Kde je beton, rostliny nerostou. Má to ale jednu čerstvou výjimku: stanici pražského metra A Můstek. Málokdo by tady čekal něco zeleného, snad kromě barvy loga samotné linky. Od listopadu ale jeden z nejvytíženějších vestibulů zdobí malá džungle. Projekt má poukázat na to, že i metro by mělo být přívětivým prostředím.

„Metro je prostor, ke kterému by se mělo z hlediska nároků na kvalitu vnitřního prostředí přistupovat podobně jako k jiným vnitřním prostorám, protože slouží k přepravě osob. Podchody vstupů do stanic navíc lidé mnohdy používají pro zkrácení cesty,“ říká vedoucí výzkumu kvality veřejného prostředí ČVUT UCEEB Daniel Adamovský s tím, že cestující sice netráví ve vestibulu tolik času, ale pořád jsou tu ještě zaměstnanci metra.

Právě ČVUT UCEEB, neboli Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, za novým projektem stojí. S podporou pražského dopravního podniku sestavili inteligentní, nízkoúdržbovou instalaci, která je naplněná rostlinami. O ty se stará chytrý systém, který měří a reguluje jejich prostředí.

Foto: ČVUT UCEEB

Ve vestibulu metra Můstek začaly růst rostliny

Nainstalovaná čidla se starají o závlahu, respektive vlhkost půdy a vzduchu. Uvnitř instalace je také širokospektrální umělé osvětlení od společnosti Spectrasol. Poradit si vědci uměli i s chladným počasím, které v zimě do vestibulu metra přichází. Instalace by tak měla být schopná reagovat na mráz zvyšováním teploty vzduchu okolo celé rostliny včetně půdy. Sledována je také hladina oxidu uhličitého.

Vědci projekt pojmenovali Metrorost a k vidění je ve vestibulu Můstku v dolní části Václavského náměstí. „Složitou rovinou projektu bylo vyvinutou technologii implementovat do atraktivního pláště vhodného pro náročné provozní podmínky stanice metra,“ říká Adamovský. Rostliny nakonec obklopuje mnohostěnný květináč, který rozhodně nebylo lehké sestavit. Nejdřív vznikl 3D strojařský návrh konstrukčních prvků z mnohostěnných desek z materiálu na bázi dřeva se sníženou hořlavostí. Ty pak vyrobila Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Volyně metodou CNC. Konečné řešení tak dovoluje nahradit jednotlivé konstrukce pro případ, že by chtěl Metrorost někdo zničit.

Projekt na Můstku by měl být především zkouškou, jak něco takového může obstát. Cílem je sledovat, jak je Metrorost udržitelný a náročný na provoz. Pak by s ním dopravní podnik mohl pracovat i dál. „Funkční a krásné metro je nejen vizitkou civilizované a kulturní Prahy, ale také podmínkou pro její další progres. Architektura, design a umění jsou nástroji, jak oblíbenost tohoto udržitelného systému podporovat a rozvíjet,“ říká k tomu architektka pražského metra Anna Švarc. Projekt rostlin v metru podle ní vnáší do anonymně industriálního prostředí záchvěv přírody – přirozeného lidského habitatu.

O vizuální vjem se podle hlavního designéra instalace Adama Sýkory postaral protiklad vegetace a jinak konzervativního prostředí podchodu. „Patří tam právě proto, že je v kontrastu s okolním prostředím. Jako náhled do pralesa, který vytrhává cestujícího metrem ze všednosti. Kromě toho implementace rostlin do metra nabízí možnost aplikovat prokázaný vliv zeleně na náladu, kognitivní funkce a celkové mentální zdraví lidí,“ líčí Sýkora.