Málo prostoru? Nevadí! Architekti postavili na 63 metrech čtverečních rodinný dům se sedmi podlažími

Když to nešlo do šířky, rozhodli se jít architekti do výšky. Výsledkem je dům s netradičně koncipovaným interiérem, kde není ani jedna chodba.

dum-jeskyne1

Foto: Alex Shoots Buildings

Malý velký dům, který se rozhodl stát jeskyní

0Zobrazit komentáře

Zatímco dříve nebyla tři podlaží nic zvláštního, dnes jsou rodinné domy podstatně více přízemní. Dům od architektonického studia Malý Chmel ovšem na tyto zvyklosti nedbá a jde do výšky hned sedmi podlaží. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Onen rodinný dům vlastní sportovně založený pár se dvěma dětmi, který se velmi zajímá o současnou architekturu. Jejich přáním proto bylo mít takové bydlení, které bude vycházet vstříc jejich životnímu stylu a zároveň nabídne dětem dostatečně podnětné prostředí ke hře a objevování.

Všechny tyto požadavky nakonec uspokojil architektonicky velmi originální dům s členitým interiérem, jehož realizace se musela vejít do relativně přísného finančního limitu. Sedmipodlažní projekt „jeskyně světla“ je zasazený do svažitého pozemku v Olomouckém kraji s krásnými výhledy do okolní krajiny.

Díky svému specifickému, pětiúhelníkovému tvaru a vertikální orientaci se projekt zásadně odlišuje od klasické zástavby v okolí. Přesto splývá se svým prostředím. Většina pozemku zůstala volná, protože zastavěná plocha domu je pouhých 63 metrů čtverečních. Co ovšem dům ztrácí do šířky, nabírá na výšce a rodině nabízí dostatek místa pro život – jeho užitná plocha je 143 metrů čtverečních.

Při koncipování domu se architekti ze studia Malý Chmel inspirovali myšlenkou skutečně jakési vertikální světelné jeskyně. Pracovali s rozdělením vnitřních prostor do různých úrovní, kdy každá má trochu jiné světelné podmínky, výhledy a míru soukromí. Vše lze ovlivňovat prostřednictvím systému závěsů.

Přízemí bylo koncipováno jako společenský prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem a představuje srdce domu. Druhá úroveň slouží coby vstupní hala s hlavním vchodem. Třetí a čtvrtá úroveň patří dětským pokojům, kde mají děti dostatek prostoru na hraní. Na páté úrovni se nachází koupelna, na šesté pracovna a poslední úroveň byla vyčleněna ložnici rodičů s maximálním soukromím a výhledem do krajiny.

Veškeré místnosti jsou propojeny centrálním schodištěm na trojúhelníkovém půdorysu, klasické chodby v domě nenajdeme. Místnosti postupně stoupají a jsou orientovány do světových stran dle svého účelu.

Interiér je velmi minimalistický a využívá konstrukční prvky a hrubé betonové stěny coby důležitý estetický prvek domu. Díky syrové betonové šedi skutečně tak trochu připomíná jeskyni. Světlo je do něj vpouštěno skrze velkoformátová okna a spolu s povrchy vytváří zajímavou hru stínů.

Zajímavostí je, že kompaktní půdorys domu a vertikální řešení pomáhají minimalizovat tepelné ztráty a optimalizovat využití energie. Díky vysoké tepelné akumulaci betonové konstrukce dochází k vytápění domu jen několik týdnů v roce. V zimních měsících ho prohřívají paprsky nízkého slunce, v létě zase pomáhá udržet příjemnou teplotu noční předchlazení.

Vypadá jako krab či transformer. Českou cenu za architekturu získal unikátní koncertní sál

V rekonstruované budově Císařských lázní v Karlových Varech vznikl sytě červený multifunkční sál. Ten nyní získal hlavní architektonickou cenu.

Eliška NováEliška Nová

navrh-bez-nazvu-29

Foto: Česká cena za architekturu

Koncertní sál v Císařských lázních v Karlových Varech

0Zobrazit komentáře

Přezdívá se mu všelijak. Někdo mu říká transformer, někdo zase krab. Ať už má ale jakékoli jméno, dokázal oživit karlovarské Císařské lázně. Koncertní sál od Petra Hájka, který tu vznikl ve dvoraně honosné budovy, získal hlavní cenu České ceny za architekturu.

