Ambiciózních plánů ve vesmírném průmyslu v poslední době není málo a tím spíž zaujme záměr, který by do kapsy strčil nejeden projekt velkých vládních agentur. Představte si, že byste za jasné noci pozorovali noční oblohu, když by se náhle na obzoru objevilo světelné logo KFC nebo Coca-Cola. Přesně taková je vize ruského startupu StartRocket, který chce již za za dva a půl roku mít na oběžné dráze světelný billboard zvaný Orbital Display, jež by mohl přenášet prakticky jakékoliv logo nebo nápis na Zem. Překážek v cestě je však spousta, mimo jiné i takřka jednoznačné odmítnutí laické i vědecké veřejnosti.
V praxi by se jednalo o konstelaci stovek malých satelitů, takzvaných cubesatů, které by pomocí reflexního materiálu a slunečního svitu posílaly k Zemi světlo. Daly by se přitom jednotlivě otáčet a tím „vypínat“ či „zapínat“ v závislosti na tom, jaký obrazec by bylo třeba vytvořit. Jednotlivé cubesaty by byly zhruba sto metrů od sebe ve výšce asi 400 až 500 kilometrů nad povrchem Země s tím, že by pokrývaly kolem 50 kilometrů čtverečních. Z jednoho místa by takový obrazec byl vidět šest minut a měnit by se mohl až čtyřikrát za 24 hodin.
Idea vznikla v hlavě Rusa Vlada Sitnikova, který se zaměřuje na reklamu a nemá žádnou vědeckou nebo vesmírnou profesionální kariéru. V cestě mu však stojí řada nemalých problémů, hlavně technického rázu. Ačkoliv totiž není větší problém do vesmíru dostat několik stovek menších satelitů, je problém je udržet ve zcela stejné vzdálenosti od sebe, tím spíše, jestliže půjde o konstelaci o stovkách kusů. Správná pozice každého satelitu by vyžadovala neustálé korekce pomocí motorů, kterými obvykle cubesaty ani nejsou vybaveny.
Co by naopak problém být nemusel, je dostatečná světelnost, kterou si prý tým kolem Sitnikova propočítal. Využit k ní má být speciální reflexní materiál. Spíše než technické otázky by tak byly problémem ty etické. Z řad odborné i laické veřejnosti se totiž k záměru množí vesměs negativní reakce, počínaje argumenty prostého hyzdění oblohy, světelného znečištění a konče rušením správného fungování teleskopů a přiděláváním dalšího odpadu na oběžné dráze.
Reklamu ve vesmíru ruský zákon nezakazuje, a tak jediná směrodatná legislativa, která by teoreticky mohla tým omezit, je takzvaná Kosmická smlouva z roku 1967, kterou podepsala více než stovka států světa včetně tehdejšího Sovětského svazu. V jejím prvním a druhém článku je deklarováno, že kosmický prostor si jednotlivé státy nemohou žádným způsobem přivlastnit. Hovoří se zde však o státech, nikoliv soukromých společnostech, která by si fakticky mohla v tomto případě pomocí billboardu přivlastnit prostor na orbitu.
Kilometrový billboard by rozmetal kosmický odpad
Není to však poprvé, co se v éteru objevil záměr vybudovat reklamní plochu na oběžné dráze. V roce 1993 existovala ve Spojených státech firma zvaná Space Marketing, která představila cíl vypustit na oběžnou dráhu obří billboard o rozloze 1 kilometru čtverečního. Měl být pokrytý solárními panely a díky své velikosti by ze Země byl vidět pouhým okem. Téměř okamžitě se ale ukázalo, že taková plocha by díky létajícímu kosmickému odpadu nepřežila po delší dobu.
Projekt tak v zásadě zkolaboval dříve, než mohl vůbec začít, avšak přesto nezůstal bez odezvy. Na jeho základě americký Senát přijal zákon, který výslovně zakazuje reklamní plochy ve vesmíru a tento postoj odůvodňuje v podstatě stejnými argumenty, jakým veřejnost nyní oponuje ruskému projektu: světelné znečištění, narušení noční oblohy a horší funkčnost teleskopů. Jedná se však pouze o americkou legislativu, která by teoreticky ruský startup nemusela zajímat, pakliže by jeho billboard nebyl vidět z americké půdy.
Reflexní disko koule mařila práci astronomům
Jeden z mála počinů, který byl v příbuzném odvětví realizován, se přitom nepotkal s příliš pozitivními ohlasy. Novozélandský startup RocketLab, který si vydobyl pozornost svými cenově takřka bezkonkurenčními lety, při svém druhém letu vypustil na orbit zařízení zvané Humanity Star. To nebylo v podstatě ničím jiným než disko koulí o průměru zhruba jednoho metru, která putovala po nízké oběžné dráze od ledna do března 2018. Díky zrcadlovému povrchu měla být v noci viditelná ze Země pouhým okem, avšak sabotovala astronomické pozorování a byla nazývána i jako vesmírný vandalismus nebo vesmírné graffiti. Například takto může být vysoce reflexivním objektem znehodnocen snímek z Hubblova teleskopu:
For no reason at all, here’s what it looks like when a satellite goes through Hubble’s field of view whilst you are trying to image something in the distant solar system. pic.twitter.com/eLWR1ncdqx
— Alex Parker (@Alex_Parker) January 25, 2018
