Má Čína střechu? To a plno dalšího zodpoví satirický dokument Cunk On Earth od tvůrce Černého zrcadla

Philomena Cunk je (není) významná britská novinářka zabývající se vším možným. V nové sérii na Netflixu vysvětlí dějiny civilizace – a my se jí smějeme.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Foto: Jonathan Browning

Diane Morgan jako Philomena Cunk

0Zobrazit komentáře

Co je pro lidstvo významnější – renesance, nebo Single Ladies od Beyoncé? Byť obojí má v kultuře svoje místo, není to otázka, kterou by si jen tak někdo položil (nepočítáme tedy akademiky). A proto ji pokládá Philomena Cunk, údajná britská novinářka, která provází diváky dějinami civilizace v dokumentární sérii Cunk On Earth.

V reakci na rok 2020, který mezi jinými pohromami pohltila pandemie, Netflix vydal mockument Smrt roku 2020, jenž shrnuje hlavní negativní události s tak odlehčeným tónem, jak to bylo možné. O rok později navázal ještě dalším speciálem, letos ale už další pokračování nevyšlo.

Cunk on Earth původně vyprodukovala britská televize BBC, teď ale vychází i na Netflixu. A se dvěma speciály má nejednu věc společnou. Od zvláštních postav (akademici) po zvláštní komentáře a jednoho z tvůrců – Charlieho Brookera, který stojí také za Černým zrcadlem. Na rozdíl od poněkud povýšeného vypravěče Smrti roku 2020 a Smrti roku 2021 ovšem Philomena Cunk nemá vždy pravdu. Spíš ji má málokdy.

Navazuje na tradici postav, kterou reprezentují především Sasha Baron Cohen se svým nekonečně zvídavým rapperem Alim G nebo Stephen Colbert v dřívějším pořadu The Colbert Report. Nebo Carl Sagan. Stejně jako oni nepobrala mnoho rozumu, nechybí jí ale sebevědomí na to, aby svůj směšný pohled na svět prezentovala s vážnou tváří.

Poprvé se Cunk, jíž tvář, tělo, hlas a nejspíš i další aspekty propůjčila britská komička Diane Morgan, objevila už v roce 2013 v pořadu Charlie Brooker’s Weekly Wipe. Mezi nejzábavnější segmenty z této doby patří její komentář k fenoménu Harlem Shake. Například popisuje, jak neuvěřitelné je video, kde šílený tanec dělají vojáci. „Dokonce muži, kteří jsou vycvičení zabíjet a od státu dostali nástroje smrti, se rádi uvolní,“ říká novinářka.

Podobně nesmyslné komentáře, které musí každému rozumnému člověku přijít hloupé a zábavné, jí časem zajistily i vlastní pořady. V roce 2016 vyšel mockument (falešný komický dokument) Cunk On Christmas, o dva roky později pak následovala pětidílná série Cunk On Britain a dokonce Cunk On Everything, které evidentně pokrylo vše, co existuje. Přesto se však nakonec našly malé mezery – jako třeba přes pět tisíc let dlouhá historie lidstva – přiblížené v novince.

Ačkoliv jde jen o drobky všehomíra, rozsah materiálu, jaký se Philomena rozhodla představit, je jednou z mála vad na kráse Cunk On Earth. Shrnout vývoj lidské civilizace od jeskynních lidí po chytré telefony za celkem dvě a půl hodiny – a ještě k tomu neustále přidávat zábavný komentář s různě bizarními odbočkami – je skutečně extrémní. V praxi to pak znamená, že pokud jsme nepromarnili celou základní školu, nedávno neutrpěli zásadní zranění hlavy nebo nejsme v pokročilém stadiu Alzheimerovy choroby, nic nového se nedovíme.

To, že Cunk nepatří mezi zvlášť vzdělané či chytré lidi, nutně neznamená, že nemá vyhraněné názory nebo že jí producenti do scénáře nedali zajímavé poznámky. Třeba se dozvíme o přetrvávající existenci rasismu a dopadech relativně nedávné éry otroctví ve Spojených státech. Když se pak novinářka málem zhroutí při zjištění, že mnoho zemí má dodnes funkční nukleární zbraně, nezbývá než s ní soucítit. Lidská touha páchat násilí je jedno z témat, které ani Cunk a řada zpovídaných odborníků nedokáží uspokojivě vysvětlit.

O skutečném porozumění (alespoň pokud nejde o detaily k fenomenální písni Pump Up the Jam od belgických Technotronic) to ale primárně není. Hlavní atrakcí je samotná Philomena Cunk – pousmějete se nebo se alespoň zmateně zamračíte při čtení jejího jména? Pak vás nejednou pobaví v sérii nečekaných neporozumění řadě slov a poznámek k základním epochám lidských dějin.

Byť nefunguje vše na sto procent, celá série velice dobře kličkuje mezi dětinským humorem a chytrou satirou a na první pohled příliš dlouhé půlhodinové epizody uběhnou rychle. Odneseme si z nich přitom jeden z nejlepších komediálních zážitků na Netflixu za poměrně dlouhou dobu.