Pamatujete? Loni v létě se spousta lidí po rozvolnění covidových omezení z uplynulých roků nadšeně vydala na dovolené do všech koutů světa. A na těch největších letištích, která v důsledku předchozího cestovatelského útlumu prošla často personálními redukcemi, to vyvolalo pořádný zmatek. A k němu ještě přispěly stávky, které se části z nich odehrály. Řada letů tak byla výrazně zpožděna, některé byly zcela zrušeny. Na kterých evropských letištích hrozí podobné komplikace i letos?

Před rokem byla nejvyostřenější situace na letišti Heathrow v Londýně, které se dokonce rozhodlo omezit počet cestujících v rámci jednoho dne na 100 tisíc. Společnost British Airways dokonce přestala prodávat letenky z Heathrow na krátké vzdálenosti. A letošní cestovní ruch hrozí podobným scénářem, jelikož podle průzkumu Světové rady pro cestování a turismus (WTTC) počet cestujících v Evropě dosáhne předpandemické úrovně. Nízkonákladová aerolinka easyJet už nyní oznámila, že ruší 2 procenta svého letního letového řádu, tedy 1700 letů – ovlivní tak plány 180 tisíců cestujících.

Podle serveru Bloomberg predikci potvrzuje například web pro rezervaci cest Hopper, na kterém dokonce poptávka po cestách do Evropy ze strany Američanů od konce dubna vzrostla v porovnání s rokem 2019 o 20 procent. A to i přes to, že ceny letenek z Ameriky do Evropy jsou nejvyšší za posledních šest let. Nejvíce se  turisté z Ameriky vydávají do Londýna, Paříže či Říma.

Na analýzu jednotlivých evropských letišť se zaměřila společnost AirHelp, která hledala zpoždění přesahující 15 minut a zrušení letů, k nimž došlo během června. Získala tak přehled o tom, jak se jednotlivá letiště s náporem cestujících vypořádávají. Letiště se navíc i letos stále potýkají s nedostatkem zaměstnanců, což klade větší nároky na všechny piloty, manipulanty se zavazadly, letušky a další.

Několik zemí má v přehledu AirHelpu hned dva negativní zářezy. V Turecku hrozí komplikacemi jak letiště Antalya (47,34 procenta letů), tak letiště v Sabiha Gokcen v Istanbulu (46,85 procenta). V Itálii jsou pak černými ovcemi římské letiště Fiumicino–Leonardo da Vinci, kde problémy hlásilo 44,05 procenta letů, a milánské Malpensa, kde šlo o 43,66 procenta letů. V Británii se na seznam přidává ještě letiště v Manchesteru se 43,78 procenta zasažených letů a nejhorší desítku uzavírá Frankfurt, na jehož letišti došlo k potížím u 42,99 procent letů.

Faktorem, který může tuto situaci negativně ovlivnit, jsou již zmíněné stávky. Některá letiště se s nimi musela popasovat již v uplynulých měsících, například v Itálii, Belgii či Francii, na dalších se k nim schyluje i během letní, nejvytíženější sezóny. Na letišti Birminghamu propukne stávka 18. července, portugalská letiště plánují hromadné stávky 30. a 31. července a pak také 5. a 6. srpna. A 15. července budou 24 hodin stávkovat italští letečtí dispečeři, avšak zatím není zřejmé, jaký bude rozsah přerušení provozu.

Při rezervaci letenek je tak lepší se těmto termínům pro jistotu vyhnout. Jeden totiž nikdy neví, co se bude na letišti dít, jestli lety budou jen zpožděné, nebo dojde k jejich úplnému zrušení. Některá ze zmíněných letišť se objevují i na seznamu těch největších „potížistů“ pro tento rok. Ne vždy se jim lze při plánování dovolené zcela vyhnout. Pokud se však v itineráři objeví, cestující si prý ušetří nervy v případě, že si zarezervuje první let dne a na cestu se vydá v úterý nebo ve středu, jelikož tehdy bývá na letištích v porovnání s jinými dny relativní klid.

Vůbec nejhorší hodnocení má letos letiště Gatwick v Londýně. Při své analýze u něj společnost AirHelp zaznamenala komplikace se zpožděním či zrušením u 54,08 procenta letů. Obdobně špatně je na tom letiště Humberto Delgado v Lisabonu, kde byly problémy u 51,04 procenta letů. Následuje letiště Kastrup v Kodani (50,88 procenta) a pařížské letiště Charles de Gaulle (50,6 procenta).

Na seznam AirHelpu se ale dostali i premianti, u kterých naopak mají cestující jistotu, že jejich let bude ve většině případů bez nepříjemností. Nejlepším letištěm je v tomto ohledu to v Helsinkách, kde došlo k omezení jen u 18,33 procenta letů. Následuje letiště v Düsseldorfu, Gardermoen v Oslu, Chopinovo letiště ve Varšavě, letiště ve Vídni a v Madridu, letiště Barcelona–El Prat, Arlanda ve Stockholmu, letiště Havalimani v Istanbulu a berlínské letiště Brandenburg.