Logistické centrum nemusí být jen betonová krabice. V Nizozemsku postaví jedno ze dřeva a slámy

Je uhlíkově neutrální a neničí přírodní biodiverzitu, ale naopak rozmanité druhy přitahuje. Nové nizozemské logistické centrum je nejen krásné.

Eliška NováEliška Nová

drevo-otv

Foto: henninglarsen.com

Stavba, která vznikne v Nizozemsku, ukazuje, že logistické budovy mohou vypadat jinak

0Zobrazit komentáře

Jsou čím dál víc potřeba. Když ale člověk projíždí místem s logistickým centrem, nemusí být zrovna architekt nebo urbanista, aby viděl, že podobné stavby nezkrášlují města ani přírodu. A co teprve, když je na jednom místě takových center víc. Dánské architektonické studio Henning Larsen nyní představilo logistickou budovu, která ani zdaleka nevypadá jako ty, jež se nyní běžně staví.

Nový logistický hub má už za tři roky stát na nizozemském území zvaném Flevopolder, které jak název napovídá, tvoří poldry (území s regulovanou hladinou vody). Nejzajímavější na něm ovšem je, že má být největší dřevěnou logistickou budovou na světě. Centrum bude vyrobené z lepeného lamelového dřeva a také CLT desek. Dohromady čítá 155 tisíc metrů čtverečních a zahrnuje kanceláře a sklady, ale také restauraci a střešní zahradu. Navíc splývá s krajinou a tvoří architektonicky velmi zajímavou stavbu.

„Návrh Logistického centra West znamená zásadní změnu v představách o tom, jak by měly logistické stavby vypadat. Je výsledkem sjednocení klientského a poradenského týmu, které se snažily vytvořit design, jenž je vizuálně ohromující a uhlíkově neutrální a má pozitivní dopad na biodiverzitu,“ říká Eva Ravnborg, obchodní ředitelka ateliéru Henning Larsen. Nápadité je navíc logistické centrum nejen zvenku, ale také zevnitř. Dřevo totiž prostupuje i interiérem.

drevo-3

Foto: henninglarsen.com

Logistické centrum bude tvořit dřevo, ale i sláma

Architekti spočítali, že stavba nejen že přírodní rozmanitost v místě neomezí, ale naopak přinese o deset procent biodiverzity více. Docílit toho chtějí mokřadním biotopem. Ten si nakonec užijí nejen živočichové, ale také lidé. Doplní ho promenáda, která má sloužit jako vyhlídková trasa a místo, kde se mohou zaměstnanci vzdělat. Bude to tedy vypadat jako v národním parku jednotlivá stanoviště odhalí něco ze života místních rostlin, jinde budou moci lidé posedět a jen tak se dívat na krajinu.

„Více než čtyřicet procent pozemku je věnováno krajině a inspiruje se okolním ostrovním prostředím. Stavba tak využívá biogenní materiály a podporuje biologickou rozmanitost,“ popisuje studio na svých stránkách. Nelze tak čekat žádnou betonovou krabici. Kromě dřeva Henning Larsen použije na stavbu například slámu.

Počítá se také s tím, že některé oblasti v místě zůstanou lidem nepřístupné. „Náš závazek chránit a zlepšovat životní prostředí přesahuje estetické hledisko. Jde o podporu ekologické rozmanitosti a vytváření udržitelného ekosystému,“ říká k tomu Sonja Stockmarr, která má ve studiu na starosti krajinářskou architekturu. Dodává, že ateliér nestaví jen logistické centrum, ale pečuje o prostředí okolo. Příroda pak navíc podle nich také podporuje pohodu a produktivitu zaměstnanců.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Architekti mysleli také na vodní režim v krajině. Počítá se se vznikem zavlažovacího systému, je tu i důmyslná ochrana před povodněmi. Pracují také s dešťovou vodou, která se dá navíc v recyklované podobě znovu použít přímo v budově. Střecha je pak tvořena nejen osázenými záhony, ale budou tu také keře nebo ovocné stromy.

Nové logistické centrum v Nizozemsku by mělo být dokončené v roce 2026. V portfoliu studia nicméně žádnou výjimku netvoří, Henning Larsen pracuje s dřevostavbami poměrně často. Posouvá je přitom tam, kde si dřevo jiní neumějí představit. Podle návrhu ateliéru tak vzniká například první celodřevěná čtvrť na světě, která má stát ve Švédsku. Architekti ale navrhli také dřevěný kostel, který má stát v Dánsku. A v současnosti studio staví i sídlo pro automobilku Volvo ze dřeva.