Hájek umístil do novorenesanční budovy z konce 19. století výrazně červenou stavbu, oba objekty jsou tedy v silném kontrastu. „Návrh vychází z respektu k historickému prostoru. Od začátku jsme věděli, že kolem původní stavby budeme chodit po špičkách. Chceme ji šetrně doplnit, obohatit, ale nenarušit,“ popsal architekt. Ten vybral červenou barvu, protože reprezentuje vzrušení a emoce, stejně jako strojovou estetiku konce 19. století.

Vznik nové vrstvy umožnila rekonstrukce historické budovy, která zůstala od 90. let zavřená kvůli špatnému stavu. Během té doby zazářila jedinkrát, a to když se stala hlavní hrdinkou hollywoodského trháku Casino Royale. Císařské lázně si v bondovce zahrály samotný hazardní chrám, podle kterého dostal snímek název.

Opravdovou slávu ale budově vrátila až rozsáhlá rekonstrukce, pro kterou se rozhodl Karlovarský kraj. Ten navíc určil, že dalším osudem objektu už nebudou lázně, nýbrž kultura. Kraj chtěl místo, které by se stalo sídlem Karlovarského symfonického orchestru, galerií a společenským centrem. „Vyměnili jsme domu pomyslné srdce a lázeňský stroj jsme nahradili strojem hudebním,“ dodává architekt.

Ostatně sám Hájek koncertní sál nazval transformerem – objekt stojí na šesti nohou a udržuje opatrný odstup od historických zdí, na hřbetě má orchestřiště a hlediště a nad ním akustický paraván, pod břichem pak prostorné foyer pro společenská setkání. Sál pak umožňuje prostorovou a akustickou proměnu v různých konfiguracích. Hlediště je navíc možné zasunout, stejně jako akustickou zástěnu, a orchestřišti vyrovnat podlahu a otevřít tak pohled na historický portál schodiště.

Všemi proměnami transformera lze docílit toho, že bude uprostřed Císařských lázní stát koncertní sál, divadelní sál, konferenční sál, kinosál či taneční sál. Nakonec ho lze zase složit a odvézt jinam. Všechno, co sál s historickou budovou spojuje, je elektrická přípojka pro silnoproud a slaboproud.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Porota oceňuje revitalizaci Císařských lázní Karlovy Vary za skloubení požadavků památkové ochrany a nejmodernějších technologií, čímž vznikl víceúčelový prostor, který ctí minulost a odpovídá kulturním i společenským potřebám současnosti,“ stojí v ohodnocení projektu. Podle poroty architekti proměnili netradiční situaci v příležitost navrhnou mimořádné dílo a prokázali tak svou kreativitu a přizpůsobivost.

Kromě karlovarského koncertního sálu porota ocenila ještě dalších pět staveb, které se staly letošními finalisty. Je mezi nimi Technologické centrum Umprum v Praze, které si vzal na starost sám projektový ateliér umělecké průmyslovky. Ten přetvořil prázdné budovy bývalé základní školy v centru hlavního města ke kreativnímu využití vysoké školy. Rekonstrukce a přístavby doplnily mimo jiné i panorama hlavního města.

Druhým finalistou je Sportovní hala Řevnice studia Grido. Tu využívají jak žáci vedlejší školy, tak sportovní kluby i místní komunita. Novostavba vznikla na místě někdejších tenisových dvorců a je navržená tak, aby co nejméně rušila okolní zástavbu. Má proto zakulacené rohy.

Oceněná je i Základna technických služeb od Progres architekti. Autoři se inspirovali v zahraničí, kde i technické objekty vznikají pod vedením architektonických ateliérů. Porota ocenila i umístění projektu, který se nachází na okraji hlavního města, zatímco na druhé straně se pasou krávy. Podlouhlou stavbu tvoří beton a dřevo.

Pominout nebylo možné ani proměnu Automatických mlýnů v Pardubicích, konkrétně pak sila v areálu od studia Prokš Přikryl architekti. Silo má nově společenskou funkci a v areálu mlýnů od Josefa Gočára dotváří zdejší prostor.

Posledním finalistou se stal rekonstruovaný dům v Kutné Hoře od Byró architekti. Starý dům v historickém centru citlivě navrátili do jeho původní podoby a navíc z něj udělali moderní bydlení. Dodali několik otvorů a průzorů, které propojují celý objekt a domu dali v krajině barevných sousedů bílou fasádu.