezignace britské premiérky Liz Trussové nebyla žádným překvapením. V úřadu byla jen něco málo přes šest týdnů a nestačila si tak ani pořádně zahřát své premiérské křeslo. Do historie vejde jako premiérka, která sloužila nejkratší dobu.

Smrt královny Alžběty II. ji zastihla hned třetí den v úřadě, což bychom z dnešního pohledu mohli brát jako špatné znamení. Hned od začátku svého mandátu se také musela prát se špatnou ekonomickou situací. A byly to nakonec rázné kroky v této oblasti, které ji stály místo.

Její šance stát se premiérkou přišla v červenci, kdy rezignoval Boris Johnson. Prorazila s vizí snižování daní a tvrdým, přímým postojem, který připomínal Margaret Thatcherovou. Podařilo se jí přemoci Rishiho Sunaka ve vnitrostranickém souboji, a to hlavně zásluhou odvážného ekonomického programu, který s postojem Sunaka kontrastoval. Ten tvrdil, že program premiérky může způsobit ekonomický chaos, což se nakonec potvrdilo.

Nová premiérka se rozhodla k rázným krokům v daňové oblasti jen necelé tři týdny po nástupu do úřadu. A to není vůbec vyloučeno, že smrt královny oznámení „záchranného“ ekonomického plánu neoddálila. Jeho součástí byly miliardové daňové škrty, největší od roku 1972, a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu korun) na podporu domácnostem a firmám v boji s energetickou krizí.

Silné kroky se zdály být skutečně zapotřebí. Velká Británie se potýká s nízkým ekonomickým růstem a nejvyšší inflací za posledních čtyřicet let. Prudce ji zasáhla pandemie koronaviru a ani následné oživení spásu nepřineslo. A očekává se, že v nadcházejících měsících se bude situace zhoršovat. Podobně jako další evropské země bojuje Velká Británie s energetickou krizí, poklesem reálných mezd a nespokojeností obyvatel, která se postupně zvyšovala už od hlasování o brexitu v roce 2016.

Spuštěním ekonomické reformy vyvolala Trussová výjimečně silnou reakci trhů. Po oznámení nového programu ministrem financí Kwasim Kwartengem se propadla libra na 37leté minimum na páru s americkým dolarem. Britské dluhopisy se v reakci na oznámení dostaly do výprodejové spirály, která ohrozila celý penzijní systém země. A netečná nezůstala ani Londýnská akciová burza. Hlavní index FTSE100 klesl v reakci na nový balíček o dvě procenta.

Po oznámení změn následovaly týdny chaosu a zmatků. K programu se negativně vyjádřili ekonomové, ratingové agentury i Mezinárodní měnový fond. Liz Trussová a Kwasi Kwarteng se snažili balíček hájit, zatímco britská aktiva se otřásala v základech. Zasáhnout musela také Bank of England. Aby stabilizovala dluhopisový trh, tak začala opět nakupovat britské dluhopisy. Následoval pokus o zmírnění reforem, který ale trhy příliš neuklidnil. Bouřlivá situace si nejprve v závěru minulého týdne vyžádala hlavu ministra financí Kwartenga a nový ministr financí Jeremy Hunt následně zrušil téměř všechny daňové škrty programu.

Ztráta důvěry v premiérku však dosáhla takových výšin, že její pozice byla neudržitelná. O její rezignaci se spekulovalo už od počátku týdne. A když přišla, tak trhy jen „zívly“. Výnosy z britských dluhopisů v průběhu čtvrtečního odpoledne mírně vzrostly, nicméně tento vývoj nijak nevybočoval z dění na dluhopisových trzích. A očekávatelná reakce by byla spíše obrácená, protože to byla právě Liz Trussová a její daňový balíček, které stály za otřesy v cenách britských dluhopisů. Riziková averze na těchto aktivech už však výrazně klesla s rezignací ministra financí Kwasiho Kwartenga, ke které došlo minulý pátek, a trhy definitivně uklidnilo zrušení značné části daňového balíčku, jenž stál u zrodu problémů premiérky.

Liz Trussová si pro zásadní daňový balíček očividně nepřipravila půdu a podcenila jeho ekonomické a finanční faktory. A finanční trhy rozhodly o jejím osudu. Přitom se nedá tvrdit, že by její program byl v základu špatný. Chtěla podpořit ekonomiku i občany v těžkých krizových časech. Bohužel narazila na omezené zdroje, na které se ještě v nedávné minulosti příliš nehledělo. To může být poučením pro mnohé další evropské lídry a země, které ignorují rostoucí dluhovou zátěž. To, co vládám procházelo ještě v průběhu pandemie, už nemusí procházet nyní. A konec Lizz Trussové je toho dobrým příkladem.