Logistické centrum Flevopolder

Foto: Henning Larsen

Takto má logistické centrum vypadat uvnitř

První skicu Kloboucká lesní odmítla. Za tu druhou nyní získali architekti ze studia Mjölk cenu

Sídlo Kloboucké lesní je skleněno-dřevená stavba, která je udržitelná a lokální. Studio Mjölk za ni nyní obdrželo Národní cenu za architekturu.

Eliška NováEliška Nová

kloboucka-lesni3

Foto: BoysPlayNice

Sídlo Kloboucké lesní má klasické tvarosloví, přesto se vymyká

0Zobrazit komentáře

Inspirací pro tuto stavbu je příroda. Dosud jde o největší dřevostavbu v Česku, navíc je nezávislá na externích zdrojích energie. Teď získalo nové sídlo společnosti Kloboucká lesní a její autoři architektonické studio Mjölk Národní cenu za architekturu.

Kloboucká lesní zpracovává dřevo. Do svého zpracovatelského závodu to nyní nemá daleko, nové sídlo totiž vzniklo jen sto metrů odsud. Nejde jen o přírodní stavbu, je to také budova, která vychází z tradiční architektury. Mjölk zvolili sedlovou střechu typickou pro venkov, ostatně Kloboucká lesní sídlí v malém městečku na Valašsku.

„Sídlo představuje na tisíci metrech základní ideály udržitelného stavebnictví. Stavba poukazuje na aktuální témata a potenciály ekologické výstavby a upozorňuje na možnosti a výzvy, které nás v budoucnosti čekají,“ popisují architekti.

kloboucka-lesni1

Foto: BoysPlayNice

Objekt je součástí výrobního areálu společnosti

Začátek to ale jednoduchý nebyl. Firma totiž původně chtěla jen interiér do předchozího sídla. Jan Mach a Jan Vondrák, kteří jsou zakladateli studia, tehdy namítli, že by to byla promarněná příležitost. „Nakonec jsme přesvědčili majitele, aby nám dal šanci a mohli jsme navrhnout nové sídlo. My jsme během čtrnácti dnů navrhli první skicu a jemu se to vůbec nelíbilo,“ vyprávěli architekti z Mjölk v podcastu Město.

Nakonec dala společnost architektonickému studiu ještě jednu šanci. „Přijeli jsme zase za čtrnáct dní a přivezli jsme s sebou i model domu. Chtěli jsme, aby se líbil. Reakce byla: Tohle postavíme!,“ vzpomínali také architekti. Od tohoto rozhodnutí uplynuly tři roky. Klobouckou lesní se tak nakonec postavit podařilo, navíc velmi rychle. Podle architektů šlo na takto velkou a komplikovanou stavbu o docela rychlý proces.

„Dnes tam stojí nové sídlo Kloboucké lesní, která se zabývá lesem. A to je to téma. Od pěstování semenáčků, sázení stromků až po zpracování dřeva do finálních produktů. A právě ten finální produkt byl zadáním – postavit dům z toho, co vyrábějí asi sto metrů odsud. Navrhli jsme tedy skleněno-dřevěnou stodolu, která je postavená ze dřeva pokáceného v okolí,“ uvedli také architekti s tím, že na budově pracovaly rovněž místní firmy.

Ocenění pro dlouholetou architektku Litomyšle

Porota každoroční soutěže pořádné Grand Prix Architektů vybírala z padesáti projektů. Sídlo Kloboucké lesní vyhrálo hlavní cenu, v dílčích kategoriích se ale rozdalo několik ocenění. Cenu za urbanismus dostala lávka v Litomyšli, která spojila město rozdělené rušnou silnicí. Za rekonstrukci byla udělena cena například pro galerii Plato a oceněnou novostavbou se stal komunitní bytový dům pro seniory v Křenovicích.

lavka-v-litomysli-3

Foto: Tomáš Souček, Ehl & Koumar architekti

V Litomyšli slouží nová lávka i jako vyhlídka

Cenu za celoživotní dílo získala Zdeňka Vydrová. „Je autorkou nebo se autorsky podílela na mnoha architektonických návrzích nejrůznějších měřítek a společenského významu,“ uvádí Národní cena za architekturu. Vydrová má na svém kontě kromě jiného několik úspěšných rekonstrukcí. Mezi ně patří například ta pavilonu G na Brněnském výstavišti nebo Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Je také spoluautorkou rekonstrukce lávky s novým vstupem do areálu Výstaviště.

Nejvíce je ale Vydrová patrně spjatá s Litomyšlí, kde dlouhá léta působila jako městská architektka. Do funkce přišla za starosty Miroslava Brýdla, se kterým jsou spojena léta rozkvětu města braného za ideál toho, jak v současnosti pracovat s architekturou. Jako městská architektka působila také v Tišnově. V roce 2016 získala Vydrová Cenu ministra kultury za architekturu, letos také Cenu města Brna.