Když český závodní tým přijel v roce 1949 do Francie na vytrvalostní závod 24 hodin Le Mans, bylo vysoko nad třicet stupňů ve stínu, takže se motor jejich auta Aero Minor Sport neustále přehříval. Aby se byli schopni legendárního podniku vůbec zúčastnit, prostříhali do pláště auta otvory pro lepší chlazení motoru. Vyhráli svou kategorii. O téměř sedmdesát let později se toto mezní řešení stalo inspirací pro styl ciferníku českých hodinek Bohematic.

„O tom příběhu by šel natočit film, my se k němu hlásíme šperkem,“ popisuje barvitě jejich designér Michal Froněk. V centru mladé české značky luxusních mechanických hodinek stojí právě takové příběhy. Některé jsou spojené s významnými osobnostmi českého designu nebo automobilovým sportem, jiné s osobními vzpomínkami z dětství zakladatelů, další s dějinami strojírenství.

Vždy ale nakonec vedou k propracovaným šperkům, které chtějí být něčím mnohem více než jen kvalitními produkty pro měření času. Například první model hodinek s názvem Bohematic Graphic Sutnar svým barevným schématem, tvary a uspořádáním odkazuje k legendárnímu grafikovi Ladislavu Sutnarovi.

Plzeňský rodák se v meziválečném období proslavil po celém světě, když jeho práce pomohla položit základy užitého designu, jehož cílem je efektivní uspořádání a sdělování informací. Toto myšlení, stejně jako i konkrétní prvky Sutnarova stylu, se promítlo do estetiky hodinek a částečně do filozofie Bohematicu.

„Pro mě jsou hodinky mikrokosmos, ve kterém je obsažený technický um, estetika, to nejvyšší možné řemeslo,“ vysvětluje Michal Froněk, designér a spoluzakladatel značky. „Tak trochu v sobě uchovávají kouzlo nesmrtelnosti, jsou takovým malým kouskem perpetuum mobile,“ pokračuje. Okamžitě je jasné, že jeho motivace vytvořit novou českou značku hodinek je silně osobní.

Malé mechanické zázraky na ruku se s kolegou Janem Němečkem z designového studia Olgoj Chorchoj a investorem Josefem Zajíčkem rozhodl vytvářet na základě vášně pro techniku, stará auta a řemeslnou zručnost. „Hodinky jsem ale začal dělat trochu i proto, že se mi úplně nelíbí, co je na trhu,“ dodává. Poslední dva roky života tak většinu času mimo práci na zejména architektonických projektech Olgoj Chorchoj trávil ve světě horologie, tedy v oblasti měření času a k tomu určených přístrojů.

Za tu dobu vznikla pro Bohematic dvojice náramkových modelů, které si berou silnou inspiraci jak v dějinách českého designu a techniky, tak u vlastního vkusu jejich tvůrců. „Nejblíže mi je styl modern classic, tedy DNA mechanických hodinek s puncem modernity. Většina současných hodinek na mě působí buď příliš efektně, nebo jsou naopak moc ortodoxně staromilské,“ vysvětluje jeden z předních současných designérů v Česku. Naposledy pracoval mimo jiné na výroční aukční lahvi Pilsner Urquell pro rok 2020.

Osobní motivace a český horologický odkaz

Jakási fenomenologická nostalgie protnutá s uznáním pro současnost protíná celou jeho osobnost. Rád například fotí a často využívá schopností digitálních fotoaparátů, většinou u sebe ale nosí předválečnou Leicu. Jezdí na technicky nejvyspělejším kole, místo měření tepu nebo ujeté vzdálenosti si ale bohatě vystačí se stopkami v mechanickém chronografu. Nosí moderní oblek, ale doplňuje ho vintage hodinkami.

„Je mi jasné, že to může působit snobsky. Mně jednoduše přijde nádherná úcta k historii, jako když se někdo stará o hodinky po dědovi. Vůbec to nevnímám jako utilitární nástroj, těší mě s těmi věcmi trávit volný čas, kochat se pohledem na svět kolem,“ popisuje Froněk. Podobná fascinace historickou i fyzickou taktilností světa, jak se projevuje třeba v hodinkách, ho prý provází už od dětství.

„Kdysi jsem své přítelkyni řekl, že kdyby mi náhodou dala cibulové hodinky značky Patek po dědovi, vezmu si ji za ženu,“ směje se. Současný design hodinek podle něj příliš často vychází ze snahy tvůrců zaujmout estetikou na první pohled, a to jak u klasických výrobců s jasnou vizualitou jako Rolex nebo Patek Philippe, tak u nováčků, kteří se snaží více prorazit.

