Jméno Lucie Brešové bylo v posledních letech skloňované zejména ve spojitosti s brněnským travel startupem Kiwi.com. Právě Brešová společně s Oliverem Dlouhým a Jozefem Képesim budovala firmu od píky, ovšem zároveň jsou to již dva roky, co ze své pozice výkonné ředitelky odešla. Chtěla se tehdy více věnovat rodině, ale k podnikání se vrátila v oboru, ve kterém našla propojení se svou vášní pro nové technologie.

Tím je vzdělávání. Lucie Brešová říká, že měla po odchodu z miliardového startupu nutkání činit dobro, přispět něčím k lepšímu světu a ostatně právě vzdělávání je podle ní téma, u kterého vše končí a začíná, zejména co se týče přípravy nové generace na výzvy světa plného nových technologií. Není proto tak dávno, co se rozhodla investovat do anglické mateřské školky Bumble Bee, ze které by ráda udělala školku budoucnosti.

Nad rámec individuálního přístupu a podpory kreativity dětí chtěla zařízení vybavit i technickými vymoženostmi jako 3D tiskárny a uzpůsobit aktivity tak, aby například získaly pozitivní vztah k matematice a později tedy i technologiím a uměly je kreativně využívat v budoucím životě.

„Věřím tomu, že dnešní děti budou kódování považovat za stejnou samozřejmost, jako je pro nás angličtina,“ nastiňuje pro CzechCrunch Lucie Brešová budoucnost, ke které míří. Ve vedení školky, která má pětadvacetiletou tradici, se její vize setkaly s pozitivním ohlasem. Jak ale sama matka tříletého syna nastalou éru nazývá, „doba koronavirová“ chod celého zařízení obrátila vzhůru nohama.

„Říkali jsme si, jak si tento školní rok všechno v klidu vyzkoušíme, otestujeme a od září spustíme. Ale najednou jsme úplně v jiné situaci,“ říká s tím, že musela rychle reagovat i proto, že první případy koronaviru se objevily ve stejné městské části, jako je školka Bumble Bee.

I přesto se snaží Brešová za přísných hygienických podmínek udržet v souladu s nařízením vlády školku v chodu. Více než polovina dětí ale zůstala doma, a tak se pro ně snaží najít způsoby, jak školku alespoň trochu nahradit a zároveň na chvíli ulevit vytíženým rodičům.

Bleskově tedy s učitelkami zorganizovala online lekce pro pětileté předškoláky, ale i výrazně menší děti. Podobně jako teď na mnohých základních nebo středních školách, i tady si děti a učitelka sednou před kameru a po internetu realizují určitý program.

„Takhle malé děti ale neudrží dlouho pozornost, proto máme lekce jen na dvacet až třicet minut. Mají podobný program jako ve školce, na začátku si zazpívají nějakou písničku, společně si zacvičí a podobně,“ popisuje Brešová, jak minulý týden začala online školka fungovat. Organizace je pochopitelně kvůli věku dětí o náročnější než v běžné škole.

 „První den se některé děti schovávaly, byly zmatené, jak to, že vidí svoje kamarády na obrazovce, některé myslely, že všechny děti jsou u paní učitelky doma, ale druhý den už se chytaly. Je to přesto důležitá technologie, aby děti úplně ze školkového režimu nevypadly,“ říká Brešová.

I přes několik počátečních technických problémů se prý prvotním snahám zadařilo. Jelikož v Bumble Bee jsou učitelky rodilé mluvčí, které mají zkušenosti s online výukou jazyka, tak pro ně byla změna snazší.

„My máme relativně mladý učitelský kolektiv. Umím si ale představit, že ve školách, kde jsou učitelé středního a vyššího věku, tohle může být v těchto dnech velký problém,“ definuje Brešová aktuální problém mnoha škol.

Od rodičů mají zatím pozitivní zpětnou vazbu, i děti jsou rády, že vidí své spolužáky, protože jinak jsou v nastalé situaci většinu času doma jen s rodiči. Na straně dětí se překvapivě učitelky nesetkaly s technickými problémy, naopak zjistily, že část z nich dokáže i v mladém věku videohovory dobře ovládat.

Výchova před obrazovkou?

Jedním dechem ale Lucie Brešová říká, že sama není velkým příznivcem toho, aby takto malé děti trávily dlouhé časové úseky před obrazovkou. Sama prý svého tříletého syna k displejům téměř nepouští. „Chápu ale, že pro některé rodiče může být problém hledat stále offline zábavu, zejména nyní, když jsou děti doma a nemůžou ani na hřiště,“ říká.

Zatímco zakladatel anglickojazyčných středních škol Ondřej Kania pro CzechCrunch řekl, že si dovede představit fungování některých škol v online režimu i po skončení pandemie, Brešová s úsměvem říká, že takovou budoucnost by si v případě mateřských škol zatím nerada představovala.

„Nemyslím si, že prostředí školky by šlo úplně nahradit. Pro děti je nejvíce důležitá společná interakce a učení se hrou. Druhá nenahraditelná role školek je, že rodiče mohou jít produktivně pracovat a vědět, že je o děti postaráno,“ říká s nedůvěrou vůči úplnému nahrazení osobního kontaktu.

V kamenné školce Bumble Bee v pražské Bubenči stále pokračuje program pro zbylé děti, u nichž se rodiče rozhodli nenechat je doma. Brešová o místních učitelkách mluví jako o hrdinkách, protože jsou podle ní v tzv. první linii, stejně jako zdravotníci, prodavači nebo policisté, protože pomáhají rodičům, aby mohli v rámci možností dál pracovat. Snaží se jim proto v těžké situaci dále pomoct: „Šijeme pro ně roušky, ale šijeme je i pro děti, protože ty dospělácké jsou jim samozřejmě velké,“ dodává Brešová.