„Je docela alchymie dát dohromady něco, co trh pochopí nebo akceptuje,“ poznamenává designér. Zvlášť náročné je vybudovat značku, což je v horologii snad ještě důležitější než jinde. Rolex chce každý, ale kdo chce neznámé jméno z malé středoevropské země? Bohematic však věří, že malá středoevropská země skutečně má co říci.

A proto tento sentiment promítá rovnou do svého názvu. Určitá národní hrdost se v něm navíc přirozeně prolíná se slovem „bohémský“, označujícím romantickou nespoutanou tvořivost. V Bohematicu sice z hlediska zázemí pro výrobu hodinek začínali s „čistým stolem“, filozoficky – a podle vlastních slov i řemeslně – ale navazují na tuzemský hodinářský odkaz.

Je jím samozřejmě hlavně značka Prim, založená v polovině minulého století v Novém Městě nad Metují. Tehdy vznikla v atmosféře nadšení pro kvalitu českého strojírenství, už několik dekád se zde totiž vyráběly součásti putující do německého města Glasshüte, dodnes jedné z nejzásadnějších veličin světové horologie.

Ačkoliv si Prim nakonec po boku konkurence ze Švýcarska, Německa a Japonska (a nejspíš i dalších) nikdy nevybudoval závratně velké publikum, stále produkuje atraktivní hodinky. Kromě toho v Česku v posledních letech zájem o horologii roste. Objevilo se několik zajímavých mikroznaček jako Filip & Brož, Ondřej Berkus nebo Luděk Seryn, který je dokonce kandidátem do AHCI, možná vůbec nejprestižnějšího klubu nezávislých hodinářů na světě.

Zvyšuje se také popularita hodinářství v jihlavské průmyslovce, která tento obor vyučuje jako jediná u nás. Sám Froněk s designem hodinek před několika lety začal u Primu, pro nějž navrhl model Cylinder a později také pár dalších. Jakmile zájem značky o pokračující spolupráci opadl, nechtěl jednoduše skončit a spolu s pár dalšími lidmi z firmy se rozhodl vydat vlastní cestou.

Bohematic chce demonstrovat, že Česko má daleko k montovně

V Bohematicu pak mohli naplno aplikovat všechny inspirace ze světa grafiky a automobilů a celé hodinky jednoduše udělat podle sebe. Od založení značky je přitom důležitá snaha Česku samotnému i světu kolem demonstrovat, že zde je dostatek šikovných lidí a know-how pro vytváření obdivuhodných miniaturních strojů.

„V médiích pořád čteme, jak je Česko jenom montovna a nic se tu nevyrábí. Chceme ukázat naprostý opak takového vnímání, předvést, že tady jsou pokračovatelé Hanse Ledwinky a všech dalších konstruktérů, co tady vyrostli a pak něco ve světě dokázali,“ vysvětluje Froněk.

Těžko se pro to mimo korporace s obřími rozpočty na výzkum a vývoj hledá lepší disciplína než hodinkářství, což je tak trochu královský strojařský obor. Ačkoliv si Bohematic sám nevyrábí mechanické strojky a nechává si je na míru připravit ve Švýcarsku, stejně jako mnoho dalších komponent, v českém studiu probíhají složité úpravy a dokončování.

Hodinky jako celek totiž musí dohromady dokonale sedět mechanicky i designově. Dlouhé hodiny například zabere jen ruční leštění 105 miniaturních důlků na korunce hodinek Graphic Sutnar. Proto také cenově přesahují 100 tisíc korun. Mnohonásobně více času ale zabere samotný návrh nového modelu, kde si Froněk s kolegy vyhraje nejvíce.

Bohematic designérům vlastně nabízí prostor k plnému vyjádření vlastního stylu a zájmů, které v Olgoj Chorchoj jinak vždy slouží hlavně naplnění parametrů daného projektu. „Design je tady něco, čím žijeme a dodává nám to energii. Zrovna pracujeme na čtvrtém modelu hodinek, což před odevzdáním konstruktérům dává tisíce hodin práce,“ popisuje spoluzakladatel Bohematic.

První jasné zdroje inspirace pro jeho současnou práci prý sahají patnáct let do minulosti. Tehdy samozřejmě o vytvoření nové značky hodinek vůbec neuvažoval, ale v rámci působení na UMPRUM se podílel na výstavě Ladislava Sutnara. Díky úspěchu se postupně přesunula na mnoho různých míst a Froněk tak v blízkosti významného designéra strávil hodně času.

Inspirace v českém designu i starých autech

„S nápadem založit Bohematic potom bylo prakticky hned jasné, jakým směrem se budeme ubírat,“ říká. Estetika značky, cílící především na milovníky designu a špičkového řemesla, v sobě spojuje moderní funkční minimalismus a propracované detaily. Druhým zásadním východiskem je pak česká automobilová historie.

Spoluzakladatel Josef Zajíček v automobilovém průmyslu strávil většinu své kariéry, Michal Froněk je zase velkým fanouškem starých aut. A jakmile se jim do garáže dostalo legendární Aero Minor, co v roce 1949 vyhrálo v Le Mans, jeho příběh snad ani nešlo nezvěčnit v hodinkách. „To jsou nepřekonatelné pojmy, ale my se skutečně snažíme zaujmout podobným příběhem,“ říká Froněk, když zmíním Paula Newmana a jeho legendární hodinky Rolex Daytona, jejichž vznik se pojí s obdobným osudem.

Československé auto v přepočtu na čas dojelo druhé za dvanáctiválcovým Ferrari, což se našim závodním autům nikdy znovu ani vzdáleně nepodařilo. Přesto jde o relativně málo známou část dějin, komunisté totiž závodníky obvinili z vlastizrady a zavřeli. Jeden z nich byl František Sutnar, synovec Ladislava Sutnara.

Zatím poslední model Bohematic Minor do jazyka horologie převádí jak mnoho prvků samotného auta, tak jeho příběh. Strojek je samozřejmě automatický se stopkami a flyback funkcí, kdy běžící ručka měřící sekundy po stisknutí „stop“ skočí na nulu a okamžitě začne znovu. Švýcarské srdce hodinek upravené na míru v Česku lze zahlédnout skrze částečně vyskeletovaný číselník. Je proděravěný stejně jako závodní Minor z Le Mans.

„Není to vrtané a jsou to dokonale přesné dírky s perfektním detailem číselníku – ale nesmím říct, jak jsme to přesně udělali,“ poznamenává Froněk. Celkem je dírek 2 200 a spolu s výřezy v komponentech strojku opticky zvětšují hloubku hodinek, umožňují nahlédnout až do jejich útrob. Není vůbec jednoduché vysvětlit, která část složitého celku vznikla kde, Bohematic se totiž české kořeny snaží hrdě kombinovat s tím nejlepším ze světa.

To nejlepší z Evropy s českým základem

„V Česku všechno konstruujeme a dělají se tady ručičky, číselníky, galvanoplastika, seřízení strojku, finišování nebo zapouzdření. Jelikož chceme mít co nejvyšší kvalitu, zkrátka se to pokusíme vyrobit tam, kde ji dosáhneme. Když máme kontakty na firmu, co vyrábí korunky pro Patek Philippe, byl by nesmysl ho nevyužít,“ vysvětluje designér.

Často se proto stává, že jednotlivé komponenty pro různé úkony putují tam a zpátky mezi Českem a Švýcarskem. Nitě na pásky jsou z Anglie, kůže z Francie, spony a šroubky zase vznikají přímo v Novém Městě nad Metují. Do budoucna Bohematic nevylučuje ani snahu vyrobit mechanický strojek tzv. in-house, tedy ve vlastních dílnách.

Dostatečnou úroveň spolehlivosti u luxusních modelů při konkurenceschopné ceně je však obecně velice náročné dosáhnout. Prozatím tedy dává největší smysl značku vnímat jako českou, ale s výrazným napojením na celou Evropu – něco podobného je dnes ostatně standard jak v horologii, tak v bezpočtu jiných průmyslů.

S mezinárodním aspektem Bohematicu se výrazně pojí také jeho budoucnost. Tak jako získávají komponenty ze Švýcarska nebo od partnerů Patek Philippe, v budoucnu mohou do Mekky horologie zavést zase vlastní know-how. Zcela původní model značky bez přímých odkazů má pro změnu následovat spolupráce se světoznámými designéry. Naopak doma plánuje vytvořit klubovnu pro milovníky závodních aut.

Hlavně se ale Michal Froněk spolu s týmem nadšenců plánuje v Minoru vrátit do Le Mans na závod veteránů. Stejně jako ve svých mechanických hodinkách tím oživuje minulost a – do značné míry pro vlastní potěšení – Česku i okolnímu světu ukazuje, co je tady možné. Má to jak velkou sentimentální hodnotu, tak optimistický příslib pro budoucnost.